Článek
Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Za poklesem opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,8 procenta.
„Na dubnových výsledcích se podepsala především vysoká srovnávací základna. Před rokem jel celý průmysl po ukončení covidových omezení na plné obrátky, a to včetně výroby automobilů,“ uvedl k výkonu průmyslu v dubnu ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka. Vysoká srovnávací základna podle statistiků významně ovlivnila i výsledky výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení. Na nižší produkci elektřiny, plynu a tepla se pak negativně podepsala loňská vysoká spotřeba plynu, která byla kvůli mimořádně chladnému počasí.
Výroba motorových vozidel meziročně klesla podle dat ČSÚ o téměř 16 procent, výroba ostatních dopravních prostředků o 28 procent a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 2,7 procenta. Naopak výroba oděvů nebo usní stoupla proti loňskému dubnu o téměř pětinu. Do trojice odvětví s nejvyšším kladným příspěvkem se dostala na domácí trh orientovaná odvětví, a to potravinářský a nápojový průmysl. U nápojového průmyslu, kde se výroba meziročně zvýšila zhruba o 15 procent, se objem produkce postupně vrací na úroveň před pandemií koronaviru, která začala počátkem roku 2020, uvedli statistici.
Oproti minulým měsícům, kdy meziroční růst zaznamenala naprostá většina průmyslových odvětví, byly dubnové výsledky průmyslu ale odlišné. V dubnu meziročně stoupla výroba u přibližně poloviny odvětví, což výrazný pokles ve výrobě aut na úrovni průmyslu jako celku podle ČSÚ nevyvážilo.
Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 3,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí byly vyšší o 2,4 procenta a tuzemské zakázky o 4,6 procenta. „V meziměsíčním porovnání hodnota nových průmyslových zakázek klesla výrazněji než produkce, a to o dvě procenta. Meziroční tříprocentní růst byl opět držen odvětvími, kde má zásadní vliv růst hodnoty, nikoliv objemu,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se proti loňskému dubnu zvýšil o 0,2 procenta a jejich průměrná hrubá mzda stoupla o 8,2 procenta.
Stavebnictví zpomalilo
Stavební výroba v Česku zpomalila v dubnu meziroční růst na čtyři procenta. V březnu rostla podle revidovaných údajů o 8,8 procenta a v únoru po revizi o 16,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 6,3 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně kleslo o 1,8 procenta.
„Stavební produkce v dubnu vzrostla o čtyři procenta a nepřetržitě roste již 12 měsíců v řadě. Od počátku letošního roku vzrostla o téměř osm procent,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Stavební úřady v dubnu vydaly 7181 stavebních povolení, což je meziročně o 9,8 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 47,3 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 vzrostla o 25,8 procenta.
„Pokles počtu stavebních povolení byl zčásti ovlivněn vyšší srovnávací základnou z loňského dubna, kdy stavební úřady doháněly covidové manko. Růst orientační hodnoty byl způsoben povolením velkých staveb dopravní infrastruktury,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Počet zahájených bytů v dubnu meziročně klesl o 0,8 procenta, bylo jich 3562. Počet dokončených bytů ve srovnání s loňským dubnem meziročně vzrostl o 5,3 procenta a činil 3043 bytů.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v dubnu meziročně zvýšil o 0,9 procenta, průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců podle statistiků meziročně vzrostla o 10,5 procenta.
