Zmrtvýchvstání EET? Bude pod tlakem a musí být jednoduché, říká restauratér

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Chceme vrátit elektronizaci tržeb – samozřejmě, v modernější, pohodlnější a levnější podobě,“ říká místopředseda hnutí ANO a jeho stínový premiér Karel Havlíček s tím, že nové EET by mělo jít ještě dál a vztahovat se na širší okruh podnikatelů, než byly původní dvě skupiny – tedy pohostinství a maloobchod. „Měla by se z toho stát automatika pro každého, kdo prodává hotovostně. Můžeme se bavit o nějakých výjimkách, ale cílem by mělo být to, že hotovostní tržby u živnostníku budou z drtivé většiny elektronicky,“ dodává Havlíček.

Elektronická evidence tržeb byl podle něj nadčasový počin, který neměl jenom pozitivní dopad do státního rozpočtu, ale udělal tlustou čáru za „devadesátkami“ a vytvořil férové podnikatelské prostředí.

„Byl to symbol a obrovská chyba, že to nová vláda zrušila. Měla to vylepšit, ne zničit. EET ale vznikla před deseti lety a od té doby se opět technologie posunuly. Komunikujeme se zástupci profesních asociací, svazů, vyhodnocujeme elektronické systémy v zahraničí,“ říká Karel Havlíček s tím, že jedním z poradců hnutí k tématu náhrady EET je Luboš Kastner, majitel restaurací a konzultant v oblasti gastronomie, retailu a investic.

Kastner je zároveň členem představenstva Hospodářské komory ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a místopředsedou Českého gastronomického institutu. SZ tedy kontaktovaly přímo Luboše Kastnera.

Jaká je vaše role v budoucí EET?

Je tu iniciativa, aby vznikla pracovní komise. Nevím, jestli to bude dělat přímo pan Havlíček. Vítám ale snahu od kohokoliv – ať je zprava, nebo zleva - zapojit do procesu odborníky. Rádi přispějeme expertním názorem. Jako gastronomie principiálně proti EET nevystupujeme, i když ten náš odbor je v tomto rozpolcený.

Nemám v tuhle chvíli nějaký oficiální mandát, ale může se stát, že velmi rychle přijde.

ANO chce systém, který bude uživatelsky jednoduchý, příjemný, nikoho nebude obtěžovat a bude levný. Jak to udělat?

Je to reálné. Když vezmu gastronomii, tak pokladní systémy má už dnes 98 procent podnikatelů. EET byla jen funkcionalita pokladního systému, která se může v rámci systému zapnout kdykoli a třeba i na dálku. Tato funkcionalita je v pokladním systému integrovaná. Je jedno, jestli je to systém Storyous, Septim, Dotykačka, nebo jiný. Zaklikne se „registrovat tržby do systému“ a protokoly se na základě nějakého zadání propojí. Je jedno, jak se to bude jmenovat, nejde o název, ale o funkcionalitu – to jsou jedničky a nuly. Prostě stát chce vidět registr transakcí a to není nic náročného.

Co ale ti, kteří pokladní systém nemají?

Gastro je v uvozovkách v pohodě, protože už v systému „jedniček a nul“ bylo. Pokud bychom to zaváděli mimo gastro, třeba u kadeřnic, instalatérů a elektrikářů, kterých se v minulosti EET netýkalo a kteří pravděpodobně nemají pokladní systém a doklady nosí účetní, je řešení i pro ně. Teď sice spekuluji, protože zatím nebyla odborná debata, ale pokud to má být co nejjednodušší, buď se do jejich pokladních systémů integruje stejné řešení, jako má gastronomie, nebo vznikne velmi jednoduché cloudové řešení.

Například instalatér, který vystaví deset dokladů za měsíc, si buď své tržby eviduje v nějakém pokladním systému takzvaně do kapsy, to je třeba pokladní systém Markéta, což je velice jednoduchý systém asi za 500 korun, který může nosit s sebou a jen to do něj vše nacvaká a vydá účtenku. Nebo si doma večer sedne k počítači, vleze na cloud a do jedné řádky vyplní podle ID transakce vše potřebné.

Když přijede například Zásilkovna, má kurýr v ruce také malé elektronické zařízení. A to ten převodník jedniček a nul, ten systém, o kterém se bavíme, umí udělat.

Jestliže se chce ANO inspirovat v zahraničí, na jaké systémy, jako je EET, se dívat?

Moje expertiza je taková, že máme firmu, která zaměstnává 200 lidí a dělá stamilionové obraty v gastronomii. Jeden z mých společníků dělal velmi rozsáhlou analýzu ohledně pokladních systémů, které se v gastronomii vyskytují v Česku i v Evropě. Těm tedy rozumím.

Pokladní systém vám pomáhá řídit podnik, přes něj vydáváte účtenky a liší se různými funkcionalitami. To ale neřeší EET – tedy systém, který chce stát vůči podnikatelům uplatnit. O těch úplně přehled nemám a zatím jsem nedostal zadání, abych nějakou analýzu udělal. Jak už jsem ale říkal, tohle je jen jedna z funkcionalit pokladního systému. Tedy jedničky a nuly.

Bude návrat něčeho jako EET znamenat i to, že lidé všude zaplatí kartou?

Teď jdeme do úrovně spekulací. Kdyby ale byli instalatéři a elektrikáři a vůbec všichni, co teď nepřijímají karty, pod nějakým systémem evidence tržeb, budou asi častěji nosit to, co je třeba běžné ve Španělku, nebo ve Francii. Tam nečekají, že když vám jdou opravit topení, máte doma v hotovosti 20 tisíc. Buď vám vydají fakturu, nebo vytáhnou mašinku a zaplatíte kartou.

Myslím si tedy, že by to pravděpodobně přispělo k tomu, že by digitálních plateb bylo víc.

Vy jste říkal, že v gastru jsou na EET dva pohledy. Co říkají odpůrci?

Mluvím s lidmi, s restauratéry zejména z Prahy a velkých měst a většinou s EET nemají a neměli problém. Když to ale řeknu napřímo, bude to stejné jako za covidu – měli jsme tu „Chcíplého psa“ a proti tomu ty, kteří respektovali pravidla.

Zejména čím víc jdete do turistických destinací, když třeba jedete na Vltavu do kempu – tak tam se bere jen hotovost a tam jsou striktní odmítači.

Stále tu ale máme fakt, že karty neberou, protože si stěžují na drahé poplatky provozovatelům platebních karet. Takže mohou evidovat tržby, ale karty nebrat.

Teď je tu projekt „Česko platí kartou“, kde si to na šest měsíců zdarma můžete vyzkoušet. Když jsem se tomuto tématu víc věnoval, zjistil jsem, že spousta z  restauratérů, kteří nejvíc křičeli, měli často špatně domluvené obchodní podmínky s bankami. Neudělali si dobrý průzkum trhu. Dnes umíte sehnat řešení za jedno procento. Oni měli nastavené ještě staré smlouvy, které byly velmi nevýhodné. Jedna věc je tedy křičet a druhá je starat se o to, abych měl nejlepší tržní podmínky. To už je ale ten podnikatelský přístup.

Jak velký tlak a odpor proti tomu bude?

Jakékoliv řešení bude pod obrovským tlakem. Nejenom politickým, ale i společenským, aby bylo „brutálně“ jednoduché. Oborově ale nemůžeme akceptovat, abychom byli spolu s hotely a maloobchodem jediní v tomto koši. To bylo trochu diskriminační.

Je to jedno z nejcitlivějších témat a debata proto musí být komplexní. Když se stát rozhodne něco zavést, něco, co vás ovlivní, pojďme ubrat jinde. My máme například 22 kontrol, od ČOI přes zemědělskou inspekci až po veterináře a nikde nemáte odvolání. Pojďme se bavit také o legalizaci spropitného. Ano, pracovní komise je dobrý nástroj, ale problém se musí podat komplexně.