Článek
Agrární komora ČR chce požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby prověřil zneužívání tržní síly skupin Schwarz a Rewe.
Skupina Schwarz provozuje obchody Lidl a Kaufland, Rewe vlastní řetězce Billa a Penny. Komora v tiskové zprávě uvádí, že spolu s dalšími obchodními řetězci ovládají 75 procent trhu a to jim dává velkou vyjednávací sílu vůči potravinářským a zemědělských firmám.
Dále Agrární komora upozorňuje na fakt, že Schwarz i Rewe mají v Česku tržby v řádu vyšších desítek miliard korun. Zhruba 60 tisíc zemědělců se podle komory nemůže vyrovnat jejich hospodářské síle, což vede k tomu, že si zahraniční řetězce mohou diktovat podmínky a určovat, co se bude na trhu prodávat.
ÚOHS dlouhodobě sleduje oblast výroby a dodávek zemědělských produktů a potravin. V minulosti už také ve spojitosti s tím uložil několik pokut ve výši stovek milionů korun.
„Kvůli novelizaci zákona o významné tržní síle jsme v posledních měsících ve velice intenzivním kontaktu nejen s agrárníky, ale i s potravináři. Obdrželi jsme pouhý jeden podnět, nikoliv však na výše uvedené řetězce,“ říká Martin Švanda, tiskový mluvčí ÚOHS hospodářské soutěže.
Prezident Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna v rozhovoru pro SZ Byznys řekl, že u některých komodit mají potravinářské podniky dominantní postavení. „K tomu, abyste prokázal zneužití dominantního postavení a někoho mohl potrestat, musí také porušit zákon,“ řekl Mlsna v rozhovoru.
V úterý ÚOHS také oznámil, že ze své vlastní iniciativy u čtyř druhů potravin prověří celý vertikální řetězec od zemědělců, přes potravináře až po obchodníky, aby zjistil, kdo z nich se nejvíce podílel na zdražování.
„Většina zemědělců, kteří dodávají své produkty do velkých obchodů, jedná s řetězci a má podle informací z naší členské základny zkušenosti s praktikami, které považují za nespravedlivé,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Mezi nejčastější stížnosti podle něj patřil odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení, nutnost podílet se peněžně na slevové akci obchodu, příspěvek na propagaci, nutnost odebrat si zpět zboží, které obchod neprodal nebo nedodržení lhůty pro fakturaci.
Novela zákona o významné tržní síle, která platí od letošního ledna, zakazuje pouze některé z těchto praktik a z toho důvodu ji Agrární komora považuje za promarněnou příležitost. „Zároveň nesouhlasíme s výkladem, že by vzhledem k tržnímu podílu byly řetězce vůči dodavatelům v závislém postavení,“ dodává Doležal.
Podle Doležala je potřeba se také ptát, do jaké míry mohou skupiny Schwarz a Rewe ovlivňovat ceny na českém trhu. „Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky,“ tvrdí Doležal.
Lidl: Ke stížnosti není oprávněný důvod
U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci podle komory zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. „Z toho důvodu jednoznačně odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ míní prezident komory. Také dodal, že se komora obrátila na ÚOHS, jelikož má pocit, že jejich zájmy jsou dlouhodobě přehlížené a nezbylo jim nic jiného.
Tisková mluvčí supermarketů Kaufland Renata Maierl uvedla, že nechtějí komentovat tiskovou zprávu Agrární komory a dále podněcovat nervozitu kolem cen potravin. Stejné stanovisko zaujal i obchodní řetězec Lidl, který se ke zprávě také nechce vyjadřovat.
„Tato kontrolní pravomoc patří Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a domníváme se, že neexistují oprávněné důvody, pro které by šetření skupiny mělo být zahájeno,“ sdělil Tomáš Myler, tiskový mluvčí společnosti Lidl.
Podle statistiků se tržby za potraviny v maloobchodech loni snížily o 5,1 procenta a za nepotravinářské zboží o 2,9 procenta. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáše Prouza pro ČTK uvedl, že se pokles marží řetězců projeví na hospodářských výsledcích firem.
Obchodníci se s růstem cen energií museli potýkat stejně jako jiné sektory a po skončení fixací jim vzrostly náklady na energie v průměru o 18 procent, upozornil Prouza a zdůraznil, že řada potravin má jasná pravidla pro uchování a musí se mrazit nebo chladit jak ve skladech, tak při dopravě i na prodejně.
Prouza vnímá podnět komory hlavně jako odvádění pozornosti od vlivu velkých firem. Už dříve uvedl, že za pokračujícím zdražováním potravin v maloobchodě nestojí maloobchodní řetězce, ale zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany dodavatelů.
Zvyšující se ceny vedly podle Prouzy ke změně spotřebitelského chování, kdy klesla poptávka třeba u luxusních potravin, dražšího masa, alkoholu nebo exotického ovoce. Dříve podle něj lidé šetřili nákupem méně kvalitního zboží, nyní nakupují spíše menší množství a snižují plýtvání potravinami.
