Hotely chystají velké zdražování. Téměř polovina zvýší ceny dvouciferně

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Společnost Previo, která provozuje stejnojmenný rezervační hotelový systém, zpracovala exkluzivně pro Seznam Zprávy anketu mezi 109 hotely, penziony a apartmány ze všech krajů. Tři čtvrtiny z nich označily letošní rok za špatný nebo dokonce velmi špatný.

Není divu, protože ve ztrátě bude 44 procent z nich a dalších 19 procent letošek uzavře s nulou. Zbývající čekají pouze mírný zisk. Čtyři z deseti si pohrávali s myšlenkou, že svou činnost ukončí.

„Nemožnost predikovat jakýkoliv vývoj přinesl hoteliérům obrovskou míru frustrace. Boj o přežití. To je výraz, který nejčastěji používali k vystižení roku 2021,“ říká David Laryš, šéf marketingu společnosti Previo.cz. Její hotelový a rezervační systém v tuzemsku používá přes dva tisíce ubytovacích zařízení.

Rok 2021 bude v oboru jedním z historicky nejhorších. Po dlouhém lockdownu na jaře si podnikatelé zvedli náladu v létě a na podzim, kdy měli nadprůměrnou návštěvnost, ale v posledních měsících je zasáhla storna pobytů a firemních akcí. Začátkem zimy tak hotely opět zely prázdnotou, vlivem zavedení nových restrikcí přicházela storna od zahraniční i domácí klientely. V součtu letos omezení ovlivňovala hoteliéry přes půl roku.

„Rok byl neúspěšný. Několik letních měsíců nám nedovolilo dohnat ztrátu za předešlé měsíce, kdy byl provoz zcela uzavřen. Bohužel celá situace zcela přerušila naše investice, rozšíření a zlepšení našich služeb,“ říká hoteliér, který si přál zůstat v anonymitě.

Majitelé ubytovacích zařízení proto začali šetřit, omezovat své investice a je jisté, že vysoké náklady alespoň zčásti přenesou na své zákazníky. V některých hotelech a penzionech už si toho možná hosté všimli. Ceny zvýšilo 48 procent zařízení. Přes 73 procent ceny navýšilo do deseti procent a ostatní o 11 až 20 procent.

Po tomto hořkém předkrmu budou ubytovatelé hostům brzy servírovat trpký hlavní chod. Přes 77 procent v příštím roce vytiskne nové ceníky. Většina se kloní ke zdražení do 10 procent, nicméně podstatná část (38 procent) plánuje navýšení cen o 11 až 20 procent. Přitom 36 procent hoteliérů, kteří ceny v roce 2022 zvýšili, k nepopulárnímu kroku přistoupilo už letos v reakci na zdražování nákladů jako jsou energie a potraviny.

Samostatnou kapitolou, která podnikatele v oboru trápí, je nedostatek zaměstnanců. Část z nich během covidu odchází z nestabilního prostředí a hledá si práci jinde.

Mnohdy tak museli manažeři zaskakovat za chybějící číšníky, kuchaře a recepční. Zkusil si to po ukončení jarního lockdownu i ředitel Hotelu Praha ve Špindlerově Mlýně Petr Scheifert. Situace s lidmi se nezlepšuje.

„Sehnat kvalitního člověka na recepci a obsluhu je veliký problém. Barmana na zimní sezonu sháníme od léta. Obvolávali jsme jako obvykle barmany z lodí na pražských náplavkách, ale spousta z nich šla pracovat jinam. Do realitních kanceláří, automobilek…“ popsal Scheifert.

Hotel na prominentní horské adrese už si prý nemůže dovolit zdražit ceny za ubytování, ale restaurační služby šly nahoru o procenta. Nepříznivá ekonomická a zdravotní situace se promítá i do plánování byznysu. „Kromě nutných oprav o investicích vůbec nepřemýšlíme,“ dodal hoteliér.

Jiné hotely naopak vzaly současnou krizi jako výzvu a dál investují a inovují stávající služby. Zmíněnou personální nouzi chtějí řešit i automatizací.

„Již nyní pociťujeme výrazný zájem o naše řešení automatizace recepcí, check-inů, plateb či vytápění, a to nejen v hotelech, ale i menších penzionech a apartmánech. Řízení vytápění na základě obsazenosti umí ušetřit hoteliérům na spotřebě energií při dnešních cenách i desítky procent. Bezpersonální recepce uspoří až 30 procent z nákladů celého provozu,“ vyjmenoval David Laryš z Previo.cz.

Podle něj existuje jediná cesta k oživení oboru – uvolnění cestování v rámci České republiky i Evropské unie. Pomohlo by i snížení administrativní zátěže hoteliérů a podpora inovací, které jim umožní rychle reagovat na změny. „To vidíme jako způsob, jak dosáhnout hodnoty v roce 2019, kdy cestovní ruch generoval 2,9 % HDP.“