Článek
Energetická skupina ČEZ jedná o převzetí plzeňské firmy Škoda JS. Škodovácké jaderné strojírenství nyní patří ruskému průmyslovému holdingu OMZ, jež je součástí impéria Gazprombank.
Škoda JS je se zhruba třímiliardovými tržbami a tisícovkou zaměstnanců nejcennějším průmyslovým podnikem v Česku ovládaným Rusy. Holding OMZ ze skupiny Gazprombank ji koupil v roce 2004 od skupiny Appian, jež před tím privatizovala celou Škodu Plzeň.
Továrna na výrobu komponent jaderných reaktorů, zajišťující také servis a údržbu jaderných zařízení, ale může přejít zpět do českých rukou. O jejím převzetí jedná skupina ČEZ, která je klíčovým zákazníkem Škody JS. „Jednání začala už před vypuknutím rusko-ukrajinské války, teď ale logicky nabývají na intenzitě,“ říká zdroj, detailně informovaný o vztahu mezi oběma firmami.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, stejně jako mluvčí Škody JS Jan Stolár, odmítli jednání potvrdit i komentovat, zároveň je ale ani nevyvrátili.
V zájmu obou
Vstup ČEZu do Škody JS je v zájmu obou stran. Škoda JS se už po ruské anexi Krymu v roce 2014 dostala na sankční seznam americké vlády, což jí komplikuje přístup k zakázkám v řadě států. Teď sice mateřská Gazprombank novým sankcím Západu proti Rusku uniká a může dokonce stále používat platební systém SWIFT, protože přes ni dovozci hradí dodávky ruského plynu či ropy. S eskalujícím konfliktem ale hrozí, že zesilující sankce mohou dopadnout i na Gazprombank či firmy, které Škodu JS ovládají.
Rusové se ostatně pokoušeli Škodu JS prodat už dříve. Jak loni v květnu napsal Ekonomický deník, do užšího výběru potenciálních kupců se předloni dostaly francouzské společnosti Framatom a Nuvia, CE Industries zbrojaře Jaroslava Strnada a slovenská skupina Crane Constancy Investments. Nikdo ze zájemců ale nebyl ochoten za Škodovku zaplatit Rusy požadovaných 250 milionů eur.
ČEZ by firmu dnes mohl dostat levněji, protože její zisk, do vypuknutí covidové pandemie dosahující kolem 150 milionů korun ročně, začal předloni padat (loňské výsledky zatím nejsou známy).
Škodě JS také skončila velká zakázka na slovenské jaderné elektrárně v Mochovcích. Loni definitivně padla možnost, že by její tradiční partner Rosatom mohl stavět českou jaderku v Dukovanech. A teď, po vypuknutí rusko-ukrajinské války, klesají i šance Rosatomu na projekty nových jaderných elektráren ve Finsku či Maďarsku. Důležité kontrakty má Škoda JS na Ukrajině, i tyto obchody ovšem může zkomplikovat rusko-ukrajinský ozbrojený konflikt.
Třímiliardová žaloba
Převzetí Škody JS skupinou ČEZ nahrává ještě jedna věc: ČEZ je jednak klíčovým zákazníkem plzeňských strojíren, které pro něj zajišťují servis a údržbu jaderných elektráren. A kromě toho také jejich velkým potenciálním věřitelem. ČEZ totiž na Škodě JS od roku 2016 vymáhá odškodné za zfušované rentgenové kontroly svarů potrubí v elektrárnách Dukovany a Temelín, které byly součástí nasmlouvané údržby.
Kvůli zanedbání kontroly musel ČEZ před sedmi lety dukovanské reaktory odstavovat, což mu způsobilo stamilionové škody. Kontrolu sice měla provádět subdodavatelská firma, Škoda JS ale jako generální dodavatel servisních prací za chyby podle ČEZu nese právní odpovědnost. Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž pro SZ Byznys potvrdil, že spor stále probíhá.
„V roce 2016 žalovaná částka činila původně 611 milionů korun s příslušenstvím, avšak po neúspěšných jednáních o mimosoudním řešení byl v únoru 2020 podán návrh na rozšíření žaloby na celkovou částku 2 759 milionů. Nyní žalovaná částka již zahrnuje náhradu celé uplatněné škody ve formě ušlého zisku. Řízení se nachází u soudu prvního stupně,“ uvedl Kříž.
Pokud by se ČEZ se skupinou OMZ domluvil na převzetí Škody JS, mohla by se tím zároveň vyřešit i sporná pohledávka. A ČEZu by se vrátila plná kontrola nad firmou, která mu dodává mimořádně důležitou službu.
