Zbrojaři probouzejí zaprášené stroje a jedou na 100 procent. Ale jak dlouho?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vpád Ruska na Ukrajinu v roce 2022, ale i dlouhodobější obavy z Ruska způsobily, že země NATO začaly horentně utrácet a zvyšovat své zbrojní zásoby.

Pro obranné firmy, jako je britská BAE Systems, to v posledních třech letech znamenalo prudký nárůst prodeje. Tento měsíc společnost oznámila, že její poslední pololetní tržby vzrostly na 13,4 miliardy liber (399 miliard korun), což je o 13 % více než ve stejném období roku 2023, a její objem nevyřízených zakázek činí 74,1 miliardy liber (2,2 bilionu korun), což je nejvíce v historii.

„Budeme i nadále investovat do nových technologií, zařízení a našich lidí, abychom mohli plnit naše rekordní zakázky a pomáhat našim vládním zákazníkům udržet si náskok v nejistém světě,“ uvedl pro BBC generální ředitel BAE Charles Woodburn.

Zvýšení výroby od roku 2022 spočívalo především ve zvýšení produkce ve stávajících továrnách. To však není tak snadné, jak se zdá.

Andrew Kinniburgh, generální ředitel Make UK Defence, jedné z obchodních organizací v tomto odvětví, dává redakci BBC konkrétní příklad. „Když se podíváte na Nlaw (ramenní protitankový raketový systém) navržený Saabem a vyráběný firmou Thales v Belfastu, neměly po mnoho let žádné nové objednávky a výrobní linka byla v podstatě zakonzervována.“

Pak v roce 2022 dostala společnost Thales od britského ministerstva obrany zakázku v hodnotě 223 milionů liber (6,6 miliardy korun), aby v Belfastu v následujících čtyřech letech vyrobila tisíce kusů. Přejít od „zakonzervování“ k realizaci zakázky takového rozsahu je ale docela výzva.

Nedávno získalo zařízení od vlády zakázku v hodnotě 176 milionů liber na samostatnou zbraň, lehké víceúčelové střely Thales.

„Jsem neuvěřitelně hrdý na naše zaměstnance v Belfastu, kteří se této výzvy zhostili na výbornou,“ říká Alex Cresswell, výkonný ředitel společnosti Thales ve Velké Británii. „Součástí toho byly nové směny zavedené za účelem maximalizace pracovní doby.

„Od doby těsně před invazí na Ukrajinu až do letošního roku, tedy jen něco málo přes dva roky, se výkony továrny zdvojnásobily. Zdvojnásobily se na nejvyšší úroveň, jakou tato továrna vyrobila za celou dobu své existence. A v příštích několika letech se opět zdvojnásobí,“ říká.

Velká část ozbrojených sil Západu nebyla od konce studené války připravena na možnost vedení velkého konfliktu a munici vojáci používali jen při výcviku. Navíc značná část toho, co měly státy ve skladech, byla nyní předána Ukrajině a je třeba ji nahradit. Tyto budoucí zásoby musí být ale ještě mnohem větší.

Podle Kinniburgha budou muset západní vlády pomoci obranným firmám investovat jak do nových výrobních zařízení, tak do skladovacích prostor pro výzbroj.

Výroba dalších zbraní a zvyšování zásob munice je sice velmi nákladná, ale státy NATO na ni peníze najdou, myslí si BBC. Jak nedávno uvedl Mezinárodní institut pro strategická studia: „Celkově se výdaje NATO v roce 2024 zvýšily o 11 % oproti třem procentům v roce 2023.“

Tento růst byl ještě výraznější právě u evropských členů NATO, „kteří v roce 2024 zvýšili své společné vojenské výdaje reálně o 19 %“, uvedla studie. Například ve Spojeném království nový premiér Kier Starmer potvrdil závazek vlády zvýšit výdaje na obranu ze dvou procent HDP na 2,5 %.

Reaguje ale i druhá strana. Rusko razantně zvedlo výrobu zbraní a zvýšilo i dovoz ze Severní Koreje a Íránu. Čína sice popírá, že by do Ruska posílala zbraně, ale dodává Moskvě „zboží dvojího užití“, tedy zboží s komerčním i vojenským využitím.

Stuart Dee, vedoucí výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti v think tanku Rand Europe, pro BBC uvedl, že zvýšení vojenských výdajů v členských zemích NATO pravděpodobně nebude dočasným jevem. „Po více než dvou letech je stále méně pravděpodobné, že by konflikt na Ukrajině byl krátkodobý.

„Navíc bezpečnostní situace, která vznikne po skončení ukrajinského konfliktu, ať už to bude kdykoli, je stále nejasnější a potenciální bezpečnostní výzvy se týkají celého světa. Pravděpodobně budeme svědky udržení zvýšených výdajů na obranu ve všech oblastech.“

Zbrojní firmy však o tomto vývoji zatím nejsou přesvědčeny, vždyť desítky let byly spíše považovány za téměř zločince. Podle Deeho se je západní vlády nyní snaží přesvědčit, že jsou opět v přízni a že v ní také zůstanou.

„Vlády se jim snaží dát jistotu, že se jedná o dlouhodobou dohodu,“ říká. „Že to není jen záležitost na dvě vteřiny a pak se vrátíte k dalším 30 letům poklesu.“

A státy se snaží toto poselství prosadit. Dr. Cynthia Cooková je vedoucí pracovnicí Mezinárodního bezpečnostního programu a vedoucí skupiny iniciativ v oblasti obranného průmyslu ve washingtonském Centru pro strategická a mezinárodní studia.

Říká, že jedním ze způsobů, jak toho mohou vlády dosáhnout, je zadávání dlouhodobých objednávek již nyní. „Otázkou pro obranné firmy není pouze to, jak dlouho bude válka na Ukrajině trvat a zda se vyplatí investovat, ale kdo ji zaplatí?

„Jedním ze signálů, které mohou vlády vyslat, je mít dlouhodobé, víceleté kontrakty, které průmyslu řeknou, že se jim peníze z investic vrátí.“

To však není jediný problém obranných firem. Nové investice a vyšší kapacity zvyšují náklady, a až bude vláda příště vypisovat výběrové řízení na dodávky munice, může se stát, že společnost, která neinvestovala do zvýšení výroby, bude schopna „podrazit“ cenu společnosti, jež tak učinila. Vědět, na kterou vlnu naskočit, je obtížné.

Pak je tu problém získávání nových zaměstnanců. Lidé totiž nestojí ve frontě, aby vstoupili do odvětví, které bylo ignorováno a chátralo, dokud nevypukla válka na Ukrajině.

Přesto výrobci obranného průmyslu od amerických společností Lockheed Martin a General Dynamics přes německý Rheinmetall, švédský Saab až po britskou BAE Systems zaznamenávají boom zakázek. A to se odráží v rostoucích cenách jejich akcií.

Mezitím index FTSE All-Share Defence and Aerospace vzrostl za poslední rok o více než polovinu.

Z války na Ukrajině si samozřejmě musíme vzít také ponaučení a odborníci se zabývají údaji z bojiště. Jako první z analýzy toho, co se reálně děje na bojišti, profitují výrobci vojenských bezpilotních letounů. Jde o novou technologii, která je levná, snadno použitelná a má přitom rozhodující vliv na budoucnost válčení. Jedná se také o odvětví, v němž se prosazují malé a střední podniky.

To následně ale také znamená, že se budou zvyšovat výdaje na zbraně proti dronům. Žádná země si nemůže dovolit sestřelovat bezpilotní letouny za 500 liber raketami, které stojí statisíce liber a jejichž výměna trvá měsíce, příliš dlouho.

Válka je dobrá pro byznys, ale obvykle byla také dobrá pro vývoj nových technologií a zbraní a následně pro vývoj reakce na tyto nové zbraně. Ukrajina tento proces jen urychluje, i když za cenu obrovských lidských životů a utrpení.