Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie letos zřejmě dosáhne historického rekordu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ale upozorňuje, že tempo růstu stále „zaostává“ za cílem snížení emisí.
Podle odhadů energetického hlídacího psa v roce 2021 bylo připojeno k síti zhruba 290 gigawattů (GW) z obnovitelných zdrojů po celém světě. To představuje dostatek elektřiny pro přibližně 200 milionů průměrných amerických domácností, informoval server CNN Business.
Obnovitelné zdroje potřebují rozmach
IEA předpovídá, že globální kapacita obnovitelných zdrojů vzroste do roku 2026 o více než 60 procent oproti úrovni z roku 2020. Jde o ekvivalent množství současné světové energetické kapacitě fosilních paliv a jaderné energie dohromady.
K dosažení neutrality emisí skleníkových plynů (tedy že stát odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští) do roku 2050, což je cíl, který si mnoho národů stanovilo, ale potřebují alternativní zdroje energie mnohem větší rozmach.
Současným světovým tahounem je Čína, která podle agentury zůstává lídrem v růstu obnovitelné energie. Očekává se, že země dosáhne celkové větrné a solární kapacity 1200 GW v roce 2026, tedy o čtyři roky dříve, než bylo cílové datum.
Obnovitelné zdroje energie se těší zájmu také v Indii, u které se předpokládá, že jen letos zdvojnásobí počet nových ekologických instalací ve srovnání s lety 2015 až 2020.
IEA také poukázala na rozvoj v Evropě a Spojených státech, tedy regionech, od kterých se očekává, že oproti předchozím pěti letům „výrazně“ zrychlí zavádění obnovitelných zdrojů. Čína, Indie, Evropa a Spojené státy společně představují 80 procent globálního rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů, uvedla agentura. Ale jejich současné úsilí samo o sobě klimatickou krizi podle Mezinárodní energetické agentury nevyřeší.
Aby totiž došlo k dosažení nulových emisí do roku 2050, musí se nárůst kapacity obnovitelné energie od roku 2021 do roku 2026 téměř zdvojnásobit. U biopaliv se roční růst poptávky musí zčtyřnásobit a poptávka po teple z obnovitelných zdrojů ztrojnásobit.
Jenže obnovitelné zdroje jsou ze své podstaty dost nestabilní, vyrábějí jen za určitých podmínek – když fouká nebo svítí. Státy tedy musí vyřešit problém, čím je nahradit, pokud zrovna nevyrábějí. Evropa do budoucna spoléhá na hlavně baterie a plynové zdroje, které dokáží rychle naběhnout. Jenže aktuálně výpadek vykrývají uhelné zdroje, jejichž výroba produkuje mnoho emisí CO2 – a za každou vypuštěnou tunu platí emisní povolenku. I to je příčinou současné energetické krize a růstu cen.
Konference v Glasgow přinesla sliby
Zda světoví lídři dokážou tento úkol splnit, je stále otázkou. Nutno dodat, že závazky na klimatických rozhovorech v Glasgow ve Skotsku neodpovídaly tomu, co je podle vědců potřeba k předejití nejhorším následkům klimatické krize.
Téměř 200 zemí přijalo počátkem listopadu na COP26 glasgowskou klimatickou dohodu, která vyzývala k postupnému ukončení dotací na uhlí a fosilní paliva. Zatímco analytici uvedli, že pakt byl krok správným směrem, představitelé jednotlivých zemí odložili další opatření na snížení emisí fosilních paliv až na příští rok.
Aby se omezilo globální oteplování na 1,5 stupně Celsia – což je prahová hodnota, podle vědců bychom měli zůstat pod touto hranicí – svět musí podle výzkumné skupiny Climate Action Tracker snížit míru emisí skleníkových plynů o téměř 27 miliard tun ročně. Současné závazky, včetně těch, které byly vypracovány na COP26, však dosáhnou pouze asi na jednu čtvrtinu této hodnoty.
