Článek
Minulý týden ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) rozvířil debatu o předražených potravinách. Zmínil, že cukrovary prodávaly cukr o 6,2 koruny dráž, ale ceny v obchodech vzrostly na dvojnásobek, o 14 korun. Cena kilogramu se zvedla z 18,21 Kč na 32,23 koruny.
Přes média vzkázal, že nechce zasahovat do volného trhu, ale druhým dechem řetězce vyzval, ať vysoké ceny cukru vysvětlí, a zeptal se jich, kdy zlevní.
O týden později tento nevyřešený spor o předražené potraviny pokračoval schůzkou, kde už byl premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura i současný ministr práce a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová si zároveň postěžovala, že obchodníci na potravináře příliš tlačí, aby zlevnili potraviny minimálně o 5 procent.
V Evropě se propadá například cena mléka. „V únoru by litr mléka mohl zlevnit o 50 haléřů,“ říká Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Zlevňuje také pšenice a kukuřice.
Chceme vědět, jak cena vzniká a kde například končí těch třicet korun, když zemědělec prodá jablka za 10 korun a v obchodě stojí 40 korun.
Od ledna 2023 platí vládní strop na ceny elektřiny a plynu, které jsou jednou z hlavních příčin drahých potravin. Tržní cena se v posledních dnech dokonce dostává pod strop. Energie tak mohou být také jedním z důvodů, proč teď obchodníci tlačí na výrobce potravin, aby zlevnili. A ti se vehementně brání. Náklady do cen totiž přenášejí postupně a se zpožděním i několika měsíců, tvrdí.
„Nerozvířil to cukr, obchodní přirážky řetězců jsou dlouhodobým problémem, obecně je potřeba si to vyříkat,“ říká k nejnovější schůzce potravinářů, Agrární komory a také předsedy vlády šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Výsledkem schůzky je, že se cenotvorba prověří na všech úrovních vertikály, tedy od zemědělce přes zpracovatele až po obchodníka. Co to znamená, není jasné, metodika se bude teprve ladit.
„Neplatí to u základních potravin, ale u vysoce zpracovaných potravin jsou přirážky v mnoha případech 200 procent i více. Chceme vědět, jak cena vzniká a kde například končí těch třicet korun, když zemědělec prodá jablka za 10 korun a v obchodě stojí 40 korun,“ řekla redakci SZ Byznys Večeřová.
Potravináři a zemědělci zároveň ujišťují, že jim nejde o zastropování cen potravin ani stanovení hranice marží, resp. obchodních přirážek. Což by stejně bylo politicky a legislativně neprůchodné a také z pohledu Evropské unie to odporuje pravidlům volného trhu.
Podle šéfa Agrární komory Jana Doležala u produktů dodávaných zemědělci napřímo, jako je ovoce, zelenina a brambory, mají obchodníci přirážky až 300 procent. O jejich skutečné výši je však řada sporů a mýtů.
Fiala proti drahotě jídla
Snad i proto premiér Petr Fiala ve čtvrtek pověřil ministra zemědělství Zdeňka Nekulu, který dostal za úkol svolat širší schůzku, na níž by byli zástupci zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. „Je potřeba si tady v tom udělat jasno,“ řekl Fiala a dodal: „Na tomto jednání by se společně řešily otázky vysokých cen potravin, se kterými chceme určitě něco udělat.“
Co s tím však vláda chce dělat, není jasné. Mluvilo se například o sjednocení desetiprocentní a patnáctiprocentní DPH z přidané hodnoty, to by však byl kosmetický zásah. Ceny potravin, nápojů a tabáku v prosinci meziročně vzrostly o 18,8 procenta.
„Je naprostý nesmysl ceny výrobců snižovat, protože potravináři ještě do cen absolutně nepromítli zvýšené náklady,“ říká Večeřová. Podle ní by pomohlo tvrdší zastropování cen energií, které jsou v ČR vyšší než v sousedních zemích.
Svaz obchodu a cestovního ruchu společnou schůzku přivítal. Prezident Tomáš Prouza z drahoty osočil zemědělce. „Zdražování zemědělců je zcela neobhajitelné. Prostor pro zlevnění potravin tady bezpochyby je,“ odvolává se na data Českého statistického úřadu, podle nichž ceny jídla loni rostly mnohem pomaleji než ceny rostlinné a živočišné výroby.
Seznam Zprávy nedávno v analýze uvedly, že problematika tvorby cen a obchodních přirážek je mnohem složitější a na všech úrovních se dají najít příklady podnikatelů, kteří zdražují víc, než by museli. Ani obchod není svatý. Předražil třeba máslo, mouku a vejce.
Marže v řádu stovek procent jsou však spíš výjimkou. „Nejvyšší marže jsou v obchodě na tvrdý alkohol, je to kolem 40 procent. U nejprodávanějších potravin kolem 10 procent, u ostatních potravin sahají až ke 20 procentům. Výjimečně mohou být i ve stovkách procent,“ uvedl zdroj, který dříve pracoval na vedoucích pozicích v řetězcích Penny Market, Albert a Billa.
Ceny si každý řetězec stanovuje po svém. Rozhodně neplatí, že když cukr, mléko nebo jablka zdraží na straně výrobce o 10 procent, prodejce to 1:1 přenáší do cen pro zákazníky. Obchody spíše sledují průměrnou marži či zisk z tisíců položek najednou. Výši marží navíc v tuzemsku ovlivňují časté slevové akce.
„Úspěšným obchodníkům zůstává zisk kolem jednoho procenta. Neznám řetězec, který by měl o moc víc. Výjimkou je Lidl, který má zisk 2–3 procenta,“ uvedl manažer.
Srovnávání obchodních přirážek může být zavádějící, protože zemědělcům, potravinářům i obchodu se do cen nepromítají ve stejné míře náklady na správu nemovitostí, energie, dopravu nebo práci.
