Zbrojaři si stěžují, že nedostávají úvěry. Banky kontrují výčtem klientů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České podniky působící v obranném průmyslu mají stále potíže s financováním od českých bank. Po setkání se zástupci zbrojařů to uvedla ministryně obrany Jana Černochová z ODS. Řada bank stále podle Černochové považuje zbrojní průmysl za špinavý byznys.

„Spoustu věcí jsme se po schůzkách se zástupci bankovního sektoru snažili odstranit, ale některé z nich přetrvávají, což nás trápí, a hlavně to trápí obranný průmysl nejen v České republice, ale vlastně ve všech evropských zemích,“ řekla v pondělí ministryně novinářům.

Potíže se získáváním úvěrů, a někdy dokonce i se zřízením bankovních účtů se podle zbrojařů týkají hlavně malých a středních podniků. „Přes velké úsilí ze strany resortu a paní ministryně se nedaří dotáhnout financování ze strany českých bank,“ uvedl předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.

„Velké problémy máme i u Evropské investiční banky, která sice pozitivněji vnímá financování materiálu dvojího užití, ale nefinancuje vojenský materiál, což je velký problém, protože se tento přístup následně promítá i do bank v České republice,“ dodal.

Podle průzkumu, který si mezi svými členy nechala v létě zpracovat Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, se většina respondentů nejčastěji setkává s neochotou financovat konkrétní výrobky nebo export do konkrétního teritoria.

„Banky v  České republice upustily od svého restriktivního přístupu k obrannému průmyslu jen v některých ohledech. Přestože často argumentují tím, že se jedná o ojedinělé případy, které individuálně řeší, a nikoliv o systémový problém, opak je pravdou,“ uvádí se v průzkumu.

Většina bank však tvrdí, že obranný průmysl běžně financují. „Česká spořitelna patří k hlavním financujícím bankám českého zbrojního průmyslu a klientům z řad největších českých zbrojních firem vycházíme maximálně vstříc,“ říká mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

„Financování zbrojních zakázek vždy samozřejmě pečlivě posuzujeme, aby se námi financované zakázky neocitly například v rukou ruské armády a podobných teroristických skupin,“ dodává.

Zbrojaře financuje i Komerční banka. „Vůči českému obrannému průmyslu máme téměř 11miliardovou expozici. Po desetiletí jsme hlavní bankou například Aera Vodochody, poskytujeme financování Czechoslovak Group včetně jejich mezinárodní expanze. Pomohli jsme Colt CZ Group s uvedením na burzu a jsme jednou z financujících bank při jejich mezinárodní expanzi,“ uvádí mluvčí banky Michal Teubner.

Banka Moneta pak uvádí, že se přímo podílí na přezbrojování české armády. „Máme klienty, kteří vyrábějí a dodávají výrobky či komponenty zbrojního průmyslu. Všechny tyto společnosti procházejí standardním vyhodnocením bonity se zohledněním všech potenciálních rizikových faktorů včetně rizika plynoucího ze segmentu podnikání, ve kterém působí,“ říká mluvčí Monety Lucie Leixnerová.

Negativní přístup k financování obranného průmyslu změnila ČSOB, která se donedávna těmto aktivitám vyhýbala. „Upravili jsme náš postoj k obrannému průmyslu zaměřenému na armádu, policii a další obranné složky a v této chvíli již pracujeme na několika projektech v této oblasti, například ve spolupráci se společností URC Systems, která na poli obranného průmyslu dodává špičkové technologie bezpečnostním složkám,“ uvádí mluvčí ČSOB Michaela Průchová.

„Jejich produkty, včetně rušiček a Anti-Drone systémů, chrání nejen vojenskou techniku, ale hlavně životy osob proti hrozbám jako jsou rádiově odpalované výbušné systémy a bezpilotní drony,“ dodala.

Z bank oslovených SZ Byznys se k podpoře obranného průmyslu výslovně nepřihlásila pouze Raiffeisenbank. „S ohledem na vyšší rizikovost odvětví obranného průmyslu vždy pečlivě prověřujeme každý individuální případ financování a současně s tím se řídíme i Etickým kodexem,“ napsala mluvčí Tereza Kaiseršotová.

Etický kodex Raiffeisenbank přitom uvádí, že se banka vyhýbá vojenskému byznysu, hlavně pokud jde o „kontroverzní zbraně“ a velkoobchodníky se zbraněmi.

Podle České bankovní asociace poskytly tuzemské banky zbrojním podnikům financování ve výši zhruba 30 miliard korun. „Každou žádost o úvěr posuzují zvlášť. Jde především o posouzení rizik a úvěruschopnosti dané společnosti. Nejde tedy o to, jestli je firma součástí obranného průmyslu, ale o to, zda je schopna splácet svoje závazky,“ říká mluvčí asociace Radek Šalša.

Kvůli potížím s financováním obranného průmyslu oznámila v dubnu ministryně obrany Jana Černochová, že na jejím úřadě budou k dispozici pracovníci, kteří bankám v případě pochybností poskytnou informace o dotčených firmách a jejich zakázkách.

V pondělí pak Černochová uvedla, že by se k situaci měla vyjádřit vláda jako celek. „Musíme si říct, jestli by nebylo namístě vydat jasné usnesení, že obranný průmysl je velmi významným odvětvím našeho hospodářství a že je prioritou této vlády. Tímto stanoviskem bychom vybavili zástupce firem při vyjednávání o úvěrech, o transakcích či o vedení účtu,“ prohlásila ministryně.