Na trhu práce přichází zlom

Nervozita začíná pronikat do tuzemských firem a nahlodávat jejich příznivé vyhlídky do budoucnosti. Čtyřiadvacet procent zaměstnavatelů očekává pokles počtu zaměstnanců, 22 procent předpovídá jejich nárůst, 43 procent společností nepředpokládá žádné změny a 11 procent si netroufá cokoliv predikovat.

Čistý index trhu práce, který ukazuje rozdíl mezi podílem firem, jež hodlají nabírat nové zaměstnance, a těch, jež hodlají propouštět, tak vychází pro první čtvrtletí roku 2023 minus dvě procenta. To je o 13 procentních bodů méně oproti minulému čtvrtletí, v meziročním srovnání je to pokles o 15 procentních bodů.

„Nervozita zaměstnavatelů roste, ale většina firem je zatím spíše opatrná a vyčkává, jak se ekonomická a energetická situace vyvine. Náš průzkum ukazuje, že počet zaměstnavatelů, kteří plánují v dalším období propouštění, zůstává již rok poměrně stabilní, nicméně výrazně klesá počet optimistických firem,“ uvedla na tiskové konferenci Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka náborové společnosti ManpowerGroup Česká republika.

Zaměstnavatelé podle ní spíše nábory nových pracovníků pozastavují, než že by plánovali hromadné propouštění. Počet otevřených pozic na trhu je však stále velmi vysoký, a tak bude podle Rezlerové docházet pouze k pozvolnému nárůstu nezaměstnanosti.

Jednoduchý index, který ManpowerGroup zpracovává ve světě už 60 let, ukazuje v předstihu plány firem na další období a je jedním z indikátorů dalšího vývoje ekonomiky. V Česku, kde společnost působí přes třicet let, se posledního průzkumu zúčastnilo 510 firem různých velikostí, oborů i lokalit.

Z hlediska odvětví si nejoptimističtější plány ohledně dalšího vývoje i náboru nových lidí uchovává IT, veřejný a neziskový sektor a také obchody a služby. Opačná nálada panuje v energetice, komunikačních službách, finančním sektoru a také ve zdravotnictví a farmacii.

Z hlediska umístění podniku se na oslabení pracovního trhu chystají zaměstnavatelé v Praze a na Moravě, zatímco zbytek Čech mimo Prahu očekává nárůst. V porovnání s předchozím čtvrtletím však náborové plány poklesly ve všech třech regionech.

V Praze ukazuje Čistý index práce mírně zápornou hodnotu – minus dva, avšak oproti předchozímu čtvrtletí se propadl o 22 a meziročně o 25 procentních bodů. Morava a Slezsko také nemají optimistické vyhlídky s indexem minus deset, k poklesu tam dochází meziročně i mezičtvrtletně.

Navyšování počtu zaměstnanců předpovídá pro první čtvrtletí letošního roku pouze jedna kategorie podniků, a to velké organizace s více než 250 zaměstnanci. Čistý index práce u nich vychází na pět procent.

Nejméně optimistická očekávání mají zaměstnavatelé středních organizací, kteří hlásí index trhu práce minus 12 procent. Oproti minulému čtvrtletí se index propadl o 32 procentních bodů, meziročně o 31.

V globálním hodnocení (zde se porovnávají očištěné hodnoty indexu, v Česku se vychází z hodnot neočištěných) se Česko propadlo o sedm příček a je nyní na 39. místě z 41 hodnocených zemí.

Globální index trhu práce má hodnotu 23 bodů, což je o šest procentních bodů méně než v předchozím čtvrtletí a o 14 procentních bodů méně meziročně. „Pokles náborového optimismu je trendem ve většině zemí, protože odeznívá zvýšená poptávka spojená s postpandemickým rozvolněním,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Očekávání zaměstnavatelů se tak podle něj blíží úrovni před pandemií. „Výsledky také odrážejí přetrvávající obavy z recese, inflace a vysokých životních nákladů, ačkoli poptávka po kvalifikovaných pracovnících nadále roste,“ dodává Halbrštát.

Nejsilnější náborové plány si drží Severní Amerika, následuje ji Jižní a Střední Amerika. Nejnižší, ale přesto pozitivní náborové plány vykazují regiony Evropa, Blízký východ a Afrika, které stále pociťují dopad konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Sousední země Ukrajiny hlásí jedny z nejnižších očekávání. Mezi pěti nejpesimističtějšími zeměmi světa jsou kromě Španělska také země východní a střední Evropy včetně Česka, Polska a Maďarska.