Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
O tom, co se na světových burzách přihodilo počátkem týdne, není dosud úplně jasno. Týdeník The Economist shrnuje události připomínkou, jak v pondělí dopoledne, ještě před otevřením amerických finančních trhů, vyrostl takzvaný index strachu (VIX) na úroveň, na jaké byl po pádu banky Lehman Brothers v září 2008, anebo po příchodu covidové pandemie v únoru 2019.
„Zdálo se, že propad na globálních trzích z minulého týdne přechází ve spirálu, která svět zavede do další krize,“ píše úvodník prestižního týdeníku. Obavy se nakonec nenaplnily, propad cen akcií na americké burze se udržel ve snesitelných mantinelech. „Podlehly trhy krátkému záchvatu letního šílenství, nebo to nejhorší teprve přijde?“ ptal se na závěr The Economist.
„Krátký okamžik šílenství“ provázela řada těžko srozumitelných zápletek od posílení japonského jenu a historického pádu asijských akcií přes výprodej akcií Applu legendárním investorem Warrenem Buffettem až po masové propouštění v technologickém koncernu Intel.
V jádru však jde o jednoduchý příběh s jasným poselstvím. Přinejmenším to tvrdí deník Wall Street Journal v úterním vydání.
Pondělní záchvat paniky mohl prý být opožděnou reakcí na rozhodnutí americké centrální banky z předchozí středy. Fed tehdy odmítl snížit úrokové sazby ze současné úrovně mezi 5,25 a 5,50 procenta a přidržel se tím své strategie omezit objem peněz v ekonomice.
Americký stát včetně centrální banky totiž v minulých letech provozoval neuvěřitelně uvolněnou měnovou politiku, která měla zlepšit přístup investorů k penězům. Po nástupu finanční krize roku 2008 Fed nejen snížil úrokové sazby na 0,25 procenta, ale zároveň začal ve velkém nakupovat vládní dluhopisy. Jinými slovy: začal masivně tisknout peníze.
Tím zvýšil svou bilanční sumu z necelého bilionu dolarů v roce 2007 až ke čtyřem bilionům v následujících letech. Trend ještě zesílil počátkem roku 2020. Tehdy covid-19 rozjel další finanční krizi a Fed reagoval stejně. Nákupem státních dluhopisů rozšířil svá aktiva až k devíti bilionům dolarů.
Tak velký objem peněz měl mimo jiné zachránit před krachem komerční banky, ale zároveň rozproudil americkou inflaci, jež dosáhla až k devíti procentům. Předloni na jaře proto centrální banka začala politiku zpřísňovat. Zvýšila úrokovou sazbu na pět procent, začala se zbavovat státních dluhopisů ze svého portfolia a snižovat objem peněz v ekonomice.
Obě dvě zprávy, zvýšení sazby i prodej dluhopisů, znamenají nepříjemnost pro banky, fondy i další majitele akcií, pro které se zhoršuje dostupnost peněz. Z půjček musejí platit vyšší úroky, a mají pak méně peněz na další obchody. Fed se logicky stal terčem obviňování, že zdražováním peněz možná zabrání inflaci, ale také zavede Spojené státy i jeho obchodní partnery do recese.
„Propady na burzách jako začátek zúčtování s érou levných peněz?“ shrnul burzovní drama chladnokrevný titulek úvodníku Wall Street Journal.
Ekonom nemusí být pamětník, aby věděl, že něco podobného už americká ekonomika zažila – koncem roku 2018 při slavném „vánočním masakru“ (Christmas Eve Massacre). Také tehdy se Fed a jeho guvernér Jerome Powell pokusili vystoupit z éry levných peněz.
Centrální banka se začala zbavovat státních dluhopisů a úroky začaly růst. Když ovšem koncem září 2018 překročily dvouprocentní hranici, začaly padat akcie. Do 24. prosince ztratily na hodnotě 20 procent. „Ekonomika směřuje k recesi,“ varoval tehdy například deník New York Post. To Powella donutilo, aby ještě před koncem roku slíbil, že úrokové sazby už zvyšovat nebude a v případě potřeby je i sníží. Což se také za pár měsíců stalo.
Podobný ústup se od něho očekává i po letošním „letním masakru“, i když ten trval jen pár dnů. Trhy dosud pochybovaly i o tom, že Fed v září vůbec sníží úrokové sazby aspoň o 0,25 procentního bodu. Teď podle Patria Finance převládá na trzích mínění, že úroková sazba poklesne příští měsíc rovnou o půl procentního bodu a do konce roku se upraví směrem dolů ještě jednou, možná i dvakrát.
Nutno připomenout, že po „vánočním masakru“ v roce 2018 se tento přístup neosvědčil. Jak upozorňuje americký investor James Rickards, když Fed tehdy změnil kurz, začaly se trhy bát, že „to nejhorší teprve přijde“. Konkrétně že nastane nová finanční krize. Obavy se naplnily, novou krizi vyvolal příchod covidu už o rok později.
Co přijde po „letním masakru"?
