Japonci stárnou a neutrácejí. Proč už země není světovou ekonomickou trojkou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Japonsko se nečekaně propadlo do recese poté, co jeho ekonomika klesala dvě čtvrtletí po sobě. Hrubý domácí produkt země se v posledních třech měsících roku 2023 oproti předchozímu roku snížil a je horší, než předpokládali analytici. Kdysi hvězda světového růstu, inovací a především masového prodeje elektroniky nebo automobilů se tak podle všeho v žebříčku největších ekonomik světa propadne za Německo.

Ekonom Neil Newman pro BBC uvedl, že podle nejnovějších údajů bude mít japonská ekonomika v roce 2023 hodnotu přibližně 4,2 bilionu dolarů (99,6 bilionu korun), zatímco německá 4,4 bilionu dolarů.

Že Německo předstihne Japonsko, předpovídal Mezinárodní měnový fond (MMF) už loni v říjnu. Oficiální změnu svého žebříčku ale MMF oznámí až poté, co obě země zveřejní konečné verze údajů o svém hospodářském růstu. Dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu jsou obvykle považována za definici technické recese. Nejnovější údaje jsou ale prvním údajem o růstu japonské ekonomiky za dané období a mohou být ještě revidovány, upozorňuje BBC.

Už v roce 2010 se Japonsko propadlo z pozice druhé největší ekonomiky světa, když ho předstihla Čína. První pozici si stále pevně drží Spojené státy.

Soukromá spotřeba, která se na celkové ekonomické aktivitě podílí více než polovinou, se v posledních třech měsících snížila o 0,2 procenta a japonský ministr hospodářství Jošitaka Šindó uvedl, že je zapotřebí dosáhnout především solidního růstu mezd, který by právě soukromou spotřebu podpořil.

Agentura AP také upozornila, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak populace stárne a lidé mají méně dětí.

Také podle experta Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) a profesora a Univerzity Karlovy Tomáše Havránka není problémem země vycházejícího slunce ekonomika samotná, ale demografie, protože produktivita práce je srovnatelná s Evropou nebo USA.

„Celý problém Japonska je demografie, která bude velikost její ekonomiky zmenšovat bez ohledu na měnovou nebo fiskální politiku. Zkrátka budou mít mnohem méně ekonomicky aktivních lidí. Stejná situace čeká Čínu za několik let, kde je rychlejší pokles porodnosti než v Evropě,“ píše v dokumentu SYRI Havránek.

Druhý problém podle něj spočívá v pohledu na celkovou velikost ekonomiky. „Celková produkce roste pomalu, protože rychle klesá počet pracujících. Japonsko jednoduše stárne. Relevantní pro výkonost ekonomiky je ale kolik člověk vyrobí užitečné hodnoty za hodinu práce a v tomto ohledu na tom Japonsko za poslední dekády rozhodně není hůř než Evropa nebo USA,“ reaguje Havránek na informace o japonské ztrátě konkurenceschopnosti.

Japonsko přitom bylo v minulosti označováno za hospodářský zázrak, kdy se země vzpamatovala z následků druhé světové války a stala se druhou největší ekonomikou za USA. Podnikatelé, kteří stáli za společnostmi jako Honda Motor a Panasonic, které se ze skromných firem staly velkými korporacemi, zosobňovali tvrdou práci. Ta stála i za vznikem úzké spolupráce mezi vládou a korporacemi, z čehož pak vzniklo označení Japan Inc. Zboží z Japonska bylo považováno za levné, ale přitom velmi kvalitní, a některé japonské výrobky se staly žádanými po celém světě.

Podle Newmana je ale hlavním důvodem upadající ekonomiky slabost japonské měny vůči dolaru. Ekonom tvrdí, že pokud se kurz jenu zotaví, mohla by země získat třetí místo zpět.

Na tiskové konferenci v Tokiu tento měsíc zástupkyně šéfa MMF Gita Gopinathová rovněž uvedla, že důležitým důvodem možného propadu Japonska v žebříčku je pokles jenu vůči americkému dolaru v loňském roce o přibližně devět procent.

Slabý kurz jenu však na druhou stranu pomohl zvýšit ceny akcií některých velkých japonských společností, protože díky němu je vývoz, například automobilů, na zahraničních trzích levnější.

Tento týden například hlavní tokijský akciový index Nikkei 225 poprvé od roku 1990, kdy kolaps cen nemovitostí vyvolal hospodářskou krizi, překonal hranici 38 000 bodů. Rekordní hodnota indexu Nikkei 225 38 915,87 byla dosažena 29. prosince 1989.

Nejnovější údaje o HDP mohou podle BBC také znamenat, že centrální banka země může dále odložit tolik očekávané rozhodnutí o zvýšení nákladů na půjčky. Bank of Japan zavedla zápornou úrokovou sazbu v roce 2016 ve snaze podpořit výdaje a investice. Záporné sazby snižují atraktivitu jenu pro globální investory, což stlačilo hodnotu měny dolů.