Článek
Český statistický úřad dnes zveřejnil míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen. Ta za květen dosáhla 11,1 procent, podle očekávání analytiků tedy poklesla. Za duben byla meziroční inflace 12,7 procenta.
„Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 11,1 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu,“ uvedli statistici.
„V následujících měsících lze očekávat další zmírnění růstu inflace, takže již ve druhém pololetí dosáhneme jednociferné úrovně. Vysoká inflace snižuje kupní sílu úspor a vede k poklesu reálných příjmů většiny českých domácností. V důsledku vysoké inflace tak dochází k poklesu životní úrovně v naší zemi,“ komentuje situaci Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Potenciální pokles míry inflace do jednociferných hodnot vidí jako reálnou i ostatní.
„Ceny se v Česku začínají pomalu stabilizovat a v dohledné době bychom mohli vidět jednocifernou inflaci,“ říká Miroslav Šilhan, ředitel investiční skupiny LOGeco.
Klíčový by mohl být postoj zaměstnavatelů
„Rozhodující v tuto chvíli bude pozice zaměstnavatelů, kteří budou čelit velkému tlaku na růst mezd. Pokud ho ustojí, inflace se ukotví v rozumných číslech a ze společnosti zmizí inflační očekávání. Vzhledem k tomu, že ČNB pravděpodobně nebude se sazbami hýbat, bude právě na firmách záležet další vývoj cen,“ dodává Šilhan.
Jak se měnily mzdy
Nominální mzda je skutečná vyplácená odměna, která je vyplácena za práci. Její kupní sílu snižuje inflace. Reálná mzda pak vyjadřuje kupní sílu mezd, tedy co si za svou mzdu může člověk skutečně koupit.
Vývoj mezd a inflace
Nominální mzda sice opět roste, inflace ji ovšem o něco snižuje a reálná mzda je tedy aktuálně -6,7 procent.
Meziroční vývoj cen: zdražilo vodné, stočné a cukr
Podle statistiků měly na meziroční růst cenové hladiny největší vliv ceny bydlení, potravin a nealkoholických nápojů. Snižovaly ho naopak ceny pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 22, 6 procent.
Z nákladů na bydlení stouply například ceny vodného, a to o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta, elektřiny o 24,8 procenta či tepla a teplé vody o 41,3 procenta. Z potravin oproti minulému roku nejvíce stoupla cena cukru (58,7 procent), margarínu a rostlinných tuků (25,8 procent) nebo rýže (23,2 procent). Zvedla se také cena zeleniny o 21,5 procenta, přičemž samotné brambory zdražily o 22,9 procent. Zvýšily se také ceny stravovacích služeb, a to o 15,1 % a ceny ubytovacích služeb o 14,5 %.
V květnu naopak zmírnily svůj meziroční růst ceny zemního plynu na 47,6 % (v dubnu 53,1 %) a tuhých paliv na 39,4 % (v dubnu 47,6 %). Co se týče potravin a nealkoholických nápojů, zpomalil růst cen chleba, a to na 15,8 % (v dubnu 21,1 %), masa na 8,7 % (v dubnu 12,7 %), polotučného trvanlivého mléka na 5,4 % (v dubnu 19,2 %), vajec na 32,3 % (v dubnu 41,2 %).
Oproti dubnu klesly ceny v dopravě, rostlo ovoce či ceny bydlení
Meziměsíční růst spotřebitelských cen byl 0,3 procenta, podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) tento růst ovlivnil především růst cen potravin a nealkoholických nápojů.
Rostly především ceny brambor (6 procent), ovoce (4,5 procent) nebo vajec (5,5 procent). O něco se zvedly také ceny nealkoholických nápojů (1,4 procent) a uzenin (3 procenta). Vyšší ceny neminuly ani lihoviny, u kterých se zvýšily o 3,9 procenta nebo víno (1,8 procenta). O něco nižší byly naopak ceny másla o 4,2 % a polotučného trvanlivého mléka o 1,9 %.
„Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 Kč/l, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
V květnu se také meziměsíčně zvýšily náklady spojené s bydlením, ceny elektřiny vzrostly o 0,6 %, nájemného z bytu o 0,5 % a stejně tak tepla a teplé vody.
