I v drahotě si lze zálohy na energie snížit. Dodavatelé před tím ale varují

Domácnostem s nezafixovanými tarify raketově rostou výdaje za elektřinu a plyn. Dodavatelé zvyšují zálohy, aby se na konci zúčtovacího období vyhnuli vysokým nedoplatkům u svých zákazníků. Desítky tisíc na faktuře na konci roku by totiž znamenaly problém nejen pro domácnosti, které by měly problém je zaplatit, ale logicky i pro distributory.

Lidé ale tento hrozící problém podle všeho vnímají a podle dodavatelů si každý měsíc stovky až tisíce lidí zvyšují zálohy i sami od sebe.

Jsou tu ale i opačné případy, kdy společnost domácnostem zálohy automaticky zvýšila, ale lidé více platit nechtějí. Podle dodavatelů se to sice většinou nevyplatí, zákazníkovi na konci roku logicky hrozí nedoplatky, ale je zde pár případů, ve kterých je lze snížit, ať už z jakéhokoliv důvodu.

Vzhledem k tomu, že dodavatelé nastavují zálohy podle historické spotřeby na daném odběrovém místě, nelze zpravidla jejich výši příliš ovlivňovat. Přesto je tu ale pár způsobů, jak si poplatky snížit.

Prvním zřejmým způsobem je začít šetřit. „Jestliže zákazník začne šetřit a sníží svou spotřebu, tak mu ČEZ samozřejmě umožní zálohy adekvátně snížit. Je to možné telefonátem na call centrum, návštěvou zákaznického centra nebo zadáním požadavku v aplikaci Můj ČEZ,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Aby si ale mohl zákazník své zálohy snížit, musí prokázat, že spotřeba opravdu klesla dlouhodobě. Podle Horákové je u ČEZ hodnotící období tři měsíce.

Mezi další důvody pro snížení záloh patří například nové zateplení domu a s ním snížená spotřeba. „V úvahu připadají taktéž i dlouhodobé pobyty v zahraničí nebo situace, kdy zákazník tráví významnou část roku na chatě či chalupě a očekává v místě, kde se trvale zdržuje, nižší spotřebu energií,“ dodává Hanzelka z PRE.

Pro snížení záloh musí být každopádně vždy relevantní důvod, říká projektový ředitel Armex energy Tomáš Horyna. „Jako příklad mohu uvést nájemní byt, který nyní není obsazen nebo rekonstrukci nemovitosti, která po určitou dobu nebude obývána. Je však individuální, jakým způsobem obchodník postupuje a jak žádost posuzuje. Může si i vyžádat doložení této skutečnosti nějakým věrohodným způsobem nebo si např. může vyžádat čestné prohlášení od zákazníka.“

V případě, že by si zákazník nejdříve zálohy dobrovolně zvýšil, ale poté si je chtěl opět snížit, bylo by to možné pouze na paušálně stanovenou úroveň. „Tato situace se nestává. V případě výše uvedeného požadavku, bychom vše přepočítali dle ceníku a spotřeby a zálohy dle toho nastavili,“ vysvětluje Jakub Tobiáš, mluvčí Lama Energy Group.

Dodavatelé se ale jednohlasně shodují, že snažit se snižovat zálohy není správná cesta. „Naše zkušenost je taková, že snížení záloh ve většině případů nakonec vede k dluhu, což není v zájmu ani zákazníka, ani dodavatele energií,“ shrnuje Hanzelka.

„Od začátku léta řešíme tisíce takových žádostí měsíčně. Dá se říct, že je to přirozená reakce, kdy se zákazníci chtějí vyhnout riziku vysokých nedoplatků,“ říká mluvčí společnosti innogy Pavel Grochál.

A podobný trend pozorují i ostatní dodavatelé. „Ne vždy se jedná o reakci zákazníka na úpravu ceníku, někdy jen očekává zvýšení spotřeby například z důvodu přírůstku v rodině (…) a chce předejít možnému nedoplatku. Jedná se tak o navýšení v širokém rozpětí od stovek do jednotek tisíců korun, v řádu přibližně 10 až 15 procent z příslušné zálohy,“ vysvětluje mluvčí Centropolu Monika Bartošová.

Většina dodavatelů se ale snaží v první řadě sama nastavovat zálohy tak, aby se výsledná cena zaplacená na zálohách co nejvíce blížila reálné spotřebě. Přesto je ale možné, že platíte více, než byste měli.

„Z dřívějších zkušeností víme, že je pro klienty lepší platit pravidelný měsíční výdaj než případný jednorázový vysoký nedoplatek,“ říká mluvčí E.ON Roman Šperňák. Podle něj si samo od sebe zvýšilo zálohy od loňského podzimu 100 tisíc zákazníků.

Poměr nedoplatků a přeplatků na konci zúčtovacího období je podle dodavatelů stále vyvážený. I přes zvýšené zálohy tak neroste počet nedoplatkových faktur. „Letos nám paradoxně roste podíl přeplatkových faktur. Je to jasný efekt velmi teplé zimy 2021/2022,“ říká Grochál.

Podle něj je to ovlivněno právě tím, že „až 20 procent zákazníků si zálohy zvyšuje nebo platí víc, než mají předepsáno“. Významná většina případných nedoplatků či přeplatků na konci roku končí širší nulou, tedy vychází do dvou set korun.