Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vláda na svém jednání rozhodla, že v další fázi jaderného tendru budou osloveni jen dva účastníci. Obrátí se tak už jen na francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP.
Finální nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali na konci října všichni tři přihlášení zájemci, tedy americká společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Nabídka společnosti Westinghouse, podle vlády nesplnila podmínky, protože její nabídka ani na jeden dukovanský blok nebyla závazná. Podle vlády tak nemůže být vyhodnocená.
„Nepodali závaznou nabídku na jeden blok,“ komentoval pozici Westinghousu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V tendru však americko-kanadská společnost stále zůstává, a pokud závaznou nabídku podá, bude vyhodnocena.
Francouzskou EDF a korejskou KHNP stát požádal, aby podaly závazné nabídky na další tři bloky.
Podle diplomatických zdrojů není pro americkou stranu toto rozhodnutí překvapivé. Westinghouse má jistou zakázku na výstavbu šesti jaderných bloků v Polsku a jeho účast v tendru byla spíše formální. Nejasný postoj Westinghousu byl znát už loni v létě. Seznam Zprávy tehdy oslovily všechny tři zájemce, zda se tendru zúčastní. Westinghouse se zdržel odpovědi, nabídku nakonec podal.
„Se zklamáním jsem si přečetl prohlášení vlády, že Westinghouse nebude pokračovat v tendru na jadernou elektrárnu v Dukovanech,“ uvedl pro Seznam Zprávy americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet.
Podle něj je reaktor AP1000 společnosti Westinghouse nejpokročilejším a jediným osvědčeným civilním jaderným řešením v tomto tendru, které zajistí bezpečnou, čistou a spolehlivou základní energii pro celé generace a zároveň vytvoří tisíce pracovních míst v obou zemích. Poukázal také na to, že americká společnost s Českou republikou dlouhodobě spolupracuje a od letošního roku bude dodávat jaderné palivo do dvou elektráren.
„Otázky týkající se konkrétních prvků nabídky společnosti Westinghouse a důvody, proč nabídka společnosti Westinghouse nesplnila jejich nezbytné podmínky, bych směřoval na českou vládu,“ dodal Sabet.
„Pokud Westinghouse nepodal závaznou nabídku, tak jde o nesplnění podmínek tendru a nic jiného dělat nezbývá,“ říká bývalý šéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl.
„Je to krok, který vnáší do celého procesu prvek nestability, posouvá termíny a snižuje věrohodnost celého procesu,“ dodal ke snaze vlády a ČEZ korigovat pravidla v průběhu hry a požadovat po uchazečích víc reaktorů místo jednoho, na který byl celý tendr doposud stavěn. Problém mimo jiné vidí i v tom, že uchazeči se po celou dobu připravovali na jeden konkrétní blok v jedné konkrétní lokalitě a že těžko půjde narychlo rozšířené nabídky brát jako opravdu konečné, dokud nebudou rozpracovány do stejného detailu.
Háček vidí také v tom, že dochází k dalšímu posouvání termínů, vláda nemá pro víc než jeden blok zatím zajištěné financování ani platné územní rozhodnutí v lokalitě Dukovany. Posuzování vládní pomoci přes takzvanou notifikaci u Evropské komise dosud také probíhalo jen na jeden blok. Další věcí je, že zabrání temelínské lokality pro velké reaktory jde proti záměru rozvíjet modulární reaktory, které by podle dosud uvedených plánů měly být k dispozici dříve než lze stihnout velký blok, konkrétně kolem roku 2030, a které jsou podle Míla pro zdejší síť výhodnější.
Dlouhodobě se v českém politickém zákulisí mluví o tom, že americká strana preferovala spolupráci na úrovni vlád, nikoli prostřednictvím tendru. Tak jako to má Westinghouse v Polsku. Pnutí vycházelo i z faktu, že Westinghouse je v soudním sporu s korejským uchazečem KHNP kvůli „autorským právům“ na technologie. Westinghouse stál u počátků korejské jaderné energetiky. Samotný Westinghouse podle informací SZ zatím stanovisko vlády vyhodnocuje.
Tendr na výstavbu nového jaderného bloku v lokalitě Dukovany se tak nyní podle vlády dostává do další fáze. Tím, že kabinet vyzve účastníky řízení k předložení závazných nabídek na výstavbu čtyř jaderných bloků, dojde k posunu termínu pro dokončení tendru až o tři měsíce, což by však celkový harmonogram nemělo ovlivnit.
„Na nezávazných nabídkách se ukázalo, že výstavba až čtyř bloků v jednom balíku, byť by probíhala postupně, je ekonomicky výrazně výhodnější,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Cena za jednu jednotku by se mohla snížit o 25 procent. V praxi to znamená, že čtvrtý reaktor by byl téměř zadarmo,“ popsal výhodu nového postupu ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). „Požádáme uchazeče, aby ostatní nabídky podali v závazné formě,“ dodal s tím, že nově budou mít uchazeči na podání nabídek čas do 15. dubna.
Původně měl investor předložit vládě vyhodnocení nabídek jednotlivých uchazečů do 15. února 2024. Podle nového plánu investor předloží vládě svou analýzu do konce května a kabinet následně do konce června rozhodne, kdo megaprojekt postaví.
Tendr stále probíhá. „Naším cílem je dostat dodávku, která bude tzv. na klíč, s jasnými zárukami, s jasnou cenou, s termíny a parametry. Z nabídek je zřejmé, že z hlediska obchodního a strategického je to pro stát výhodnější,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
S novými podmínkami tendru nebude platit původní investorský záměr. Stavbu měl financovat stát, i když provozovatelem elektráren zůstane společnost ČEZ. Čtyři bloky by však podle Beneše energetický kolos stavět z vlastních zdrojů nemohl.
„Pokud rozhodneme o větším počtu bloků, tak ten model financování se nedá použít na víc než jeden blok. Právě proto jsme založili expertní skupinu,“ upřesnil Stanjura s tím, že další varianty financování budou experti zkoumat.
Stát nyní dokončuje notifikaci investorského modelu a návratné finanční výpomoci s Evropskou komisí na jeden blok v Dukovanech. „Pro případnou výstavbu dalších jaderných bloků budou podmínky nastaveny nově,“ dodal Síkela.
Mělo by jít o nejdražší zakázku v historii České republiky, která by podle původních informací měla stát přijít až na dva biliony korun. O konečné ceně však bude jasno až poté, co vláda dostane vyhodnocené nabídky na stůl. Podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZ měl jeden nový reaktor stát asi 160 miliard Kč. Jde ovšem jen o hypotetickou tzv. „overnight cenu“ nezahrnující finanční náklady, navíc jde o odhad v cenách z roku 2020.
„V nejbližších letech nás čeká velká obměna české energetiky, elektrifikace dopravy, výrobních procesů v průmyslu a dalších aspektů našeho života totiž způsobí výrazný nárůst spotřeby elektřiny,“ vysvětluje Síkela.
Tuzemská spotřeba elektřiny by se podle předpokladů resortu průmyslu a obchodu měla zvýšit. V roce 2022 se v Česku spotřebovalo okolo 60 TWh elektřiny, v roce 2035 to bude až o 21 procent více a v roce 2050 by mohla spotřeba dosáhnout až 100 TWh.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.
