Článek
Průměrná inflace v České republice by se měla dostat ke dvěma procentům, tedy cíli ČNB, až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
„Ekonomický růst by podle respondentů šetření měl v letošním roce zpomalit. Razantní nárůst životních nákladů zbrzdí reálnou spotřebu domácností, která by se tak měla zvýšit jen o 1,1 procenta. Růst vládní spotřeby by měl zvolnit na 1,6 procenta, patrně kvůli odeznění výdajů souvisejících s epidemií COVID-19,“ uvádí materiál.
Inflace by podle průzkumu měla z letošních 13,3 procenta klesnout příští rok na 5,1 procenta a do roku 2025 klesnout až na průměrných 2,1 procenta. „Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily,“ uvádí dokument.
Proti růstu cen by přitom mírně měla působit posilující koruna. Česká měna by měla totiž podle odhadů postupně posílit příští rok na průměrných 24,40 Kč/EUR a do roku 2025 až na 23,60 Kč za euro.
Zároveň oslovené instituce počítají s tím, že objem mezd a platů poroste letos a příští rok o zhruba 6,5 procenta ročně. „Vzhledem k mimořádně vysoké inflaci spotřebitelských cen by tak průměrná reálná mzda měla v letošním roce výrazně klesnout,“ upozorňují odhady.
Do tzv. kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, společnosti Cyrrus, České bankovní asociace, Deloitte ČR, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komory ČR, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise z května a Mezinárodního měnového fondu z dubna.
Samotné ministerstvo financí v dubnové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Zároveň úřad čeká letos průměrnou inflaci 12,3 procenta. Česká národní banka v nové květnové prognóze očekává letošní růst o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Průměrnou inflaci očekává na 13,1 procenta. „Základní tendence vývoje v letech 2022 a 2023, s nimiž MF ČR počítá v aktuální makroekonomické predikci (duben 2022), jsou s prognózami ostatních institucí konzistentní,“ uvádí k tomu průzkum MF.
