Hádanka za deset miliard. Kde zemědělství ušetří na dotacích

Vláda v květnu při představení úsporného balíčku slíbila, že škrtne národní dotace za desítky miliard korun. „Ty podle mého názoru jen pokřivují trh a řada firem si z nich udělala regulérní dotační byznys,“ řekl při představení ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vládní plán počítá s tím, že se škrtnou dotace v několika resortech celkově za 54,4 miliardy korun. Z toho na zemědělství se má ušetřit 10,2 miliardy. To se však podle předběžných propočtů jeví jako nereálné.

Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) k chystaným zásadním škrtům v resortu pouze uvedl, že se bude šetřit na neinvestičních národních podporách.

O mnoho více toho neprozradil ani jeho nástupce Marek Výborný, přestože už tento týden má vláda schvalovat státní rozpočet.

„Škrty se týkají balíku podpory na národní úrovni. Deset miliard korun se ušetří ve střednědobém rozpočtovém výhledu. Neumím říct kde. Ty programy ani nebyly vytvořeny,“ řekl Výborný v rozhovoru pro SZ Byznys ve čtvrtek.

Jasnou odpověď na to, kde se škrtne zhruba čtvrtina celkového dotačního balíku do zemědělství, nedává ani resortní návrh rozpočtu, který má redakce SZ Byznys k dispozici.

Zemědělství má za úkol deset miliard ušetřit během let 2023 a 2024. V letošním roce už je rozpočet ponížený z pěti miliard na 2,739 miliardy korun. Pro příští rok se seřízne na 2,5 miliardy korun. Úspory na národních dotacích tak dosahují zhruba poloviny částky, kterou si vláda předsevzala ušetřit.

Nejviditelnějším rušeným programem je takzvaná „třináctka“, tedy dotace na zvýšení konkurenceschopnosti potravinářských podniků, kterou v minulosti čerpaly především velké firmy jako Madeta, Hamé, Olma a další. Překvapením bylo jeho náhlé zrušení už na letošní rok, protože s penězi například na technologické vybavení už firmy počítaly. Ve dvou letech tím stát ušetří asi půl miliardy korun.

Kde dál se tedy bude brát? Ministerstvo v návrhu rozpočtu škrtlo peníze v několika dalších programech. Dva roky nepůjdou žádné prostředky na zlepšení životních podmínek (welfare) dojnic a skotu, kde se letos vyplatilo 310 milionů korun.

Pozastavily se také dotace na zlepšení kvality mléka a drůbežího masa (letos vyplaceno 308 milionů korun). Impulzem k tomu byla kritika Nejvyššího kontrolního úřadu, který zjistil, že prostředky mířily také na úhradu běžných provozních výdajů, jako je vodné, stočné či energie.

Zemědělci také nemohou počítat s dotacemi na mechanickou likvidaci plevelné řepy, která má nahradit chemickou likvidaci.

Další programy běží dál, ale se sníženým rozpočtem. Nejvíce se oříznou prostředky v takzvaném nákazovém fondu, který slouží k prevenci a léčbě nemocí, jako je ptačí chřipka. Pro rok 2022 rozpočet počítal s částkou 1,4 miliardy korun, v následujících dvou „hubených“ letech se snižuje na 900 tisíc korun, resp. 810 tisíc korun.

To však zmíněných deset miliard korun zdaleka nedává a výsledná úspora je oproti slibům přibližně poloviční. Stát tak musí brát jinde. „Nyní před jednáním vlády nebudeme rozpočet nad rámec čtvrtečního rozhovoru komentovat,“ uvedlo na konkrétní dotaz ministerstvo.

Z toho, co řekl ministr zemědělství Marek Výborný v rozhovoru pro SZ Byznys, by se dalo tušit, že se oseká rezerva. Vedle rozpočtovaných částek v desítkách dotačních titulů si totiž resort každoročně vytváří prostor pro další dosypávání peněz během roku na mimořádné události, jako jsou škody způsobené počasím, epidemie či kůrovcová kalamita. Reálně tak stát vyplácí víc peněz, než je ve státním rozpočtu.

Ani při snížení této rezervy by však stát neušetřil zmíněných deset miliard korun. Fakticky by nejspíš nestačilo k naplnění slibu ani zrušení veškerých národních dotací. Například v roce 2019 rozpočet počítal s národními dotacemi ve výši 3,8 miliardy, ale reálně se díky posílení a přesunům během roku vyplatilo 4,4 miliardy korun. Od té doby pouze v roce 2021 reálně vyplacená suma narostla na pět miliard (navýšení o 1,2 miliardy korun).

Pro získání potřebných miliard by bylo teoretickou možností snížit kofinancování státu u investičních dotací (dříve Program rozvoje venkova), to však ministr odmítl.

„Platí závazek ministerstva a vlády, že ve II. investičním pilíři, který směřuje nejenom k zemědělcům, ale také do lesního hospodářství a potravinářského sektoru, bude zajištěno kofinancování z národních zdrojů ve výši 65 %. Je to nejvyšší míra kofinancování v celé EU, standardně se pohybuje kolem 40 procent,“ řekl v rozhovoru ministr.

Podle něj šlo o politické rozhodnutí. Momentálně stát otevřel první kolo žádostí, kde má připraveno vyplatit na projekty osm miliard korun. V rámci programu žádají zemědělci i potravináři například o prostředky na pořízení techniky, jako jsou sečky, technologie na zpracování potravin, linky na dojení skotu apod.

„Tyto přímé investiční peníze jsou pro mě velmi důležité. Chci, aby čeští farmáři disponovali takovým vybavením, aby dokázali přecházet třeba na principy precizního zemědělství,“ uvedl Výborný.

„Ušetřit peníze v národních dotacích by ani samo o sobě nebylo možné,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Možné by to podle něj nebylo ani s navýšením, s nímž se ve střednědobém horizontu počítalo. Podle jeho informací se ušetří jedna miliarda v Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu, který zemědělcům zjednodušeně řečeno zlevňuje úvěry. Rozpočtovaná částka z tohoto fondu se pro příští rok snižuje ze dvou na jednu miliardu korun. „Pravděpodobně mají namyšlené i úspory v oblasti vodního a lesního hospodářství,“ dodal.

Slib ušetřit deset miliard korun na národních dotacích neberou příliš vážně ani členové Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny.

„Vystřelili číslo a teď mají na ministerstvu hlavu v pejru. Kromě dotací hledají i jinde. Vezmou například peníze výzkumným ústavům a sníží neobsazená místa na resortu a v příspěvkových organizacích. Ale myslím, že ušetřit deset miliard je stejně nereálné,“ uvedla členka Zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO).