Článek
Na všech pohlednicích ze začátku 20. století, které měly ukazovat budoucnost, se nad městy vznášejí desítky vzducholodí – právě ty měly nést hlavní břímě dopravy. Jenže nehoda zepelínu Hindenburg v New Jersey v květnu 1937 a druhá světová válka udělaly za vzduchoplavectvím ohnivou tečku.
O znovuzrození nebeských obrů se ve světě snaží několik firem, mezi jinými také LTA Research, jejíž zkratka znamená „Lighter than Air“ (lehčí než vzduch). Ta od svého založení v roce 2016 pracuje na nové generaci vzducholodí a její vývoj platí především jeden muž, spoluzakladatel Googlu a devátý nejbohatší člověk planety Sergej Brin. Napsala to agentura Bloomberg.
První kousek plánované flotily dostal název Pathfinder 1, měří na délku 122 metrů a v nejširším místě se průměr dostal na 20 metrů. Jen pro srovnání: proslulý Hindenburg měřil na délku 245 metrů a byl největším lidským výtvorem, který se kdy vznesl.
Novodobý nástupce se rodí v obrovském hangáru v kalifornském městě Mountain View pod dohledem Alana Westona, který LTA vede. Firma v budoucnu plánuje stavbu ještě větších lodí, než je Pathfinder, chce jimi „zastínit nebe“ a tímto sloganem vítají i návštěvníky.
Jenže to představuje velkou technologickou výzvu. Nové materiály a postupy však odvětví slibují renesanci, jejíž dopad může být obrovský.
Ze vzducholodi totiž zbyla prakticky jen myšlenka a tvar obrovského doutníku s připojenou gondolou – kostru ze dřeva nahradily titan a uhlíková vlákna, vodík obstarávající „vznášení“ dávno ustoupil nevýbušnému heliu, ale u nástupců Pathfinderu 1 by se měl na palubu zase vrátit – zkapalněný by totiž měl pohánět palivové články napájející celé zařízení. Zatím se o to přes soustavu baterií starají dieselové agregáty.
LTA také vymyslela úplně nový způsob stavby vzducholodí. Zatímco dříve lezli montéři po vysokých žebřících, kalifornská firma postup převrátila a kolem své osy se otáčí konstrukce lodi, zatímco lidé zůstávají v bezpečné výšce.
Po odhalení Parhfinderu 1 bude následovat ještě dlouhá série testů. Na oblohu se proto jen tak nedostane. Podle LTA by měl urazit nejméně 2000 námořních mil na jeden zátah. Jeho nástupce bude dlouhý 185 metrů, poletí rychleji a dál a unese více nákladu. Jednoho dne by stroje mohly přepravit až 200 tun nákladu, což je téměř desetkrát více než například Boeing 737.
Proč se však Brin a Weston do tohoto projektu pustili, není zcela jasné, jelikož odmítli spousty nabídek rozhovorů. Určitě v tom hraje velkou roli samotná Brinova i Westonova záliba ve vzducholodích.
Ví se, že záměrem budování flotily těchto lodí bude nejspíše využití při humanitárních misích a ekologicky šetrná přeprava. A kromě toho vzducholoď nepotřebuje přistávací dráhu, což by se například při humanitárních misích v živly postižených oblastech mohlo hodit.
V budoucnu má přeprava vzducholodí potenciál být v luxusní verzi atraktivní i pro cestovatele, kteří si chtějí užít například několikadenní cestu z Británie do New Yorku. To už tu kdysi bylo – vždyť cesta přes oceán na palubě Hindenburgu stála úplné jmění a šlo o nejluxusnější formu cestování, včetně například teplé sprchy a pianisty na palubě.
Všichni, kteří na tomto projektu pracují, věří, že jde o odvětví, které bude v budoucnu životaschopné a bude moci konkurovat ostatním dopravním prostředkům. Vše však záleží na tom, jestli bude Brin LTA podporovat i nadále.
Dnes se vzducholodě vyskytují maximálně na stadionech s reklamou, používají se při fotografování nebo v menším měřítku k rekreačním letům.
