Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mezi hodnotou společnosti a tím, kolik má peněz, může být až překvapivě velký rozdíl. Například japonská bankovní holdingová společnost Mitsubishi UFJ Financial Group má podle serveru Companies Market Cap hodnotu necelých 120 miliard dolarů, což ji řadí na 118. místo. Pro srovnání – první Microsoft má hodnotu přes bilion dolarů.
Pokud by ale potřebovaly tyto dvě společnosti okamžitě větší obnos peněz, mají v Mitsubishi výhodu. Jde totiž o veřejně obchodovatelnou společnost s největším takzvaným „cash on hand“ – penězi drženými v hotovosti nebo na bankovních účtech.
Tato japonská společnost má „v cashi“ přes 797 miliard dolarů – přes 18 bilionů korun. Již zmíněný Microsoft je v tomto parametru až na 70. místě. Na účtu a v hotovosti má „pouhých“ 81 miliard dolarů.
Mezi oběma kategoriemi je rozdíl z logického důvodu – v oblasti podnikání. „Velký objem hotovosti jsou tradičně nuceny držet banky a finanční instituce, jelikož mají závazky vůči klientům ve formě depozit a podléhají regulatorním podmínkám,“ vysvětluje pro SZ Byznys analytik XTB Štěpán Hájek. „Hotovost nebo případné ekvivalenty hotovosti jako jsou pokladniční poukázky. Jsou velmi likvidní v případě náhlých výběrů jejich klientů.“
TOP 10 nejhodnotnějších společností tvoří firmy Microsoft, Apple, Saudi Aramco, Nvidia, Amazon, Alphabet, Meta, Berkshire Hathaway, Eli Lilly, TSMC. Jasně zde tedy vládnou Spojené státy s osmi zástupci. Pomyslná hotovost se ale drží zejména v Asii a jen tři z desítky společností s nejnaplněnější peněženkou nejsou z Japonska či Číny. Mezi deseti nejbohatšími jsou kromě americké JPMorgan Chase ještě dvě francouzské banky.
„Čína a Japonsko jsou dva velmi specifické případy. Obě země mají velmi vysoké zadlužení k HDP a bankovní sektor v obou zemích čelí velmi přísným regulacím kvůli dluhovému zatížení, které zvyšuje riziko systematického rizika pro celou ekonomiku,“ vysvětluje dominanci asijských zemí čela žebříčku Hájek. „Jednoduše řečeno zde hotovost působí jako polštář v případě nejistoty, což zoceluje celý mezibankovní systém.“
„Centrální banky v obou případech, speciálně pak v Číně, nastavují vysoké požadavky na celkovou likviditu bank,“ dodává analytik. „Spojené státy mají z rozvinutých ekonomik volnější požadavky na držení hotovosti, zatímco Evropa po roce 2008 tyto požadavky také zpřísnila. V asijských zemích můžeme sledovat také větší preferenci držet hotovost ze strany vkladatelů a vyšší averzi k riziku. Dalším z důvodů může být rozdílný byznys model a přístup k nakládání s hotovostí, kdy existuje preference připravenosti na případné ekonomické nejistoty.“
