Článek
„Fosilní hyena“ označili aktivisté ze skupiny Re-set Daniela Křetínského, majitele největšího energetického holdingu v Česku. Kromě toho ho také obviňují z přispívání k energetické chudobě, ekonomické nerovnosti nebo ničení obyvatelnosti planety. „Blábol a účelové ideologické tvrzení,“ řekl o publikaci mluvčí EPH.
Skupina Re-set sama sebe označuje jako „platformu pro sociálně-ekologickou transformaci“, která se snaží o novou ekonomiku: ekologickou, sociální a demokratickou.
Report Fosilní hyena: Jak EPH Daniela Křetínského ničí klima, profituje z energetické chudoby a ohrožuje demokracii vyšel ve středu a jejím autorem je člen skupiny Re-set Radek Kubala. V reportu autor upozorňuje na údajné neduhy jednoho z nejbohatších Čechů a zároveň se snaží poskytnout řešení současné situace.
„Po přečtení několika odstavců musím konstatovat, že tato „publikace“ je totální blábol plný lží a účelových ideologických tvrzení. Polemiku s autory tohoto pamfletu považuji za ztrátu času, ostatně jde o malou skupinku extremistů, kteří se pod různými hlavičkami snaží diskreditovat naši skupinu už delší dobu, o dialog jim nejde,“ komentuje zprávu mluvčí EPH Daniel Častvaj.
EPH – Energetický a průmyslový holding
- Základ Křetínského impéria.
- Křetínský jej začal budovat v roce 2001 pro finanční skupinu J&T, jejímž byl zaměstnancem.
- V prvních letech EPH rostl i díky spolupráci s ČEZ, od níž nakoupil významná aktiva.
- Roku 2009 se EPH vyčlenil do samostatného holdingu, v němž držely J&T a PPF Petra Kellnera po 40 procentech. Křetínský získal 20 procent a zařadil se mezi české miliardáře. EPH měl tehdy obrat 30 miliard Kč, vlastnil dvě desítky českých firem, zaměstnával šest tisíc lidí.
- V roce 2014 z EPH odešel Petr Kellner, investice mu po pěti letech vynesla přes 10 mld. Kč. V té době už EPH vlastnil plynovody na Slovensku, doly a elektrárny v Německu a černouhelný důl v Polsku. Křetínský zvedl svůj podíl na 37 procent, zbytek zůstával partnerovi J&T Patriku Tkáčovi a investorům kolem J&T.
- Dnes EPH působí v devíti evropských státech. V posledních letech investuje do zelených technologií. V Itálii, Francii a Velké Británii má elektrárny na biomasu, v Irsku a Německu postavil velkokapacitní bateriová úložiště.
Autor zprávy argumentuje, že EPH je jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů a snaží se oddálit konec fosilních elektráren, tedy především elektráren na plyn a uhlí. Zároveň by se podle reportu měla společnost těchto elektráren zbavovat a ne rozšiřovat jejich působnost.
Jak ale argumentují analytici webu Fakta o klimatu, zbavit se v blízké době zcela fosilních paliv není možné. „Nyní je potřeba v Česku a Německu z plynu a uhlí ročně vyrobit 290 TWh elektřiny, zbytek spotřeby pokrývají obnovitelné zdroje a jádro,“ řekl již dříve pro SZ ředitel FoK Ondráš Přibyla.
„Pokud se německý plán zrealizuje – a za předpokladu, že nevzroste poptávka po elektřině – by v roce 2030 bylo potřeba z fosilních zdrojů doplnit asi 160 TWh. Obnovitelné zdroje by za těchto podmínek vyrobily asi 90 TWh přebytků,“ pokračuje Přibyla.
Report se ohrazuje také proti výstavbě nových nebo přestavbě starých uhelných elektráren na plynové. „Kvůli elektrifikaci průmyslu, dopravy a teplárenství bude potřeba vyrobit v létě asi 1,1–1,2krát elektřiny více než dnes, v zimě 1,3–1,6krát víc. Pokud by Němci vůbec nerozvíjeli obnovitelné zdroje, museli by kolem roku 2030 vyrobit z fosilních zdrojů, případně importovat, řádově 500 TWh elektřiny za rok,“ vysvětloval v minulosti pro SZ Přibyla.
Správné není podle aktivistů ani dovážení plynu z Ruska, které od února válčí na Ukrajině. „Také jí [EPH] „vděčíme“ za to, že i necelý rok po zahájení Putinovy agrese proti Ukrajině stále ruskému diktátorovi posíláme každý den miliardy,“ píše autor reportu.
„Čím ho ale nahradíme?“ oponuje František Hrdlička, odborník na výrobu energie z pražské ČVUT a spolupracovník spolku Realistická energetika a ekologie. „Poslouchal jsem přednášku o tom, jak budeme vyrábět plyn z biomasy. Když ale vezmeme plyn z bioplynek, čím nahradíme tu vyrobenou elektřinu? Buď budu mít zelený plyn, nebo elektřinu.“
Biomasu zmiňuje report v souvislosti s údajným zakrýváním emisí CO2 ze strany EPH. Ta podle zprávy „zakryla“ čtvrtinu svých emisí, jelikož spalování biomasy je podle Evropské unie klasifikováno jako uhlíkově neutrální.
Kriticky se autor dívá i na přechod k obnovitelným zdrojům, konkrétně výstavbě fotovoltaických elektráren. Skrze investice do zelené energetiky si totiž chce společnost pouze budovat svůj vliv na budoucí trh a ovládnutí jeho co největší části.
Média a politika
Kromě energetiky se report zaměřuje i na působení EPH a Křetínského na poli evropské politiky a médií. Křetínský totiž vlastní české vydavatelství Czech News Center, pod které spadá například Blesk, E15, Info.cz nebo Reflex. Autor argumentuje, že šéfredaktoři posledních dvou zmíněných podporují protiekologickou rétoriku a upozaďují problémy týkající se klimatu.
Svůj podíl má Křetínský i ve Francouzských médiích, kde je menšinovým vlastníkem Le Monde a většinovým vlastníkem Marianne. Podle autora se tedy snaží Křetínský ovlivnit pohled na politiku ochrany klimatu i na evropské úrovni.
Mezi řešení a doporučení na evropské úrovni navrhuje report například zákaz fosilního lobbingu a reklamy, ukončení podpory fosilního plynu a neudržitelné biomasy, ukončení dovozu plynu z Ruska a urychlení energetické transformace nebo konec liberalizace trhů a podporu veřejného vlastnictví.
Na národní úrovni by se pak měly zrušit všechny dotace fosilnímu průmyslu, rozvoj obnovitelné energie by se měl přesunout do rukou domácností, obcí a komunit nebo by se měla vrátit klíčová energetická infrastruktura do rukou státu.