Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko by mělo mít po dvaceti letech novelizovaný zákon o myslivosti. Dosud se hrálo podle pravidel, která podle některých kritiků nahrávají mysliveckým spolkům a neřeší to nejdůležitější - snižování stavů přemnožené spárkaté zvěře. Tak se označuje „větší nekožešinová srstnatá zvěř, tedy lovní přežvýkavci z řádu sudokopytníků a prase divoké“.
„Škody od spárkaté zvěře jsou opravdu hodně vysoké a je potřeba s tím něco dělat. Zároveň chceme oblast myslivosti posunout dopředu a systém evidence myslivosti elektronizovat nejen pro myslivce, ale i státní správu, aby nedocházelo k tomu, že se vykazují stavy, které ne vždy jsou v souladu s realitou,“ říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Podle Českého statistického úřadu se například počet daňků ve volné přírodě za posledních 55 let zvýšil více než desetkrát, muflonů téměř pětkrát, jelenů 2,25krát a srnčí zvěře jedenapůlkrát.
Ekologové i lesníci tvrdí, že přemnožená zvěř způsobuje problémy při obnově lesů při kůrovcové kalamitě.
Nestřílíš? Zaplatíš
Významná změna nastane v sestavování plánu lovu, který určuje, kolik zvěře se má odstřelit. Plán se nově nastaví podle reálných škod, které zvěř způsobí na lesních a zemědělských majetcích. Na starosti to bude mít uživatel honitby, což je zpravidla myslivecký spolek, zatímco držitel (v praxi často mnoho vlastníků konkrétního pozemku) bude mít možnost plán upravit. Novinkou ale také je, že za nesplnění hrozí sankce až do 200 tisíc Kč.
Praxe je taková, že uživatel honitby, tedy myslivecký spolek, podhodnocuje vykázané statistiky stavu zvěře.
„Dnes je možnost sankce jen v případě, že nesplněním plánu došlo k překročení maximálních stavů, což bylo v praxi velmi těžko prokazatelné, a v případě, že se někdo rozhodl podvádět, tak to bohužel šlo v zásadě obejít. Teď už to bude jednoznačné,“ říká Martin Žižka, ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství.
Dnes se plán lovu nestanovuje podle skutečných škod, ale na základě březnového sčítání stavu zvěře, které provádí uživatel honitby, tedy myslivci. Čísla se po schválení držitelem, tedy vlastníkem lesa, přenesou do plánů chovu a lovu zvěře. Na základě toho se loví. Problém však je, že plán se nemusí plnit a nehrozí žádné sankce.
„Praxe je taková, že uživatel honitby, tedy myslivecký spolek, podhodnocuje vykázané statistiky stavu zvěře,“ uvádí Richard Podstatzký, místopředseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. „Změny jsou krok dobrým směrem. Čím větší škody budou, tím dojde k většímu odlovu,“ uvítal plány.
Při sestavování plánu lovu se budou muset zohlednit škody, které prostřednictvím satelitního snímkování sleduje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
Podstatzký ovšem považuje za riziko, že plány lovu budou opět sestavovat myslivecké spolky. Vlastníci sice budou moci přistoupit k úpravám, v praxi jsou však někdy honitby složené z pozemků až stovek majitelů, kteří by se museli na úpravách shodnout. Kontrolovat odlovy by měli úředníci státní správy. Ministerstvo si představuje, že každá obec s rozšířenou působností bude mít v ideálním případě jednoho zaměstnance na plný úvazek, který se bude věnovat pouze agendě myslivosti.
Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře už současný zákon umožňuje obrátit se na státní správu, aby uložila navýšení lovu v případě, že neodpovídá realitě.
Otázkou podle Podstatzkého také zůstává, kdo bude motivován k naplnění plánu. „Největší motivaci má ten, kdo v místě hospodaří. Proto jsme navrhli snížit minimální velikost honitby na 250 hektarů,“ říká Podstatzký. Dnes je velikost stanovena na 500 hektarů, o případné úpravě, která by otevřela myslivost pro více subjektů, se bude ještě diskutovat s oborovými organizacemi. Resort dal najevo, že podpoří jen větší většinový návrh.
Luk má zelenou, kuše zákaz
Přínosem novely má být také digitalizace myslivosti. Dnes se musí v papírové podobě evidovat například myslivecká zařízení, počet psů, odlov v měsíčních či kvartálních termínech apod. Nově se povinnosti přenesou do digitální podoby.
Širší bude i uplatnění mobilních telefonů v tradičním oboru myslivosti. Pomocí mobilní aplikace by měla probíhat kontrola plnění plánu lovu. Ulovená zvěř se bude muset on-line sdílet v evidenci, kam budou moci nahlížet myslivci, vlastníci i státní správa.
Rozvolnit by se měly způsoby lovu zvěře. Nově bude povolen lov lukem (nikoliv však kuší) na základě dohody s uživatelem honitby a lesním hospodářem. Luk je povolen k lovu zvěře také v jiných státech včetně sousedního Slovenska. Zároveň bude platit povinnost používat lovecké psy k dosledování zvěře. Nově také bude možné k lovu používat přístroje na noční vidění.
Termíny pro uplatnění škod budou sjednoceny na 60 dnů. Škody se zároveň budou muset hlásit sedm dní před sklizní.