Článek
Během prvního čtvrtletí 2023 se do Česka nedostal žádný ruský plyn. Vyplývá to z dat, která má k dispozici Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Z celkového množství dovezeného plynu 1,71 miliardy m3 přiteklo 100 procent přes Německo. Dodávky přes tuto zemi tvoří především zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie a Nizozemska a také plyn z Norska.
Existuje jediná cesta, kudy k nám mohou dodávky z Ruska proudit, a to přes Ukrajinu a Slovensko. Od ledna do března byl v jejich objem na nule. Tento stav je podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora udržitelný i do budoucna.
„V Česku zřejmě nebude subjekt, který by byl v blízké budoucnosti ochotný podepsat kontrakt s ruským subjektem,“ popisuje Gavor.
Ještě před rokem bylo Česko závislé na ruském plynu téměř ze sta procent. „Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Stejný scénář jako v Česku však nenastává v celé Evropě. Ta se ještě nezbavila závislosti na ruském plynu a podstatné objemy stále proudí přes Ukrajinu. „Kolem 10 procent spotřeby je z Ruska,“ říká Gavor.
Podle něj to jsou nejisté objemy. Pokud by vypadly přepravní trasy přes plynovody Jamal a Turkstream, Česko by to bezprostředně nepostihlo, ale například Maďarsko a baltské země ano. „Státy okamžitě začnou shánět náhradní dodávky a to všechno by cenu vyhnalo nahoru,“ popisuje Gavor.
Dovoz suroviny z Ruska přes potrubí sice klesl, ale ruské plynárenské společnosti naopak zvýšily export svého zkapalněného plynu. „To, že k nám zabloudí nějaké ruské LNG, nelze vyloučit,“ upozorňuje Gavor.
Dovoz plynu do Česka klesl
Za první čtvrtletí čistý dovoz plynu do Česka činil 1,26 miliardy kubíků. To je oproti prvnímu kvartálu minulého roku o 370 444,6 tisíce m3 méně. To znamená, že dovoz plynu do tuzemska se meziročně snížil o 22,7 procenta.
„Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu bude i nadále potřeba,“ přiznává Síkela.
Gavor doufá, že se Česku opět podaří naplnit zásobníky na 100 procent, stejně jako tomu bylo i loni na podzim. „Teď se nám budou naplňovat podstatně lépe, protože začínáme zhruba z poloviny kapacity zásobníků,“ říká Gavor.
Ve čtvrtek bylo v tuzemských zásobnících uskladněno 1,67 miliardy kubíků plynu. Vzhledem k celkové kapacitě zásobníků jsou plné ze 48 procent. Jde o nejvyšší hodnotu k tomuto datu minimálně od roku 2015, kam sahají data MPO.
To se však začne měnit, neboť obchodníci budou přes léto do zásobníků vtláčet více plynu, než kolik se z nich bude čerpat. Letos využívání plynu ze zásobníků kleslo na nejnižší hodnotu od roku 2020.
Hlavní roli v tomto vývoji hraje snižování spotřeby plynu. Spotřeba plynu se v letošním roce v období od 1. ledna do 16. dubna podle předběžných propočtů meziročně snížila o 13,6 procenta. Celková spotřeba plynu v tomto období pak dosahovala 2,895 miliardy kubíků.
Přestože se ozývají hlasy o tom, že chuť k úsporám opadne, když ceny na velkoobchodním trhu klesly, což pociťují i koncoví spotřebitelé, Gavor předpokládá, že úspory nevymizí.
„Přestože cenový trend je příznivý, ceny jsou pořád vysoké. Všichni odběratelé od domácností po ty největší cítí, že finanční zátěž narostla,“ popisuje. Do budoucna podle něj také budou hrát roli úspory díky fotovoltaice, zateplení a tepelným čerpadlům.
Češi však budou muset ještě nějakou dobu energiemi šetřit. „Stává se to samozřejmostí. Nebudeme muset lidi přesvědčovat jako v loňském roce,“ dodává Gavor.
Síkela také upozorňuje, že celkový objem dodávek do Německa bez plynu z plynovodu Nord Stream logicky klesl. „Celkový dovoz do Německa byl letos v prvním čtvrtletí více než o pětinu nižší. Podobné to bylo se saldem dovozu a vývozu plynu do České republiky,“ doplňuje ministr.
Roli tak sehrály alternativní dodávky plynu. Plyn přitékající směrem z Německa do Česka tvoří hlavně dodávky LNG z Belgie a Nizozemska.
Objem dodávek z těchto zemí do Německa meziročně narostl o 124 procent. Zatímco loni za první čtvrtletí přiteklo z Belgie a z Nizozemska do Německa 49,2 TWh plynu, letos to bylo 110,3 TWh.
Přítok LNG do Německa loni v prvním kvartálu představoval 15,7 procenta z celkového importu, letos to bylo 46,9 procenta. Hlavní zemí exportující surovinu do Německa je Norsko, které letos zajistilo 49,7 procenta z celkových dodávek.
Právě navýšení dodávek LNG do Evropy hraje významnou roli v zásobách plynu v Evropě. „S tím, jak se zvyšuje pravděpodobnost, že se Evropa dokáže na tuto zimu připravit a obejde se během ní bez dodávek plynu z Ruska, stabilizuje se také jeho cena a vrací se na předválečnou úroveň do doby, kdy Rusko již s dodávkami plynu manipulovalo tak, aby evropské státy měly co nejnižší zásoby plynu v době zahájení agrese proti Ukrajině,“ komentuje Síkela s tím, že s cenou plynu klesá také cena elektřiny, která je na ni navázaná.
Cena plynu na burze PXE se aktuálně pohybuje pod hranicí 60 eur za MWh, před rokem to bylo 90 eur za MWh. Elektřina se drží kolem 150 eur za MWh, loni touto dobou stála přes 200 eur.
