Kde je Škoda a PPF? Návod k použití žebříčku Česká elita

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Globálnímu žebříčku největších firem dominuje už deset let Apple. Nevyhrává proto, že by měl větší tržby, víc zaměstnanců nebo vyšší zisky. Určující je hodnota, jakou mu přiznává okolní svět.

V případě Applu ji lze snadno změřit. S jeho akciemi se obchoduje na burze, cena se hýbe každou vteřinu podle nabídky a poptávky. Kdyby je chtěl někdo všechny skoupit, dal by za ně (podle kurzu z konce října 2024) 3,5 bilionu dolarů.

V ekonomické hantýrce se tomuto číslu říká tržní kapitalizace a je všeobecně bráno za hlavní ukazatel, jak porovnat úspěšnost firem napříč státy a obory. Lze ho odhadnout i pro podniky, které na burze nejsou. Existují na to ustálené postupy, je proto překvapivé, že zdejší firmy dosud nikdo takto systematicky neseřazoval – až do prvního ročníku České elity v listopadu 2023, na který naváže po roce ročník druhý.

Z databází firmy Deloitte, z konkurenčních žebříčků a hlavně z vlastních znalostí o domácím byznysu jsme si sestavili širší vzorek společností, a to podle dvou hlavních kritérií. Hlavní vstupní podmínkou byla převaha tuzemského kapitálu mezi vlastníky, další podmínkou dostatečná velikost.

Podniky pod zahraniční kontrolou jsme hned v počátku vyloučili, byť jejich role ve zdejší ekonomice je tradičně vysoká. Hodně známých značek, s nimiž Češi často spojují svoji identitu (třeba Škoda Auto nebo Plzeňský Prazdroj), jsme nechali stranou pro některý z budoucích podobných projektů.

Podmínkou účasti také bylo, aby firma měla v Česku kořeny a základ svého působení. Mnohé už zabodovaly v cizině a stává se, že jejich zahraniční stopa je větší než ta tuzemská. Pokud ale centrum působení zůstává doma, mezi Českou elitu firmy právem patří a v žebříčku jsou.

Smyslem našeho počínání není dohledávat majetek podle vlastníků. Jako zajímavější jsme vyhodnotili seřadit „opravdové“ firmy, ke kterým si lze vytvořit vztah z pozice zákazníka nebo za nimi vidět konkrétní výrobek či službu. Místo investičních skupin typu PPF, KKCG, Penta, Rockaway či Miton, spravujících pestrou paletu podniků, proto v žebříčku najdete jednotlivé součástky jejich portfolia.

Hranici, kde končí oborově vyprofilovaná firma a začíná nesourodý konglomerát, lze stanovit různě a některé případy jsou hraniční. Skupiny EPH, Agrofert, Sev.en či MTX sice někdy také působí košatě, ale tuto čtveřici jsme do žebříčku zařadili kvůli užšímu zaměření na jedno nebo více příbuzných odvětví.

Důležitou roli hrálo také konsolidované účetnictví těchto společností. Jejich rozřezávání na součástky vedlo jen ke zmatku a vzdalování se od pravdivého popisu, jak firmy ve skutečnosti fungují.

Hodnota ČEZ – vítěze prvního ročníku – se určuje stejně jednoduše jako u Applu. Vítězná firma má na burze akcie a nic lepšího než vynásobení jejich počtu aktuálním kurzem nelze vymyslet. U ostatních je počítání hodnoty složitější, ale řešitelný úkol, na kterém stála největší část naší práce.

Když nějaká firma doopravdy mění vlastníka, její ocenění bývá dlouhý, nákladný a někdy i detektivní proces. Na jeho začátku je ale orientační odhad, který si každá strategicky uvažující firma sama o sobě průběžně vede. Mezi podnikateli, bankami a akvizičními poradci panuje shoda nad tím, jak při těchto indikativních výpočtech postupovat. Koneckonců i proto firmy vedou účetnictví, kde lze základní data najít ve standardizovaném formátu a po kontrole auditorů.

Jednou z metod pro stanovení hodnoty je simulovat situaci, kdy by firma musela ze dne na den skončit. V takové chvíli by došlo k rozprodání majetku, splacení dluhů a vyplacení zbytku do rukou zakladatelů. Laikům může takový postup intuitivně dávat smysl, v praxi se ale takto postupuje jen u kolabujících podniků. Jde totiž de facto o likvidaci, která u dobře fungujících organismů postrádá smysl. Přišlo by totiž vniveč to hlavní, proč se podniká.

Hodnota úspěšných firem stojí na tom, jaký zisk jsou schopny vytvářet a jaký výnos díky tomu dokáží svým vlastníkům opakovaně – každý rok – přinést. A právě od toho se při akvizicích firem odvíjí i kupní cena. Nový vlastník si firmu pořizuje de facto jako stroj na peníze a svou investicí si budoucí tok zisků předplácí.

Klíčové je rozhodnutí, jak dlouho kupovaný stroj může vydržet. Jinými slovy – kolik násobků zisku se sluší za firmu zaplatit, v očekávání, že právě tolik let může firma bez velkého rizika dál fungovat a vydělávat. V některých odvětvích, jako je výroba zbraní nebo psího žrádla, trh aktuálně pracuje s dlouhou perspektivou. Jinde, třeba u těžby uhlí, naopak s velmi malou.

Pro tyto účely existuje mezi celá řada databází, které mapují podobné transakce v daném odvětví a průběžně sledují poměr zisku a ceny akcií u firem obchodovaných na burzách. Komparace tržních násobků zisku je pro oceňování firem v praxi jedním z hlavních vstupů a stejně tomu je i u našeho žebříčku.

Výjimkou jsou banky, kde se pro odhad hodnoty používá srovnání podle poměru zisku k vlastnímu kapitálu, a developerské společnosti, kde jsme v souladu se zvyklostmi v odvětví měřili čistou hodnotu aktiv.

U všech vypočítaných hodnot je důležité zdůraznit, že jde jen o orientační odhad a že zvolené postupy mají své limity. Praxe ukazuje, že lze prodat i ztrátovou firmu, naše odhadní metody jsou ale v tomto ohledu více konzervativní, a tak se do užšího výběru dostaly jen podniky, které vydělávají.

Při výpočtech jsme využívali poslední dostupné výkazy. Tedy zpravidla ty za rok 2023, jen ve výjimečných případech za rok 2022, pokud firmy ještě nemají loňské účetnictví uzavřené, ale zároveň u nich žádný dramatický výkyv.