Článek
„Fosilní hyena“ označili aktivisté ze skupiny Re-set Daniela Křetínského, majitele největšího energetického holdingu v Česku. Kromě toho ho také obviňují z přispívání k energetické chudobě, ekonomické nerovnosti nebo ničení obyvatelnosti planety. „Blábol a účelové ideologické tvrzení,“ řekl o publikaci mluvčí EPH.
Skupina Re-set sama sebe označuje jako „platformu pro sociálně-ekologickou transformaci“, která se snaží o novou ekonomiku: ekologickou, sociální a demokratickou.
Report Fosilní hyena: Jak EPH Daniela Křetínského ničí klima, profituje z energetické chudoby a ohrožuje demokracii vyšel ve středu a jejím autorem je člen skupiny Re-set Radek Kubala. V reportu autor upozorňuje na údajné neduhy jednoho z nejbohatších Čechů a zároveň se snaží poskytnout řešení současné situace.
„Po přečtení několika odstavců musím konstatovat, že tato „publikace“ je totální blábol plný lží a účelových ideologických tvrzení. Polemiku s autory tohoto pamfletu považuji za ztrátu času, ostatně jde o malou skupinku extremistů, kteří se pod různými hlavičkami snaží diskreditovat naši skupinu už delší dobu, o dialog jim nejde,“ komentuje zprávu mluvčí EPH Daniel Častvaj.
EPH – Energetický a průmyslový holding
- Základ Křetínského impéria.
- Křetínský jej začal budovat v roce 2001 pro finanční skupinu J&T, jejímž byl zaměstnancem.
- V prvních letech EPH rostl i díky spolupráci s ČEZ, od níž nakoupil významná aktiva.
- Roku 2009 se EPH vyčlenil do samostatného holdingu, v němž držely J&T a PPF Petra Kellnera po 40 procentech. Křetínský získal 20 procent a zařadil se mezi české miliardáře. EPH měl tehdy obrat 30 miliard Kč, vlastnil dvě desítky českých firem, zaměstnával šest tisíc lidí.
- V roce 2014 z EPH odešel Petr Kellner, investice mu po pěti letech vynesla přes 10 mld. Kč. V té době už EPH vlastnil plynovody na Slovensku, doly a elektrárny v Německu a černouhelný důl v Polsku. Křetínský zvedl svůj podíl na 37 procent, zbytek zůstával partnerovi J&T Patriku Tkáčovi a investorům kolem J&T.
- Dnes EPH působí v devíti evropských státech. V posledních letech investuje do zelených technologií. V Itálii, Francii a Velké Británii má elektrárny na biomasu, v Irsku a Německu postavil velkokapacitní bateriová úložiště.
Autor zprávy argumentuje, že EPH je jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů a snaží se oddálit konec fosilních elektráren, tedy především elektráren na plyn a uhlí. Zároveň by se podle reportu měla společnost těchto elektráren zbavovat a ne rozšiřovat jejich působnost.
Jak ale argumentují analytici webu Fakta o klimatu, zbavit se v blízké době zcela fosilních paliv není možné. „Nyní je potřeba v Česku a Německu z plynu a uhlí ročně vyrobit 290 TWh elektřiny, zbytek spotřeby pokrývají obnovitelné zdroje a jádro,“ řekl již dříve pro SZ ředitel FoK Ondráš Přibyla.
„Pokud se německý plán zrealizuje – a za předpokladu, že nevzroste poptávka po elektřině – by v roce 2030 bylo potřeba z fosilních zdrojů doplnit asi 160 TWh. Obnovitelné zdroje by za těchto podmínek vyrobily asi 90 TWh přebytků,“ pokračuje Přibyla.
Předpokládaná výroba nízkoemisních zdrojů v ČR a v Německu v roce 2030.
Report se ohrazuje také proti výstavbě nových nebo přestavbě starých uhelných elektráren na plynové. „Kvůli elektrifikaci průmyslu, dopravy a teplárenství bude potřeba vyrobit v létě asi 1,1–1,2krát elektřiny více než dnes, v zimě 1,3–1,6krát víc. Pokud by Němci vůbec nerozvíjeli obnovitelné zdroje, museli by kolem roku 2030 vyrobit z fosilních zdrojů, případně importovat, řádově 500 TWh elektřiny za rok,“ vysvětloval v minulosti pro SZ Přibyla.
Správné není podle aktivistů ani dovážení plynu z Ruska, které od února válčí na Ukrajině. „Také jí [EPH] „vděčíme“ za to, že i necelý rok po zahájení Putinovy agrese proti Ukrajině stále ruskému diktátorovi posíláme každý den miliardy,“ píše autor reportu.
„Čím ho ale nahradíme?“ oponuje František Hrdlička, odborník na výrobu energie z pražské ČVUT a spolupracovník spolku Realistická energetika a ekologie. „Poslouchal jsem přednášku o tom, jak budeme vyrábět plyn z biomasy. Když ale vezmeme plyn z bioplynek, čím nahradíme tu vyrobenou elektřinu? Buď budu mít zelený plyn, nebo elektřinu.“
Biomasu zmiňuje report v souvislosti s údajným zakrýváním emisí CO2 ze strany EPH. Ta podle zprávy „zakryla“ čtvrtinu svých emisí, jelikož spalování biomasy je podle Evropské unie klasifikováno jako uhlíkově neutrální.
Kriticky se autor dívá i na přechod k obnovitelným zdrojům, konkrétně výstavbě fotovoltaických elektráren. Skrze investice do zelené energetiky si totiž chce společnost pouze budovat svůj vliv na budoucí trh a ovládnutí jeho co největší části.
Média a politika
Kromě energetiky se report zaměřuje i na působení EPH a Křetínského na poli evropské politiky a médií. Křetínský totiž vlastní české vydavatelství Czech News Center, pod které spadá například Blesk, E15, Info.cz nebo Reflex. Autor argumentuje, že šéfredaktoři posledních dvou zmíněných podporují protiekologickou rétoriku a upozaďují problémy týkající se klimatu.
Svůj podíl má Křetínský i ve Francouzských médiích, kde je menšinovým vlastníkem Le Monde a většinovým vlastníkem Marianne. Podle autora se tedy snaží Křetínský ovlivnit pohled na politiku ochrany klimatu i na evropské úrovni.
Mezi řešení a doporučení na evropské úrovni navrhuje report například zákaz fosilního lobbingu a reklamy, ukončení podpory fosilního plynu a neudržitelné biomasy, ukončení dovozu plynu z Ruska a urychlení energetické transformace nebo konec liberalizace trhů a podporu veřejného vlastnictví.
Na národní úrovni by se pak měly zrušit všechny dotace fosilnímu průmyslu, rozvoj obnovitelné energie by se měl přesunout do rukou domácností, obcí a komunit nebo by se měla vrátit klíčová energetická infrastruktura do rukou státu.
