Zůstali doma a uspěli. Rumunská obdoba ČEZ vstoupila na bukurešťskou burzu

Nedávná primární veřejná nabídka akcií (takzvané IPO) největší „zelené“ rumunské energetické společnosti Hidroelectrica dopadla úspěšně. Všechny nabízené cenné papíry firmy se prodaly po 104 lei za kus, což odpovídá asi 150 korunám za kus. Tímto krokem byla společnost ohodnocena na 46,8 miliardy lei, tedy na zhruba 224,7 miliardy korun. Akcie zahájily středeční obchodování sedmiprocentním růstem.

Různé státní plány na uvedení společnosti na burzu existovaly už více než deset let. Výsledkem současného kroku je, že rumunská vláda si ponechá ve společnosti podíl 80 procent, uvedla agentura Reuters. Hidroelectrica vyrábí asi třetinu elektřiny v zemi.

Stejně jako v Česku, kde stát ovládá ČEZ, se tak i na rumunské burze bude obchodovat s akciemi největší energetické společnosti země vlastněné z většiny státem.

Na tamní trh se tak dostal pětinový podíl společnosti, který prodal fond Fondul Proprietatea, jenž spravuje americká investiční společnost Franklin Templeton. Tento fond byl založen rumunským státem před několika lety jako součást procesu restituce zestátněného majetku.

Zatímco ale burza v Bukurešti prochází růstem a rozvojem, v tuzemsku naopak rezonují obavy ohledně pražské burzy, ze které se velké firmy spíše stahují.

„Na pražské burze dochází k odchodu velkých firem a v poslední době se neustále hovoří o reálné možnosti, že vláda by mohla stáhnout z burzy nejvíce obchodovaný a nejhodnotnější titul ČEZ,“ připomíná pro SZ Byznys analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. V případě Rumunska ale vstup velkého tuzemského hráče na burzu bude mít naopak pozitivní dopad na tamní kapitálový trh.

Rumunský kapitálový trh ušel v posledních letech dlouhou cestu. Od okrajového obchodního místa ve střední a východní Evropě se stal burzou, o které se díky IPO společnosti Hidroelectrica už mluví nejen v tomto regionu, napsal polský deník Rzeczpospolita.

Hidroelectrica totiž bude mít významný dopad na celkovou kapitalizaci rumunského trhu, která v současnosti činí přibližně 42 miliard eur (téměř bilion korun). Podle polského listu by samotná společnost Hidroelectrica mohla zvýšit tržní hodnotu kapitálového trhu přibližně o čtvrtinu. Pro srovnání - na konci loňského roku dosahovala tržní hodnota pražské burzy téměř 16,6 bilionu korun.

„Vstup společnosti na burzu vzbudil zájem veřejnosti. Očekává se, že po dlouhém období sucha bude největší IPO v historii bukurešťské burzy pro její fungování zlomovým bodem,“ uvedl Claudiu Cazacu, analytik rumunské pobočky XTB.

Pro investory je jedním z přitažlivých faktorů i atraktivní dividendová politika energetického podniku. Hidroelectrica totiž hodlá vyplácet akcionářům každý rok minimálně 90 procent čistého zisku.

„Pověst firmy Hidroelectrica a očekávaný velmi velký objem obchodů jsou důkazem toho, že místní akciový trh dosáhl vyspělé úrovně a atraktivity. Úspěch primární nabídky výrazně zvýší důvěru místních podnikatelů a investorů v tuzemský kapitálový trh. Vstup na burzu otevírá nové příležitosti pro ty, kdo chtějí koupit a držet podíl v jedné z rumunských strategických společností,“ komentuje ředitel Bukurešťské burzy cenných papírů Radu Hanga.

Analytik Cazacu z XTB po zahájení obchodování očekává velký nárůst likvidity a uznání rumunské burzy. Pozitivním faktorem z pohledu bukurešťské burzy by podle něj byl také postup do skupiny rozvíjejících se trhů.

Podle metodiky společnosti FTSE Russell už tam rumunský trh v současné době patří. Nyní však usiluje o to, aby byl za takový brán i podle metodiky společnosti MSCI, která je pro globální investory mnohem důležitější. Ve prospěch Rumunska už ale začínají hrát reálná čísla. Podle polského listu Rzeczpospolita se kapitalizace rumunského trhu za tři roky zvýšila téměř o polovinu.

Podle mluvčího pražské burzy Jiřího Kovaříka aktuální příklad z Rumunska dokazuje, že důkladná práce se zahraničními investory dokáže vést k uskutečnění velkého IPO i na menším akciovém trhu, což se na tuzemské burze povedlo například v roce 2016, kdy své akcie upisovala Moneta Money Bank.

„Drtivou většinu investorů při IPO Monety tvořily zahraniční investiční fondy. V Rumunsku tomu není jinak. Jaké investory dokážete oslovit, souvisí s tím, jaké kontakty má daná investiční banka nebo banky, které na transakci pracují,“ napsal na svém twitterovém účtu.

Kovařík se také pokouší vyvrátit přesvědčení některých odborníků, že velké veřejné nabídky akcií nelze realizovat jen na místním trhu.

„IPO společnosti Hidroelectrica, která má tržní kapitalizaci 9,4 miliardy eur, bylo původně plánováno jako dvojí listing na burzách v Londýně a Bukurešti, především z důvodu velikosti a rozsahu nabídky. Nicméně, přestože někteří poradci doporučovali oba trhy, prodávající upřednostnil zalistování akcií pouze na burze v Bukurešti,“ uvedl. Podle Kovaříka se tento krok rozhodně vyplatil.

Velkým tématem je rovněž likvidita, která se podle mluvčího burzy přímo vztahuje k velikosti a struktuře IPO.

„To znamená, že dostatečně velký volný podíl akcií, rozumné rozložení mezi investory, povaha společnosti (dividendová politika versus růstový potenciál), zařazení do indexů a další faktory hrají klíčovou roli. Pokud jsou tyto podmínky splněny, obchodovatelnost akcií a schopnost nalézt kupce nebo prodat akcie nebudou omezené,“ vysvětlil dále Kovařík. Podle analytiků by likvidita nováčka na bukurešťské burze rozhodně neměla být problém.