Článek
Společnost Airbnb, která po celém světě zprostředkovává pronájem ubytování, vyzvala barcelonského starostu Jaume Collboniho, aby přehodnotil své kroky proti tomuto druhu podnikání, píše agentura Reuters.
Podle společnosti jsou změny omezující Airbnb výhodné pouze pro hotelový sektor a nevyřeší nadměrný cestovní ruch a krizi bydlení. A právě to jsou argumenty nejen Barcelony, ale i dalších velkých měst, jež se rozhodla změnit pravidla pro ubytovávání turistů.
„Stejně jako v New Yorku ani v Barceloně se přes deset let trvající utiskování Airbnb nedaří plnit slib boje proti nadměrnému turismu a krizi bydlení,“ uvedl v tiskové zprávě Theo Yedinsky, viceprezident pro veřejnou politiku společnosti Airbnb.
„Jediným vítězem barcelonské války proti krátkodobým pronájmům je hotelový průmysl, který rychle expanduje a zvyšuje ceny. Vyzýváme Barcelonu, aby svůj přístup přehodnotila, protože je jasné, že Airbnb není příčinou historických problémů ve městě. Jsme připraveni spolupracovat s vedoucími představiteli na nových pravidlech, která podpoří místní rodiny, jež jsou pronajímateli, a učiní cestovní ruch udržitelnějším pro všechny,“ dodává.
Starosta Collboni v červnu oznámil plán, v rámci kterého by do roku 2028 Barcelona uzavřela všechny krátkodobé pronájmy. Od opatření si slibuje zlepšení situace podnájmů, jejichž cena pro obyvatele katalánské metropole prudce stoupá. Do Barcelony podle serveru Statista zamíří více než 12 milionů návštěvníků ročně.
Platformy, jako je Airbnb nebo například Booking, jsou dlouhodobě kritizovány. Čelí nařknutím, že zdražují nájmy pro místní a omezují nabídku bytů. Turisté navíc podle kritiků ruší každodenní život místních a celkový koncept krátkodobého ubytování prý podporuje extrémní turismus. Proti intenzitě turistického ruchu obyvatelé Barcelony letos tvrdě protestovali.
Collboniho plán byl už napaden u soudu. Airbnb navíc ve svém dopise argumentuje, že žádné z přísných omezení pro nové licence na turistické ubytování v centru města, jež Barcelona od roku 2014 zavedla, se zatím neosvědčilo.
„O deset let později oficiální údaje ukazují, že počet krátkodobých pronájmů sice klesl, ale problémy spojené s bydlením a nadměrným cestovním ruchem jsou horší než kdykoli předtím,“ stojí v dopise, který společnost starostovi poslala.
Společnost v něm odkazuje na oficiální údaje, podle kterých ceny nájmů za tu dobu vzrostly o více než 70 procent a průměrná cena hotelového pokoje se zvýšila o více než 60 procent. A to přesto, že počet krátkodobých pronájmů se loni snížil oproti roku 2020 na polovinu (8842).
Španělsko navíc podle vedoucí oddělení politiky Airbnb pro Španělsko a Portugalsko Sary Rodriguezové v poslední dekádě postavilo nejméně domů od roku 1970. A to navzdory hladu po bytech. V Barceloně podle ní navíc převažují prázdné a nevyužité domy nad krátkodobými pronájmy v poměru 8 : 1. „Opatření, která se touto problematikou zabývají, podpoří nabídku cenově dostupného bydlení spíš než omezení Airbnb,“ píše.
Dodává, že podle oficiálních údajů Barcelona Tourism se 75 procent turistů v roce 2023 ubytovalo v hotelech a hostelech. Ve starém městě Barcelony, kde se dopady turistického ruchu projevují nejvíce, je šestkrát více hotelových lůžek než krátkodobých pronájmů. Dále upozorňuje na to, že zatímco třetina hotelových lůžek v Barceloně (22 375 jednotek) je soustředěna ve starém městě, krátkodobých pronájmů je v této oblasti pouze 3253.
Problémy řeší i Praha
Do boje proti krátkodobým ubytováním ale netáhne pouze Barcelona. Nějakým způsobem se je pokouší omezit celá řada dalších, nejen evropských metropolí. Některá města například omezují počet dní, na které je možné svou nemovitost pronajímat.
V německém Stuttgartu je možné pronajímat více než 50 procent svých obytných prostor pouze deset týdnů v roce. Delší pronájmy jsou možné pouze s licencí. Podobné opatření zavedl také Amsterdam, kde mohou lidé svou nemovitost bez licence pronajímat pouze 30 dní. Skotsko nebo Irsko povolují krátkodobé pronájmy pouze s licencí, v Berlíně byl tento styl ubytování mezi lety 2014 až 2018 zakázaný úplně a nyní pro něj platí přísná pravidla.
Pod kontrolu chce krátkodobé pobyty dostat také Česko. Úřadům vadí jednak nedostatek informací o pronajímatelích a uskutečněných pronájmech, kvůli kterým přichází stát i město o stovky milionů na daních a poplatcích, ale také samotní turisté, kteří se ne vždy chovají ohleduplně vůči místním.
Jedním z kroků bude spuštění portálu eTurista, do kterého se všichni pronajímatelé a také platformy, přes které budou nabídky inzerovány, budou muset registrovat. Po registraci a zadání základních podnikatelských údajů pak dostanou registrační číslo, které budou ubytovatelé muset povinně u svých nabídek zveřejňovat.
Kromě toho by měly mít města a obce možnost určit si také maximální počet dní v roce, kdy je na jejich území možné nabízet krátkodobé ubytování přes online platformy. Budou také moci stanovit období, kdy je, nebo naopak není možné tuto službu poskytovat.
