Článek
Pandemie covidu-19 a následný vývoj otřásly hospodářskou aktivitou ve všech zemích. Jak je na tom Česko ve srovnání se svým okolím? V tomto příspěvku se podíváme na hospodářský vývoj během pandemické recese a po ní. Změny v hrubém domácím produktu, ale i v jednotlivých komponentech (zde se soustředíme na spotřebu domácností, spotřebu vlády a hrubou tvorbu kapitálu) ukazují, že Česko v mnohém zvolilo jinou cestu než jeho sousedé, tedy Rakousko, Německo, Polsko a Slovensko.
Všechny grafy níže ukazují změny čtvrtletního reálného hrubého domácího produktu (HDP) relativně k předpandemické úrovni ve 4. čtvrtletí 2019, kdy jsme hodnoty normalizovali na hodnotu 100. Data jsou čerpána z Eurostatu, jsou sezonně a kalendářně přizpůsobena a všechny hodnoty jsou vyjádřeny ve stálých cenách.
Začněme s nejvýznamnějším ukazatelem, tedy hrubým domácím produktem. Celé období má dvě poměrně odlišné části: období během pandemického roku 2020 a období bezprostředně po pandemii. Jak ukazuje následující graf, ani jedno období nevyznělo, respektive nevyznívá, pro Česko příliš optimisticky. Během roku 2020 sice došlo k výraznému poklesu HDP okolo 10 procent ve všech sledovaných zemích, ale Česko bylo už tehdy druhé nejhorší: pouze v Rakousku došlo k mírně hlubšímu poklesu.
Rakousko poté propad dohnalo silnějším růstem. A co Česko? To již minimálně rok a půl víceméně stagnuje a je jedinou zemí, která ani na chvíli nedosáhla úrovně HDP před pandemií. Výrazně zaostává zejména za Polskem, které se dnes pohybuje na úrovni o 10 procent vyšší než před pandemií, ale také za Slovenskem i zmiňovaným Rakouskem.
Co stojí za tímto nevýrazným zotavením z pandemické recese? Nejdůležitějším komponentem HDP na výdajové straně je spotřeba domácností. Druhý graf proto ukazuje vývoj reálné spotřeby domácností ve stejném období. Během roku 2020 došlo k výraznému poklesu spotřeby ve všech zemích a Česká republika z toho vychází relativně dobře. Přes propad o 12 procent došlo k mírnějšímu poklesu pouze na Slovensku. Po nevýrazném zotavení spotřeby v roce 2021 ovšem stojí za pozornost její dynamika v roce 2022 a na počátku roku 2023. V Česku jako v jediné z těchto zemí dochází k výraznému poklesu spotřeby, která se v 1. čtvrtletí roku 2023 nachází devět procent pod předpandemickou úrovní z roku 2019. A patrně jsme stále nedosáhli dna. Dramatický je kontrast zejména se Slovenskem, kde spotřeba již dva roky vytrvale roste a ke konci roku 2022 je o sedm procent vyšší než před pandemií.
Spotřeba vlády mírně narostla během let 2020 a 2021 a v následujících letech po mírném poklesu dochází opět k růstu od konce roku 2022. Nyní je spotřeba vlády o téměř 10 procent výše než před pandemií. (Pro upřesnění: jedná se o reálný růst, tedy očištěný o inflaci, a jedná se pouze o vládní spotřebu, která nezahrnuje například transfery.)
S tím kontrastuje opět Slovensko, kde od roku 2021 vládní spotřeba výrazně klesá. Na druhé straně je Rakousko, kde je růst vládní spotřeby ve srovnání s obdobím před pandemií větší, na rozdíl od nás se ale nejedná jen o růst v posledních několika čtvrtletích.
Rozebírat, proč se dynamika spotřeby vlády a domácností tak výrazně liší, je téma pro samostatný příspěvek. Minimálně se ale nabízí hypotéza, že u nás růst vládní spotřeby v situaci, kdy ekonomika víceméně stagnuje, vytlačoval spotřebu domácností (tzv. crowding out). Zatímco na Slovensku naopak pokles vládní spotřeby uvolnil prostor k růstu spotřeby domácností.
Příliš přesvědčivě nevypadá ani vývoj reálných investic zachycený na posledním grafu. Česko, pravda, poměrně rychle předehnalo úroveň před pandemií a zaostávalo jasně pouze za Polskem, kde došlo k výraznému investičnímu boomu. V českém případě se ale jednalo pouze o krátkodobý vzestup. Posledních několik čtvrtletí se situace obrátila a dochází zase k propadu, přibližně zpět na úroveň před pandemií.
Ve srovnání s okolními zeměmi tedy Česko přežilo dobu pandemickou a postpandemickou s viditelně horšími následky. Zaostávání se týká celkového HDP, a to zejména jeho hlavního komponentu, spotřeby domácností. Oba ukazatele se stále nevrátily na úroveň před pandemií, přičemž setrvalý pokles spotřeby v posledních letech je poměrně unikátní záležitostí a odlišuje nás od okolních zemí.
Ve srovnání s obdobím bezprostředně před pandemií je tedy naše skóre následující: HDP a investice jsou přibližně na stejné úrovni, soukromá spotřeba o devět procent nižší, vládní spotřeba o 10 procent vyšší.
Alarmující je ale i dynamika v posledních čtvrtletích. Česká republika je již několik čtvrtletí na prahu recese a situace v tuto chvíli nevypadá o mnoho optimističtěji než na podzim. Spíše naopak.
Příspěvek vyšel jako součást projektu Economic Snapshot akademického pracoviště CERGE-EI. Převzato se svolením autora.
