Článek
V porovnání se srpnem je inflace v eurozóně vyšší o devět desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 9,7 procenta. Růst spotřebitelských cen ale poprvé od jejího zavedení dosáhl deseti procent.
V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.
Loni v září, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize, činila míra inflace 3,4 procenta.
Ceny energií v devátém měsíci letošního roku vzrostly o 40,8 procenta, což je zrychlení proti srpnové hodnotě 38,6 procenta. Rychlejší je i zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků, jejichž ceny se zvýšily o 11,8 procenta, zatímco v srpnu to bylo 10,6 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply v září o 5,6 procenta a ceny služeb o 4,3 procenta, v obou případech rovněž překonaly srpnový růst.
Nejvyšší hodnoty inflace měla podle dnešního odhadu trojice pobaltských zemí na čele s Estonskem (24,2 procenta). Na Slovensku růst cen zrychlil na 13,6 procenta, v Německu na 10,9 procenta. Nejnižší byl ve Francii, kde inflace klesla na 6,2 procenta.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v reakci na prudký růst spotřebitelských cen letos poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby. V září úrok zvedla o bezprecedentních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
