Článek
Průměrný čistý zisk tuzemských zemědělců loni dosáhl 6242 korun na hektar. Dospěl k tomu Zemědělský svaz ČR interním šetřením, ve kterém se dotazoval na výsledky zemědělských podniků.
Výsledky, přepočtené na celkovou výměru zemědělské půdy, ukazují raketový nárůst zisku z 9,1 miliardy na 22 miliard korun. Průměrný roční zisk za poslední dekádu činil 11 miliard korun.
Podle zemědělců byl však loňský rok skvělý jen zdánlivě. „Predikovaný nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Zemědělci mají ve skladech hnojiva, osiva a další vstupy za miliardy, které budou používat až letos, a proto je do loňských nákladů nemohli zaúčtovat. Tyto vstupy přitom byly nakupovány již za velmi vysoké ceny,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Do rekordních výsledků se promítl růst výkupních cen agrárních komodit po letech stagnace. Prudce sice zemědělcům rostly i náklady, například na pohonné hmoty, hnojiva, krmiva, osiva, ale negativně se to do účetnictví propíše až letos. Některým podnikům také loni dobíhaly fixace nižších cen energií.
Ceny vstupních nákladů se zemědělcům loni zvýšily až o desítky procent. Například jedno z nejpoužívanějších hnojiv, ledek, zdražilo ze zhruba sedmi tisíc korun na více než 20 tisíc korun za tunu. Letos hnojiva zlevňují, ale zemědělci tvrdí, že už mají nakoupeno za vysoké loňské ceny.
Pro zemědělce je výhodné, aby ceny komodit, které prodávají, rostly, ale situace se v některých případech začíná otáčet, což na druhé straně znamená pro spotřebitele naději, že se dočkají zlevnění. V únoru se pod úroveň loňského roku snížila výkupní cena pšenice, řepky a jablek a zastavily se ceny mléka a brambor.
Zemědělce to netěší, protože by letos potřebovali do cen promítnout vysoké náklady na uskladněná hnojiva, osiva nebo nakoupené energie. Na druhou stranu, do sklizně je daleko a na trhu se může stát cokoliv.
Zhoršení letos přijde i kvůli změně dotační politiky, která v rámci nového programového období počítá s krácením základních hektarových dotací u podniků s rozlohou nad 150 hektarů.
Výkupní ceny zemědělců v posledních letech přibližně kopírovaly růst cenové hladiny, tedy obecné inflace. V minulém roce se však viditelně od inflace utrhly a stoupaly výrazně rychleji.
Za drahotu nemůžeme
Zemědělský svaz však odmítá, že by zemědělci nesli vinu za prudké zdražování potravin a byli článkem v dodavatelském řetězci, který by na situaci profitoval na úkor ostatních.
„Jsme nejslabším článkem dodavatelského řetězce a náš vliv na koncové ceny je malý,“ říká Martin Pýcha. Dodává, že deset největších obchodních řetězců mělo v roce 2021 roční tržby 415 miliard korun, ale čeští zemědělci „jen“ 160 miliard, tedy 2,5× méně.
„I ty největší zemědělské podniky při vyjednávání o ceně čelí mnohonásobně větší tržní síle. Navíc je výkupní cena samotného zemědělského produktu obvykle někde na úrovni 20 až 30 procent toho, co zaplatí koncový zákazník,“ dodal Pýcha.
Jablka zemědělec podle něj loni prodával v průměru za 12,74 Kč, na pultě byla za 30,47 Kč. Výrazné přirážky má obchod i u kuřecího masa, vajec, mouky a cukru. Zatímco zemědělec prodal cukrovaru řepu za 5,70 Kč, cukrovar prodal kilogram cukru obchodníkovi za 22,04 Kč a ten balení vystavil do regálu s průměrnou cenou 34,05 Kč.
Ale jak nedávno ukázala analýza SZ Byznys, nic není černobílé. U jiných potravin a komodit si zase přisadili zemědělci nebo zpracovatelé. Za zdražení mléka, vepřové kýty a hovězího zadního masa mohou z největší části zemědělci. Ceny sýru eidam vyšponovali zpracovatelé (sýrárny).
Ekonomické výsledky českého zemědělství zveřejní v pátek také Český statistický úřad, který vydá čísla podnikatelského důchodu. Na rozdíl od zisku zahrnuje také prostředky na investice a odměnu podnikatelů, tedy ekvivalent mezd, vyplacených právnickými osobami svým zaměstnancům. Zemědělský svaz odhaduje, že důchod loni naopak mírně klesl.
V zemědělství v tuzemsku podniká téměř 30 tisíc fyzických a právnických osob, které zaměstnávají přes 97 tisíc pracovníků.
