Guvernér ČNB: Inflace sice míří dolů, ale o vítězství ještě zdaleka nejde

Guvernér České národní banky Aleš Michl v pondělní přednášce před studenty zdůraznil, že současný postupný pokles inflace rozhodně nepovažuje za vítězství. Připomněl, že vrchol inflace byl loni v září, tehdy činila 18 procent. Zpomalení růstu cen pak začalo letos v únoru, kdy meziroční inflace zpomalila na 16,7 procenta.

Čerstvé údaje z minulého čtvrtka pak ukázaly, že v dubnu inflace činila 12,7 procenta. „Do tří měsíců klesne pod 10 procent. V druhém pololetí roku tu s námi pořád bude inflace, se kterou se nesmíme smířit a spokojit. Úrokové sazby proto zůstanou delší dobu vysoké,“ řekl guvernér před téměř zaplněnou aulou. Základní úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, se již rok nachází na sedmi procentech.

Michl také upozornil, že tržní očekávání ohledně sazeb momentálně ukazují jejich první pokles již v příštím čtvrtletí. To je ale podle ČNB příliš předčasné, jak zmínil guvernér. Naopak nevyloučil další růst sazeb na červnovém měnověpolitickém zasedání. ČNB bude v této souvislosti sledovat především mzdový vývoj. Růst mezd je totiž považován za proinflační faktor.

„Je potřeba, aby se inflace ve druhém pololetí v souladu s prognózou ČNB dostala pod 10 procent a příští rok pokračovala v poklesu do blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky. To bude pro ekonomiku nejlepší zprávou. Abychom tento scénář podpořili, zvažujeme, zda na příštím zasedání sazby zvedneme, nebo je ponecháme stabilní,“ dodal guvernér.

Ve svém zhruba půlhodinovém projevu Aleš Michl také ocenil snahu vlády najít úspory, ale jednotlivé dílčí kroky nechtěl blíže komentovat. V obecné rovině však řekl, že centrální bance nehraje do karet zvýšení přímých daní, což je podle něj faktor přiživující inflaci.

„Důležité je, aby státní deficit co nejvíce klesl proti skutečnosti předchozího roku, nikoliv pouze proti plánu vlády. Fiskální a měnová politika jdou ruku v ruce a my potřebujeme, aby tyto obě politiky byly k dlouhodobému poražení inflace v souladu. Je to však v rukou politiků a politické rozhodnutí, v mé kompetenci to není,“ řekl.

Michl před studenty VŠE rovněž zdůraznil důležitost pevného kurzu koruny vůči euru, který výraznou měrou pomohl inflaci snížit. Podle viceguvernérky Evy Zamrazilové, která se diskuze rovněž zúčastnila, je silný kurz koruny v posledním roce roven hlavní úrokové sazbě minimálně osmi procent. „Současná měnová politika je tak opravdu velmi přísná,“ zdůraznila.

Michl v tomto kontextu doplnil, že průměrný měsíční kurz koruny vůči euru dosáhl letos v dubnu historicky nejsilnější hodnoty 23,44 Kč za euro. Zároveň dodal, že silná koruna exportérům výrazně snižuje zisky, což pomáhá inflaci stlačovat k nižším hodnotám. Zmínil také, že počet firemních úvěrů v souvislosti s vysokými sazbami v prvním čtvrtletí meziročně poklesl o 56 procent.

V závěru přednášky z publika zazněly rovněž dotazy směrem k oběma aktérům. Jeden z nich byl k tomu, proč ČNB nezvedla sazby loni v létě, když byl do čela centrální banky jmenován právě Aleš Michl.

„V té době už spotřeba domácností a úvěry významně klesaly, zároveň již byly dostatečně přísné měnové podmínky, proto jsme se rozhodli sazby ponechat,“ odpověděl stručně guvernér.