Inflaci ženou potraviny a služby. „Pořád jsme ale v normálu,“ říkají ekonomové

Inflace v lednu meziročně vzrostla o 2,8 %. Podle České národní banky (ČNB) za jejím růstem stojí především vyšší ceny potravin a služeb. Například máslo je v průměru meziročně o 40 procent dražší, vejce pak přibližně o čtvrtinu.

„Ceny potravin a služeb jsou dva faktory, které tlačily inflaci nahoru. Potraviny celkově zdražily o pět procent, ceny zemědělských výrobců rostou téměř o 10 procent. Myslím si, že i s tímto faktorem však meziroční inflace zpomalí a dostaneme se k cíli ČNB, tedy ke dvěma procentům,“ řekl náměstek ministra financí Tomáš Holub v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi.

Připomněl, že se však nacházíme v situaci, kdy se inflace pohybuje ve standardních hodnotách a kolísá kolem 2 %.

Důvodem, proč jsou právě potraviny velkým rizikem pro růst inflace a zdražují, jsou nepříznivé podmínky pro zemědělce. „Dva roky po sobě jsme měli tuhé mrazy, které ztížily produkci ovoce a zeleniny. Podobně je to i u obilovin, zejména pšenice, protože nižší nabídka tlačí cenu nahoru,“ uvedl v pořadu prezidentův ekonomický poradce David Marek.

Do inflačních prognóz se však cena potravin obvykle nezapočítává. „Je to proto, že ceny potravin jsou ovlivněny počasím, typicky kolísají a jsou nestálé. Ekonomové od nich tedy odhlížejí a sledují takzvanou jádrovou inflaci, ve které ceny potravin zahrnuty nejsou,“ podotýká Marek.

Jádrová inflace je 2,3 %, tudíž se pohybuje v okolí tolerančního pásma, které zohledňuje přirozené kolísání cen v ekonomice. Do ní se ovšem mohou promítnout avizovaná cla ze strany Spojených států amerických. Donald Trump se ve středu nechal slyšet, že USA plánují uvalit na Evropskou unii cla ve výši až 25 %. V takovém případě by EU reagovala odvetnými opatřeními.

„To, že Amerika zavede cla na naše výrobky, má pro Česko spíše protiinflační efekt, protože naše ekonomika poroste pomaleji. Proto bude záležet na síle a rozsahu odvetných cel Evropy, která by tento protiinflační efekt mohla zvrátit,“ vysvětlil Holub.

Podle modelů Ministerstva financí by v důsledku obchodní války s USA česká ekonomika rostla o půl až jedno procento pomaleji. Z hlediska komplexity situace je velmi náročné odhadnout, jakým způsobem na nás cla dopadnou. Je nutné také zohlednit obchodní válku mezi USA a Čínou, protože pokud by Čína kvůli vysokým clům přestala vyvážet své produkty do USA, mohla by je se slevou začít dodávat k nám, což by opět vyvolalo určitý protiinflační tlak,“ řekl Holub.

Ačkoliv se půl až jedno procento nemusí zdát jako výrazný pokles, podle Davida Marka by tento scénář byl pro Českou republiku nepříznivý. „Když si vezmeme, že z plánovaného růstu HDP 2 procent za rok dojde ke snížení o jedno procento, naše ekonomika de facto neporoste, podobně jako tomu bylo v posledních dvou letech. Česko by tak bylo z hlediska dopadů cel jednou z nejvíce postižených zemí v rámci EU,“ uvedl.

Česko dále nebylo za posledních deset let schopno vytvořit jasnou strategii ekonomického růstu. „Ta má být založena na inovacích. Inovace přicházejí, když máme chytré lidi. A za posledních deset let nám klesají výdaje na vzdělání, zejména v tom vysokoškolském a v rámci vědy a výzkumu,“ uvedl Marek s tím, že za tuto situaci, ve které se Česko nachází, mohou všechny předchozí i současná vláda.

„Nebude-li Česko silnou ekonomikou, nemůžeme být silní ani ve vojenském, ani v politickém prostoru,“ uzavřel Marek.