Článek
Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot rozhodla o třech opatřeních. Zruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot i silniční daň pro osobní auta a vozy do 12 tun a zatlačí na kontroly marží prodejců a distributorů pohonných hmot.
Umožní našim zemědělcům, aby na polích mohli pěstovat více obilí.
„Ekologický dopad přimíchávání biosložky je sporný a asi i překonaný. Stojí to peníze stát i občany a vydělává na tom pár firem. Rušíme to. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích mohli pěstovat více obilí, což vzhledem k situaci, jaká je na Ukrajině, bude určitě i v dalších letech potřeba,“ řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Podle odhadu vlády to cenu nafty sníží o zhruba 2 koruny na litr. Zákon příští týden vláda schválí, pak musí projít sněmovnou.
„Zrušení silniční daně pro osobní auta a dodávky do 12 tun je přímá pomoc především pro menší a střední firmy. Toto ty firmy pocítí a pomůže jim to kompenzovat část vyšších nákladů,“ řekl premiér k druhému opatření. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude toto opatření trvalé. „Je to zhruba 4,2 miliardy korun, které podnikatelům letos zůstanou za služební vozidla do 12 tun,“ doplnil s tím, že protože se platí silniční daň pětkrát ročně, sníží to i byrokracii. Zákon o zrušení silniční daně vláda už schválila, bude o něm hlasovat sněmovna.
Fiala zároveň řekl, že úřady posílí kontroly marží distributorů a prodejců pohonných hmot. „Abychom viděli případnou snahu o umělé zvyšování cen pohonných hmot. Abychom věděli, jak to s tou marží opravdu je. Jsme připraveni tvrdě zasáhnout, pokud marže porostou tím způsobem, který bude znamenat umělé zvyšování cen,“ řekl premiér.
Zároveň premiér hájil, že nová opatření nejsou plošná jako v jiných zemích. „Nemůžeme dělat nezodpovědná a necílená opatření. Právě taková opatření dělala předchozí vláda během covidu a co bylo důsledkem? Důsledkem byla inflace a drahota. Kdybychom vyslyšeli ‚dobré rady‘, tak bude inflace za rok ještě vyšší a ty peníze, které ti lidé dostanou, budou k ničemu, protože za ně dostanou méně než dnes,“ prohlásil premiér Petr Fiala.
„Plošná opatření pomáhají těm, kteří jsou nejlépe situovaní,“ řekl ministr financí Stanjura. „Kdybychom zastropovali ceny, budeme dotovat cizí dopravce i občany jiných států. A logicky bude hrozit nedostatek,“ dodal.
Zásob ropy má Česko dost, není žádný důvod k panice. Chovejme se klidně, přistupujme k tomu rozumně.
Premiér vyzval občany, aby si nedělali zbytečné zásoby pohonných hmot dopředu. „Jenom tím způsobují to, že může růst cena a zvyšuje se panika na trhu. Zásob ropy má Česko dost, není žádný důvod k panice. Chovejme se klidně, přistupujme k tomu rozumně. Pak to dokážeme klidně zvládnout. Nechceme se dostat do situace, ve které jsou některé země, že nemají dostatek pohonných hmot – Česko v takové situaci není,“ upozornil.
„Všichni teď pociťují jednoznačně – tu válku, kterou vede Vladimir Putin na Ukrajině, vede jinými prostředky proti celému západnímu světu a demokratické Evropě. A nemůže nás držet v šachu, že nám povolí nebo uzavře kohoutek. My musíme zajistit energetickou soběstačnost. To jsou věci, které budeme s Evropskou unií řešit,“ řekl Fiala.
Růst cen pohonných hmot
Kvůli konfliktu na Ukrajině ceny energií a pohonných hmot rapidně rostou. Zdražení benzinu a nafty už zákazníci pociťují několikátý den za sebou, ve středu si tyto suroviny připsaly nejvyšší mezidenní nárůst od začátku ruské invaze. Rekordy trhají také ceny plynu na burze.
Většina evropských států jde u vyšších cen pohonných hmot cestou plošných opatření, nejčastěji formou snížení DPH. Daň z přidané hodnoty svým občanům dotuje například Polsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Švédsko či Dánsko.
Řada zemí se vydala i cestou zastropování cen energií. Mezi nimi je Slovensko a Bulharsko, Francie zmrazila maximální výši zdražení energií i pohonných hmot. Naopak Rakousko všem svým občanům poskytne pomoc ve formě finančního příspěvku.
