Článek
Z prvního návrhu státního rozpočtu na rok 2024, který Ministerstvo financí umístilo do neveřejné vládní databáze, vyplývá jasná zpráva - bude se šetřit.
Návrh v zásadě tvoří šestnáct excelových tabulek plných čísel, v první řadě popisujících, o kolik se sníží výdaje jednotlivých resortů a o kolik peněz méně dostanou na platy zaměstnanců.
Prostředky na platy poklesnou plošně o 16 miliard, tedy o čtyři, maximálně o pět procent. Zároveň Stanjurův návrh nepožaduje rušení tabulkových míst. Pokud jich přece jen nápadně ubylo, jako například u Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Ministerstva pro místní rozvoj, pak značnou část z nich mohou dotčení ministři zachránit z evropských peněz. Návrh rozpočtu proto většinu ministrů de facto nutí, aby svým lidem o zmíněných 4-5 procent snížili platy.
Z požadovaných úspor 16 miliard logicky nejvíc odvedou ministerstva, která mají nejvíc personálu. O osm miliard na platech přijde napřesrok resort školství, o tři miliardy vnitro, miliardu ušetří Stanjurův resort financí. O 400 milionů poklesnou dokonce prostředky na platy v armádě. V případě vojáků však jde pouze o mírnou korekci mimořádného navýšení mzdových prostředků v letošním roce. Snižování platů se nemusí obávat zdravotníci. Ve státních nemocnicích sice také poklesnou tarify, lékaři a sestry či sanitáři však mohou počítat s tím, že jejich špitálům porostou příjmy z pojistného a spolu s tím i jejich výplaty.
Nutnosti snížit mzdy se mohou vyhnout také v jiných resortech, pokud ovšem „dobrovolně“ zruší část pracovních pozic.
Samotný pokles prostředků na platy o 16 miliard proto sám o sobě nemusí každého bolet. Důležitější je fakt, že se platy nezvýší a že jejich hodnotu srazí inflace. Ministerstvo financí sice předpovídá, že současná drahota rychle pomine a že v příštím roce ceny vyrostou jen o 2,4 procenta – o tolik se tedy reálně sníží plat, který by zůstal na letošní úrovni. Tento odhad však podle ekonoma Davida Marka obsahuje „značnou dávku optimismu“.
Úspora na platech není hlavním nástrojem, který má v příštím roce srazit výdaje rozpočtu o 89 miliard, jak plánuje ministr Stanjura, většina ostatních zákroků však nemusí až tolik bolet, i když budou nepříjemné. Především se o 76 miliard sníží výdaje kapitoly Všeobecná pokladní zpráva, která hradí pomoc domácnostem a firmám zasaženým drahými energiemi. Řada resortů ušetří v řádech miliard na investicích, samotné Ministerstvo průmyslu dokonce 15 miliard. Stejné drsné jako snížení platů mohou být jen škrty ve výzkumu za pět miliard. Vědci a vývojáři tak přijdou o desetinu dosavadních příjmů.
