Článek
Byl to týden v hlučném domě, lze shrnout události posledních sedmi dní v Twitteru.
V úterý oznámil konzervativní moderátor Tucker Carlson, který dostal výpověď z Murdochovy televize Fox News, že jeho populární (a zároveň kontroverzní) TV show bude pokračovat právě na sociální síti Twitter. „Twitter je už dlouho místem, kde se rodí a utváří naše národní konverzace,“ říká na videu.
Šéf firmy Elon Musk jeho rozhodnutí uvítal, Carlsonův tweet s videem retweetoval (pro svých 139 milionů followerů), ale zdůraznil, že Twitter nepodepsal s moderátorem žádnou smlouvu a že bude mít stejné podmínky jako všichni ostatní tvůrci obsahu.
Ve čtvrtek Elon Musk napsal na twitteru, že už za sebe konečně našel náhradu a že novým CEO firmy bude žena. Jméno však neřekl. Okamžitě se rozběhly spekulace a mezi „podezřelými“ byly mimo jiné Marissa Mayerová (jedná z prvních zaměstnankyň Googlu a šéfka Yahoo v letech 2012 až 2017) či Susan Wojcickiová (šéfka YouTube v letech 2014 až 2023).
The Wall Street Journal měl jiný tip, a to Lindu Yaccarinovou, šéfku inzerce firmy NBCUniversal. O den později v pátek Musk potvrdil, že je to opravdu ona. A jelikož je přiznání polehčující okolnost, vyjádřila se k tomu o dva dny později i ona sama.
Konečně v sobotu Twitter na svém účtu oznámil (anglicky a turecky), že před nedělními volbami v Turecku začal blokovat některé tweety. Nespecifikoval, jaké přesně. V oficiálním vyjádření stálo: „V reakci na právní postup a s cílem zajistit, aby Twitter zůstal obyvatelům Turecka dostupný, jsme dnes přijali opatření k omezení přístupu k některému obsahu.“
Přeloženo do srozumitelného jazyka: firma vyhověla žádosti tureckých úřadů, aby „ztlumila“ určitý obsah, a to pod hrozbou, že jinak „vypne“ v Turecku celý Twitter. Ještě srozumitelněji to napsal liberální komentátor Matt Yglesias: „Turecká vláda požádala Twitter o cenzurování svých odpůrců těsně před volbami a Elon Musk jí vyhověl“.
A to přitom týden začal tak dobře, oslavami toho, jak je dobře, že Twitter existuje, protože na něm může mít svou show i moderátor, „zakázaný“ velkou televizí.
Elon Musk často vystupuje jako příznivec absolutní svobody slova a zejména republikáni a odpůrci liberálů si od jeho nástupu do Twitteru slibovali to, že skončí jakékoli omezování či znevýhodňování obsahu z politických nebo ideologických důvodů.
Více k tureckým volbám:
Turecko je nepříjemnost a polízanice, nepochybně zejména pro samotného Muska. Protože to, že firma ustoupila Erdoganovu režimu a uvolila se k blokování opozice (protože o nic jiného opravdu nejde), je neomluvitelné a pro sociální síť, která má ambici být svobodným a nezávislým prostorem, taky velmi trapné.
Elon Musk to samozřejmě musí cítit, a možná i proto reagoval sice s obvyklou arogancí, ale evidentně bez silného argumentu. Což u něj není zvykem. Kritice čelí rád a přestřelky vyhledává, zejména v nočních hodinách. Ale málokdy je tak slabý v kramflecích. V sobotu napsal: „Vypadl ti mozek z hlavy, Yglesiasi? Na výběr bylo nechat Twitter zavřít v Turecku celý, anebo omezit přístup k některým tweetům. Co z toho chceš?“
Jistěže zablokování Twitteru hrozilo. Turecko a Erdogan si to ostatně už vyzkoušeli, když čelili kritice opozice po ničivém zemětřesení letos v únoru. Ale je to důvod ustoupit požadavku na cenzuru, zejména těsně před důležitými volbami? Samozřejmě že ne. Mozek vypadl z hlavy spíš Elonu Muskovi. Nebo srdce do kalhot, jak si vyberete.
Kdokoli žil v totalitní zemi, ví dobře, že ustupovat síle a dělat kompromisy je sebedestruktivní taktika. Týká se to zejména autocenzury. Výmluvy typu „jen sem tam něco zamlčím, protože jinak by mě umlčeli úplně“ dláždily v Československu cestu k depresivní a ubíjející normalizaci v sedmdesátých a osmdesátých letech.
V době, kdy jsem vyrůstal. Proto jsem na to citlivý. Nechci po nikom, aby byl odvážný a dělal hrdinské kroky. Ale to se nechtělo ani po Twitteru. Jen to, aby v zemi s částečně autoritářským režimem fungoval se stejnými standardy jako jinde. Ale Elon Musk prostě nechtěl v době, kdy Twitter bojuje o existenci a navíc ho část uživatelů z různých důvodů opouští, přijít o „traffic“ ve velké a důležité zemi.
Je to ostuda. Vždyť to byl Musk, kdo tvrdil: „Twitter jsem si pořídil proto, že pro budoucnost civilizace je důležité mít společné digitální náměstí.“ OK, jenže teď mají v rohu toho náměstí, kde se mluví turecky, někteří lidé zakázáno promluvit. To asi není ta vize, kterou měl verbálně na mysli.
Asi se už těší, až – ve slíbeném horizontu čtyř až šesti měsíců – předá řízení Lindě Yaccarinové. I když je otázka, jak moc volné ruce bude mít. Musk byl pro vedení Twitteru nesnesitelný už v době, kdy vlastnil „jen“ 11 procent firmy a s jejími akciemi se veřejně obchodovalo na burze. Dnes je všemocným vládcem, navíc osobně se skoro 140 miliony followerů. I kdyby kroky firmy „pouze“ komentoval ve svých tweetech, je to pro novou šéfovou noční můra.
Jaké to je řídit Twitter? Jak napsal The Wall Street Journal, tuhle otázku Musk dostal letos na pódiu na jedné marketingové konferenci právě od Lindy Yaccarinové. Odpověděl: „Je to zábavné.“ Svým nezaměnitelným, tedy nevzrušeným, skoro veselým tónem. Což by mohlo, nebo dokonce mělo uklidnit inzerenty, které firma tak potřebuje.
Ovšem vzápětí dodal: „I když srážky vlaků jsou pravděpodobně taky zábavné.“
Twitter a Elon Musk mají jednu hodně ošklivou bouračku právě za sebou.
