Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Platy politiků a státních zaměstnanců vždy přitahují pozornost, zejména proto, že si je platíme ze svých daní. Můžeme tak mít pocit, že jsou to tak trochu naši „zaměstnanci“, i když ve skutečnosti je to poněkud složitější.
Když se čas od času veřejnost dozví, kolik pobírají ti nejlépe placení státní úředníci, rozvine se debata, jestli to náhodou není příliš, respektive zda by snad někdo neměl dostat trochu přidáno. Do tohoto trendu zapadla také data z České národní banky (ČNB) z tohoto týdne.
Centrální banka v Roční zprávě o výsledku hospodaření za loňský rok zveřejnila platy členů bankovní rady, podruhé také platy ředitelů jednotlivých sekcí. Na to, že členové bankovní rady dostávají platy poměrně vysoké - v průměru 386 tisíc měsíčně - si veřejnost už zvykla. Pro zajímavost doplňme, že ČNB ve zprávě hovoří o mzdách, ačkoli toto označení obvykle přísluší odměně za práci v soukromém sektoru (ve veřejném sektoru se pobírají platy).
Vzhledem k tomu, jak důležitou funkci centrální banka plní, zejména v péči o cenovou stabilitu, se zdá, že je namístě její vrcholné vedení pořádně zaplatit. Chceme-li totiž, aby v oněch pomyslných sedmi křeslech zasedali ti nejlepší, je třeba adeptům vedle nesporné společenské prestiže nabídnout také ohodnocení, které obstojí ve srovnání se soukromým sektorem.
Pozdvihnutí obočí ovšem vyvolal fakt, že v centrální bance pracuje vedle členů bankovní rady také několik dalších lidí, jejichž plat přesahuje částku, kterou na svém účtu nachází každý měsíc předseda vlády.
Zatímco premiérovi Petru Fialovi náleží podle zákona plat 274 800 korun měsíčně, v centrální bance by mu mezi šéfy sekcí náležela až šestá příčka. Tento fakt by velmi pravděpodobně vyvolal menší zájem, kdyby na pátém místě, tedy pomyslně těsně před premiérem, nefiguroval bývalý šéf protokolu na Pražském hradě Vladimír Kruliš.
Jeden z nejbližších spolupracovníků bývalého prezidenta Miloše Zemana nastoupil do ČNB loni na jaře, původně na zcela novou pozici vytvořenou jen několik dní před jeho příchodem. Od října zastává v ČNB funkci ředitele „Sekce kancelář“, která například zabezpečuje organizačně zasedání bankovní rady nebo se stará o protokol či vztahy s dalšími vrcholnými institucemi státu.
Krulišův měsíční plat 275 460 korun navíc převyšuje o 21 procent částku, kterou dostávala na stejném místě jeho předchůdkyně Jana Báčová.
Skutečnost, že státní úředník, byť vysoce postavený, bere více než předseda vlády, je nezvyklá. Podobnou situaci řešili před několika lety v Polsku, když se ukázalo, že lidé z nejužšího kruhu guvernéra polské centrální banky dostávali násobně vyšší plat než předseda polské vlády. Polsko proto v roce 2019 přijalo zákon, podle kterého nesmí ničí plat v centrální bance přesáhnout 60 procent částky, kterou pobírá guvernér.
Do tohoto rámce by se ovšem Kruliš s platem na úrovni 57 procent toho, co pobírá guvernér ČNB Aleš Michl, vešel. Nepřekročila by ji ani šéfka sekce dohledu nad finančním trhem Zuzana Silberová, mezi sekčními šéfy ohodnocená nejvýše, s 58 procenty.
