Hra o jádro: Macron přijíždí do Prahy podpořit EDF v tendru o Dukovany

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron má v úterý v Praze nabitý program. Čekají jej schůzky s českým prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou, na kterých se má jednat „o rozvoji infrastruktury, například v dopravě či energetice“, a také Česko-francouzské jaderné fórum. Tam se bude probírat především účast francouzské společnosti EDF v tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Z těchto „indicií“ je jasné, že podpora francouzské firmy, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, bude klíčovým bodem návštěvy.

V soutěži zůstává vedle EDF už jen korejská společnost KHNP, americký Westinghouse byl již vyřazen, byť zatím neformálně. Jeho vyloučení znamená, že z tendru zmizel jediný uchazeč, který nabízel reaktory přesně podle českých požadavků, zatímco zbylí dva účastníci museli své standardní reaktory pro český tendr zmenšit.

Největší otázkou je pak cena. Obdobné projekty se totiž ve světě obvykle prodražují, zároveň se dodavatelům prakticky nikdy nepodaří dodržet původně slíbený termín.

EDF v tomto ohledu není výjimkou. Francouzský list Les Echos v pondělí napsal, že cena šesti nových reaktorů, které EDF staví ve Francii, bude podle odhadů firmy vyšší o 30 procent – reaktory v Penly, Gravelines a Bugey by měly stát 67,4 miliardy eur (1,71 bilionu korun) namísto dříve odhadovaných 51,7 miliardy eur.

Důležité je, že tato cena je „overnight“ neboli kolik by projekt stál, pokud by jej objednavatel zaplatil ihned a najednou. Nezahrnuje tak náklady na financování – plátce si totiž musí půjčit, což na úrocích představuje další náklady, které obvykle přesahují samotnou cenu za vybudování bloku, někdy až dvojnásobně.

EDF má ovšem v ruce jeden trumf, který se může ukázat jako rozhodující – oporu ve vládě Francie, jednoho z nejsilnějších členů Evropské unie. Ta může svým neformálním tlakem pomoci s povinnostmi, které tendr musí splnit, například s notifikací jaderného projektu v Evropské komisi.

Korejský KHNP se oproti tomu jednak potýká s podezřením z korupce kolem projektu ve Spojených arabských emirátech, jednak vede spor s Westinghousem o průmyslová práva k jejich reaktoru. Pokud by korejská firma neuspěla, mohlo by to ohrozit i její dodávky do Evropy.

Výstavbu bloků v Dukovanech a Temelíně poněkud komplikují i nejasnosti na české straně. Nikdo například dosud přesně neřekl, jak by se měl celý projekt financovat. Nejde přitom o žádné drobné – celkové náklady za čtyři bloky by mohly činit kolem tří bilionů korun neboli 1,5násobek letošních výdajů státního rozpočtu.

Stát, který drží 70 procent ve společnosti ČEZ, jež provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně, také dosud neví, jak se společností naložit. Diskutuje se sice o možném rozdělení společnosti nebo jejím plném převzetí státem, jasné slovo ale nepadlo.