Článek
Návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), jak se bude platit regulovaná složka elektřiny, vyděsil tuzemské podnikatele. „Skokový nárůst regulovaných složek je velmi nebezpečný,“ reagoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Vláda totiž přestane za spotřebitele hradit poplatky za obnovitelné zdroje a podle výpočtu průmyslníků tím pro podniky navýší sazbu z roku 2021 na pětinásobek. O 10 až 20 procent podle ERÚ proti loňsku zdraží poplatky za distribuci i za přenos elektřiny.
Jako první vypočetl dopad na svůj podnik majitel firmy Juta Jiří Hlavatý. Za regulovanou složku ceny elektřiny zaplatí proti letošku o 136 procent navíc. Samotná silová elektřina, kterou nakupuje na volném trhu, sice zlevní… „V našem případě by ale musela zlevnit o 34 eur za megawatthodinu, aby v celkovém součtu nebyla dražší,“ uvedl pro SZ Byznys. S tak prudkým poklesem nejde počítat v situaci, kdy se elektřina na burze prodává za cenu okolo 100 eur za megawatthodinu.
Svaz průmyslu provedl rychlou anketu mezi 57 firmami, převážně s energeticky náročnými provozy. „Většina námi oslovených firem očekává nárůst celkové ceny, a to v průměru o 26 procent,“ uvedl shrnul výsledky ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Rafaj proto vyzval vládu, ať firmám pomůže podle vzoru od sousedů. „V Německu zůstane poplatek za obnovitelné zdroje i dále na nule a nárůst regulované složky hodlá německá vláda mírnit i dalšími kroky,“ upozornil.
Šéf průmyslníků připomněl, že už letos měly německé podniky díky vládním stropům nižší ceny. Zatímco zdejším firmám vláda zaručila u silové elektřiny strop zhruba 20 centů za kilowatthodinu (200 eur za megawatthodinu), Němci mohli spolehnout na 13 centů. Podle Eurostatu se tento rozdíl přenesl i do konečných cen.
Ještě nedávno se zdálo, že srovnání v příštím roce dopadne pro Čechy ještě hůře. Berlínská vláda totiž 9. listopadu rozhodla o dotacích na dodávky elektřiny pro příští rok. Bude za spotřebitele i nadále platit odvody za obnovitelné zdroje a dotacemi pomůže také při budování přenosových sítí. Státní pokladna za dvojí podporu zaplatí 15,7 miliardy eur, tedy necelých 400 miliard korun.
Kolik platí podniky za elektřinu
V eurocentech za kilowatthodinu v 1. pololetí
| Silová elektřina a její dodávka | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
| EU | 5,3 | 6,2 | 5,4 | 6,2 | 14,9 | 14,8 |
| Česko | 6,3 | 6,3 | 6,4 | 6,2 | 15,4 | 21,3 |
| Francie | 5,1 | 5,6 | 5,4 | 6,1 | 12,1 | 12,5 |
| Itálie | 6,2 | 7,9 | 6,1 | 8,3 | 24,8 | 20,2 |
| Německo | 4,6 | 5,5 | 4,3 | 5,2 | 12,2 | 15,1 |
| Polsko | 4,4 | 6,5 | 5,4 | 5,1 | 8,1 | 14,2 |
| Španělsko | 6,9 | 6,8 | 5,2 | 6,1 | 19,5 | 8,6 |
| Cena po započtení všech poplatků a daní | ||||||
| EU | 8,8 | 9,8 | 9,5 | 10,5 | 19,8 | 19,1 |
| Česko | 7,8 | 8,5 | 8,6 | 8,5 | 19,3 | 25,9 |
| Francie | 6,8 | 6,9 | 7 | 7,8 | 14,3 | 14,8 |
| Itálie | 7,8 | 9,9 | 7,7 | 9,9 | 27,5 | 23,6 |
| Německo | 12,4 | 12,9 | 13,8 | 15,4 | 21,2 | 21,7 |
| Polsko | 7,4 | 10,6 | 9,9 | 10,2 | 14 | 26,5 |
| Španělsko | 8,8 | 9,4 | 7,4 | 8,3 | 24,2 | 11,3 |
Poznámka: Cena pro podniky se spotřebou nad 70 000 MWh ročně
Zdroj: Eurostat
Tím však nekončí pomoc velkým firmám, které spotřebují hodně energie. Kromě vládou schválených dotací slíbil ministr hospodářství Robert Habeck konkrétně hutím a chemickým společnostem, že jim stát odpustí 75 procent nákladů, které se do ceny odebrané elektřiny přenesou prostřednictvím emisních povolenek.
Kromě toho sníží sazbu daně z elektřiny ze současných 2,05 centu za kilowatthodinu na 0,05 centu. Tím podle ministrova slibu klesne cena silové elektřiny na šest centů za kilowatthodinu.
Jestli česká vláda podnikne něco podobného, to se ukáže ve čtvrtek, až ERÚ zveřejní definitivní verzi cenové vyhlášky na příští rok. Ovšem ani v Německu není po 15. listopadu jisté, jestli se na něco mohou těšit tamní podnikatelé.
Ústavní soud totiž spolkové vládě zakázal využít úvěry, ze kterých chtěla elektřinu pro podnikatele dotovat. Jedinou jistotou u sousedů zůstal pokles daně za elektřinu, která na dotacích nezávisí. Z pohledu Čechů v tom ovšem není rozhodující výhoda. Zdejší daň totiž už dnes dosahuje zanedbatelné úrovně 0,12 centu za kilowatthodinu.
Spolková vláda dosud neprozradila, jak bude na zásah Ústavního soudu reagovat. Kancléř Olaf Scholz zatím jen připustil, že od ledna škrtne výdaje na tzv. „cenovou brzdu“, tedy zmíněný strop cen elektřiny a plynu, který měl platit nejen letos, ale až do března 2024. „Kdo by přesto chtěl podnikům pomoci, jak je slyšet například od poslanců vládní sociální demokracie, musí najít alternativní financování,“ popsal aktuální situaci v úterním vydání deník Welt.
