Článek
Bankovní rada České národní banky ve středu projednala Zprávu o finanční stabilitě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům.
Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). V platnosti tak nadále zůstává už jen maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti (LTV), který bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.
Toto rozhodnutí bankovní rada založila na posouzení vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost. Už od července přestala ČNB vyžadovat uplatňování limitu výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI).
„V prostředí významných makrofinančních nejistot přetrvává riziko výraznějšího poklesu cen nemovitostí, které si vyžaduje i nadále působení ukazatele LTV. Vyšší úrokové sazby a utlumená hypoteční aktivita výrazněji omezují rizika související s úrovní příjmů žadatelů a řízení těchto rizik ponecháváme plně na poskytovatelích,“ uvedla po středečním jednání bankovní rady její členka Karina Kubelková.
Úvěrové ukazatele ČNB pro hypotéky
Ukazatel LTV (Loan to Value) představuje procentní poměr mezi výší úvěru a hodnotou zastavené nemovitosti. Od 1. dubna 2022 banky nesmějí poskytovat úvěry s LTV vyšším než 80 %, tedy nad 80 % hodnoty zastavené nemovitosti (90 % pro žadatele mladší 36 let). Hranice pro žadatele do 36 let se vztahují pouze na úvěry, které slouží k nákupu jejich vlastního bydlení.
Ukazatel DTI (Debt to Income) je poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu. ČNB nastavila tento ukazatel od dubna 2022 na 8,5 (u mladých do 36 let maximálně na 9,5). S účinností od 1. ledna 2024 ČNB toto pravidlo zrušila.
Ukazatel DSTI (Debt Service to Income) je procentním vyjádřením podílu ročních průměrných výdajů žadatele o úvěr vyplývajících z jeho celkového zadlužení (tzv. dluhová služba) na jeho ročním čistém příjmu. Zjednodušeně řečeno jde o procentní podíl celkové výše všech měsíčních splátek na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr. ČNB stanovila od dubna 2022 tento ukazatel na 45 % (50 % pro mladé do 36 let). Od 1. července 2023 ČNB tento úvěrový ukazatel zrušila.
Úvěrové ukazatele banky zohledňují u nových úvěrů. V případě refinancovaných úvěrů (nebo pokračujících hypoték po konci fixace) jen v případě, že se původní úvěr navýší.
Banky mohou u žadatelů, u nichž jsou přesvědčeny, že úvěr v budoucnu bez problémů splatí, udělat výjimku a limity nepoužít – každé čtvrtletí na pět procent celkového objemu hypotečních úvěrů, které poskytly v předcházejícím kalendářním čtvrtletí.
Zdroj: ČNB
Podle ČNB se také začalo snižovat nadhodnocení bytů, pro domácnosti s mediánovými příjmy však stále zůstávají nadhodnocené o zhruba 60 procent. Domácnosti, které čerpají hypoteční úvěr na vlastní bydlení, tak podle centrální banky nadále mohou podstupovat zvýšené riziko nesplácení.
Méně než deseti procentům domácností umožňují jejich příjmy bezpečné dluhové financování průměrného bytu při současné výši úrokových sazeb.
Finanční sektor zůstává odolný
Zpráva o finanční stabilitě – podzim 2023 obsahuje rovněž výsledky zátěžového testu bankovního sektoru s pětiletým horizontem. Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní kapitálové požadavky jak v základním scénáři vývoje ekonomiky, tak i v hypotetickém nepříznivém scénáři.
Dopad nepříznivého scénáře do kondice bank by však byl citelný. Značný nárůst úvěrových selhání a silné oslabení ziskovosti by vedly k rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy, což je polštář vytvářený na horší časy. Nyní v něm banky musí mít dvě procenta z celkového objemu úvěrů, které poskytly domácím podnikům a domácnostem.
„Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Za klíčový faktor považujeme vývoj kvality úvěrového portfolia. Vidíme signály mírného zhoršování u úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem, proto situaci pečlivě monitorujeme. V bankovním sektoru jako celku ale prozatím nedochází ke zvýšeným úvěrovým ztrátám a zůstává ve velmi dobré kondici,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.
„Firmy a domácnosti však budou čelit složitým ekonomickým podmínkám i v roce 2024. Potenciální dopady na jejich finanční zdraví budeme i nadále vyhodnocovat a situaci v bankovním sektoru pozorně sledovat,“ dodal.
