Záplava výdejních boxů graduje. Šéf Zásilkovny mění plány, otevře síť všem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zásilkovna chce letos v druhé polovině roku zkusit zamávat s dosavadními zvyklostmi doručováním balíčků. Svých pět tisíc červenošedých výdejních boxů otevře ostatním dopravcům, jako to už dělá třeba Alza.

Jde o tah ve stylu „něco za něco“. Firma se vzdá kompletní kontroly nad největší sítí, jaká v Česku zatím stojí. Výměnou za to doufá, že k sobě přitáhne větší množství zásilek – a to navzdory nedávnému zdražení, které způsobilo na scéně on-line nakupování nemalý rozruch.

Navenek změna přinese dvojí efekt. V košících e-shopů už Zásilkovna obvykle je, ale pokud ne, půjde k ní poslat balíček přes konkurenci. E-shop se nebude muset se Zásilkovnou napřímo dohadovat, což by mělo výběr dopravy pro zákazníky rozšířit.

Zároveň, pokud tah Zásilkovny zabere, můžou polevit závody, kdo kde dřív postaví svou vlastní síť. Horečné stavění už místy vyvolává stížnosti na zbytečnou záplavu nevzhledných skříní všech značek. Boxy nepodléhají stavebnímu řízení a stavitelé boxů tuší, že zahušťování prostoru může časem vyvolat protireakci v podobě tvrdší regulace.

Otevření sítě a zdražení služeb jsou součástí změn, ke kterým sáhli noví majitelé po loňském převzetí firmy od její zakladatelky Simony Kijonkové. Jde o reakci na změněné podmínky, kdy se trh zahušťuje a už není tak snadné na něm uspět.

„Na tomto trhu vládne tvrdá cenová soutěž. Trh se rozděluje a přežijí jen ti, kdo mají nejnižší provozní náklady,“ říká k aktuální situaci mezi přepravci šéf Zásilkovny Erich Čomor, dříve ředitel Air Bank a německé pobočky Rohlíku.

V začátcích Zásilkovna bodovala jako zjevení díky tomu, že zákazníky e-shopů vysvobodila od chození na poštu. Mezitím však na trh vtrhli další dopravci a navíc místo jejích tradičních výdejních míst v malých nasmlouvaných obchůdcích nastupují plechové boxy a Zásilkovně v rámci konkurence nastávají tvrdší časy.

Výsledkem je už zmíněné zdražení, proti němuž se některé známé e-shopy, třeba Trenýrkárna, samy veřejně ozvaly jako proti zradě tuzemské e-commerce. Základní ceník Zásilkovny pro obchodníky šel nahoru o osm korun na 72 korun a změny lze vidět i ve velkých e-shopech, kde se ceny dohadují individuálně.

Zatímco dřív Zásilkovna dbala na to, aby byla v košících při výběru dopravy jako nejlepší volba hned nahoře, teď je třeba v parfumerii Notino až třetí a o deset korun dražší než Balíkovna České pošty.

„Ke zdražení došlo jen u našich ceníkových cen poté, co jsme je tři roky neupravovali. Většina obratu ale probíhá u větších e-shopů, kde se ceny vyjednávají individuálně a neustále se o ně bojuje. Dokolečka, znovu a znovu. Tento trh je skutečně brutální a my si ceny nemůžeme diktovat,“ říká k zdražení Čomor. Nové ceny dle něj odpovídají trhu, firma je považuje za „konkurenceschopné“ a k bilaterálním dohodám s velkými hráči nelze nic obecně říkat.  

Z výsledků za loňský rok Zásilkovna zatím odtajnila jen tržby a počty odbavených zásilek (viz box). Zisk se časem objeví jako u každé firmy v obchodním rejstříku, pod novými vlastníky však dle Čomora platí, že zisk „aktivně nekomunikujeme ani nekomentujeme“. Což by mohlo zapadat do odhadů těch lidí z oboru, podle kterých jdou marže na přeplněném trhu spíš dolů.

Otevření sítě Čomor každopádně bere jako krok, který firmě pomůže. „Je to win-win pro všechny. My zvýšíme vytíženost našich boxů a dopravci budou mít k dispozici širokou síť, aniž by ji museli sami stavět,“ plánuje nový šéf Zásilkovny v prvním rozhovoru poté, co se po roce usadil ve funkci.

Jako jednu z možných novinek poprvé zmínil to, že by se balíčky začaly rozvážet i mimo pracovní dny. „Co se začíná objevovat, je debata o sobotním doručování. Jsme tomu otevření a pro nás jde čistě o otázku, jestli je poptávka po sobotním doručení dostatečně veliká. Debaty budou dál probíhat a je možné, že se pro sobotní doručování rozhodneme, nebo nerozhodneme. Teď to neumím vůbec předvídat.“

Zásilkovna doposud ve své síti zajišťovala první poslední – od převzetí zásilky v e-shopu, přes depo, rozvoz a uložení ve vlastním boxu. Nemusela se s nikým dělit o peníze za komplexní službu a těžila z toho, že její největší síť těžko mohl některý z e-shopů ignorovat.

Nově se může stát, že si zákazník v košíku e-shopu sice vybere Zásilkovnu, ale balíček mu do jejího boxu přiveze někdo jiný. Čomor sází na to, že opadne dnešní tendence stavět boxy všude a předhánět se v dobývání území. A že místo toho si konkurenti raději box pronajmou.

„Primární důvod je, že dřív nebo později bude trh spontánně nebo zákonně regulován. A za druhé je neefektivní mít pro každou značku extra boxy. Pokud nemáte pokrytý celý trh, ale jen některé jeho části, vaše auta jezdí neefektivně a zbytečně zamořují prostředí,“ dodává Čomor ke své nové strategii.

Jiní hráči z oboru mají pro Čomorův postup pochopení. „Aby sítě boxů mohly prosperovat, potřebují balíčky. Jejich doručování síť živí. Když síť otevřete, nasajete balíčky, vyberete peníze a máte z čeho síť dál stavět,“ shrnuje svůj prostý pohled na věc Tomáš Havryluk, bývalý manažer Alzy, kde síť boxů stavěl a cizím dopravcům je otvíral rovnou.

Kdo obsadí dobrá místa, nemusí se dle Havryluka o nic bát: „Kdo má dobrou síť, tak může lépe určovat cenu. Je sekundární, kdo balíček přiveze – důležitější je, kdo má boxy na dobrých místech. Koncový bod a dobrá poloha jsou to, co ve finále hraje velkou roli.“

Jiné konkurenční značky vidí v tahu Zásilkovny hlavně snahu vytížit ty boxy, které se neuživí. „Simona firmu dlouho extenzivně budovala, aby ji zvětšila, a pak přirozeně dobře prodala. Výsledkem je velká síť, která se novým vlastníkům asi nejeví jako úplně optimálně využitá. A tak hledají cesty, jak ji zefektivnit. Pustit do ní další balíkáře je řešení, které se nabízí,“ míní šéf DPD Miloš Malaník.

„My jsme otevřenou sítí zásilkových boxů od samého počátku,“ přidává se Vladislav Král, provozní ředitel OX Point. Sdílení považuje za logické vzhledem k výdajům, které nekončí jen u výstavby boxu. „Vyjma investičních nákladů musíte uvažovat o provozních nákladech za datové připojení, elektropřípojku a pronájem pozemků, na kterých box stojí. Dalším významným nákladem je například software, IT infrastruktura a její provoz,“ přibližuje Král.

Čomor má s novými majiteli dohodu, že by měl do pěti let firmu odevzdat dvakrát větší, než jak ji loni přebíral. A při tomto růstu udržet i její ziskovost. Jednou cestou je růst s vlastní značkou, druhou je skupování dalších firem, což loni Zásilkovna, respektive Packeta, jak si říká na zahraničních trzích, udělala v Maďarsku.

V Česku by měl být brzy na prodej jeden z hlavních konkurentů, a to Balíkovna, vyčleněná ze státní pošty. Na velký zájem to však v tomto případě nevypadá, Čomorovi se Balíkovna jeví jako „zajíc v pytli“. „Sledujeme to zvenku a budeme se dívat, jestli se vyjasní, co se prodává. Aby bylo vůbec možné vést debatu jestli to, co se prodává, má hlavu a patu.“

Jinak šéf Zásilkovny sází na to, že se sveze na obecně stoupající poptávce po nakupování on-line, což vede logicky k následné poptávce po tom, jak nakoupené zboží dopravit domů. Mezi zdejší podnikatelskou špičkou jde o oblíbený obor. Daniel Křetínský ze stejných důvodů kupuje v Británii státní poštu, Šmejc pro PPF zase skupuje akcie polského budovatele žlutých boxů InPost.

„Samotný e-commerce roste plus minus o pět, šest procent ročně. A co roste ještě rychleji, je počet zásilek, protože lidé si čím dál více zvykají kupovat online i malé předměty denní spotřeby, jako je třeba zubní kartáček za 120 korun,“ vysvětluje Čomor. Zásilkovna je na tento trend dle něj dobře vybavena tím, že má největší síť doručování mimo domov, a to právě včetně boxů, které jsou nejvíc na vzestupu.

Někdejší vynález, s kterým Kijonková prorazila, a sice posílání balíčků do nasmlouvaných obchodů, kterým díky tomu zároveň může přibýt klientela, už střídá další fáze vývoje – a to právě rozmach boxů. Ty jsou narozdíl od omezené otvírací doby obchodů k dispozici neustále a vyrůstají všude po Evropě.

„Poptávka po boxech ze strany zákazníků dramaticky roste. A zároveň všem dopravcům je zjevné, že budoucnost je v kombinaci boxů a výdejních míst, takže každý se snaží boxy stavět. Proto jich dramaticky přibývá,“ říká Čomor.

„Ještě nám chybí jednou tolik. A tam se dostaneme do tří let – pokud nenastanou nějaké divoké regulace,“ dodává. Těžko sice bude někdy konkurovat segmentu velkých a těžkých zásilek, které se vždy budou zavážet rovnou domů. Ale u menších zásilek boxy začínají kralovat díky tomu, že je jejich obsluha daleko levnější než individuální objíždění každého adresáta zvlášť. Navíc se dají zavážet v noci, což nezhoršuje dopravní špičku.

„Je to dobrý trade-off,“ říká k rozmachu plechových skříní Čomor. Ne každý s ním ale souhlasí. Některé boxy, dle Čomora jen tři z nově postavených 1700, už Zásilkovna musela kvůli stížnostem na nevhodné umístění odstranit. A zatímco jedni si je pochvalují jako pohodlnou službu, jiným vadí jako nový divoce rostoucí prvek ve městech.

„Jde o poměrně velké konstrukce, které se prakticky bez jakékoli koordinace či projednání začaly ve velkém množství objevovat v již tak zatíženém veřejném prostoru,“ namítá třeba městská architektka Přerova Alice Michálková a má za sebou i podporu České komory architektů v tom, že benevolentní povolovací řízení způsobuje víc škody než užitku.

Právní předpisy nejsou v Česku úplně jednoznačné, ale dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z ledna tohoto roku nepodléhají výdejní boxy stavebnímu řízení. A tak mohou v praxi vyrůst de facto kdekoli, kde se firmy jako Zásilkovna nebo Alza domluví s majitelem pozemku.

„Například v Dánsku prý mají nejvíce boxů na obyvatele - a přitom je tam rozmístěné volně bez ladu a skladu na ulicích nenajdete,“ namítá ke zdejší praxi Michálková. A protože box podle ní „plní funkci stavby“, chce k ministerstvu s podporou své profesní komory ještě podat oficiální podnět, aby svůj postoj přehodnotilo.

Problematika stavebního řízení pod Ministerstvo pro místní rozvoj spadá, a to si zatím stojí za svým. Námitky však chápe a chce je přehrát na Ministerstvo vnitra odpovědné za nastavení pravomocí pro samosprávy. „Jde o širší problém, který je potřeba vyřešit komplexním přístupem,“ uvádí k boxům mluvčí MMR Karolína Nová.

Čomor popisuje budování sítě jako obdobu developmentu u bytů nebo kanceláří. Na hledání dobrých lokalit má speciální tým, výběr se snaží konzultovat s městy, barvy skříní ladí kvůli nenápadnosti do šeda spíš než do korporátní křiklavé červené.

Do již zmíněného plánu zvětšit síť do tří let na dvojnásobek nicméně zapadá i snaha pospíšit si, dokud to jde. „Prioritou je rozšiřování sítě boxů, což ale bude čím dál těžší vzhledem k tomu, že trh je čím dál víc zasycen a budou se objevovat pokusy o regulaci,“ uznává Čomor.

A nepřekvapivě doporučuje v otázce dohledu spíš zdrženlivost, s ohledem na obecnou složitost povolovacích procedur. „Pokud se města rozhodnou boxy regulovat, my tomu nemůžeme bránit. Pokud si najdou zákonnou cestu, jak to dělat, budeme ji respektovat. Jsem ale jednoznačně přesvědčen, že se pak může stát něco podobného jako s bytovou výstavbou, která je pomalá, a proto nastává krize bydlení.“