Windfall tax se banky vyhnuly. Teď se na ně chystá speciální daň

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S mimořádnou daní na banky, energetický sektor a petrochemické a těžební firmy měl stát velké plány. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítal s tím, že mu do rozpočtu přinese přes 80 miliard korun, které potřeboval na „dotace“ drahých energií.

Výnos byl ale mnohem slabší než očekávání. Na zálohách windfall tax se loni vybralo 39,1 miliardy korun, za letošní první čtvrtletí 13 miliard korun. Drtivou většinu peněz do státního rozpočtu zatím odvedl ČEZ, což už minoritní akcionáři polostátní energetické společnosti hlasitě kritizují.

Od bank ale do státní kasy v loňském roce nepřitekly desítky miliard, jak se očekávalo, ale pouze 700 milionů korun. I proto šéf poslanců ODS Marek Benda nedávno řekl, že se na banky „mimořádně zlobí“ a že jejich „účetní triky“ prověří.

Vláda, jak SZ potvrdily tři zdroje obeznámené o probíhajícím jednání, aktuálně řeší, jak peníze z bank dostat jinak. Jsou minimálně dvě možnosti, o kterých se aktuálně politici baví. Tou první je upravit parametry windfall tax, aby více zasáhla i bankovní domy. Na stole je ale i možnost zavedení sektorové daně zaměřené přímo a jen na banky.

Podle jednoho ze zdrojů SZ Byznys je návrh zákona o sektorové dani dokonce už napsaný. Otázkou je nyní výše sazby, která by potenciálně banky zasáhla. Pokud by se resort financí inspiroval Slovenskem, kde sektorová daň na banky od letoška platí, činila by daň ze zisku 30 %. Daň má u našich sousedů v letošním roce vynést 336 milionů eur, v přepočtu 8,5 miliardy korun.

Lidovecký poslanec Michael Kohajda, který je členem rozpočtového výboru Sněmovny ale trvá na tom, že převratné daňové změny už koalice do konce volebního období dělat nechce: „Tento druh daně na stole není. Proti bankám ani proti komukoli. Zásadní daňové změny dělat nebudeme, jak jsme říkali. Mám pochybnost, že takový materiál existuje.“

Piráti se diskuzi o zavedení sektorové daně na banky v koalici nebrání, ostatně ji měli dříve v programu. Záleží ale na konkrétních parametrech, řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Podle něj je pro firmy těžší z takového druhu zdanění „utéct“. 

„Řada států i v Evropě má nějakou podobu zajišťovacího příspěvku do fondu nebo nějakou jinou podobu sektorové daně. Aby taková daň splnila svůj účel, tedy reálně vybrat peníze, dělají se sektorové daně typicky podle aktiv a podle množství peněz na bankovních účtech,“ uvedl Michálek.

Česká bankovní asociace (ČBA) zatím dle svých slov žádné informace k zavedení sektorové daně nemá. Nicméně obecně ji považuje za nebezpečný krok, který by ovlivnil celou ekonomiku.

„V obecné rovině jsou ale sektorové daně nesprávným krokem, který by mohl poškodit celou českou ekonomiku v očích zahraničních investorů. Vyvolalo by to nejistotu, že v budoucnu by si vláda mohla zvolit některé z dalších odvětví ekonomiky a také ho arbitrárně zdanit dle aktuálních nálad. Sektorová daň by tak mohla snížit důvěru zahraničních investorů vůči ČR a omezit příliv investic,“ uvedl za asociaci bank její mluvčí Radek Šalša.

Banky také nevylučují, že by náklady případné daně zčásti nesl i klient. „Obecně se ale dá říct, že sektorová daň nedopadne jen na akcionáře, jak by mohli doufat její tvůrci, ale bude mít širší negativní důsledky, částečně dopadne na zaměstnance institucí dotčených sektorovou daní, částečně by se pak negativně přenesla patrně i na klienty. V kontextu bankovního sektoru by pak sektorová daň patrně negativně ovlivnila i schopnost bank financovat ekonomiku,“ říká pro SZ Byznys Šalša z ČBA.

V nejbližší době se má rozhodnout, co bude dál s tzv. válečnou daní, tedy windfall tax. Má platit až do konce roku 2025. Zároveň je ale naformulována tak, že pokud firmy žádné nadměrné zisky nevykazují, ani nic neodvádějí.

Resort financí aktuálně vyhodnocuje, zda už výnos daně převýšil náklady státní pomoci s energiemi. „Ministerstvo financí aktuálně připravuje pro vládní koalici analytický materiál, který porovnává dosavadní výnosy z daně z mimořádných příjmů s vynaloženými náklady státu na pomoc domácnostem a firmám v době vysokých cen energií. Na základě tohoto materiálu se povede v koalici debata, zda se windfall tax ponechá na celé zákonné tříleté období, nebo zda se toto období o rok zkrátí. Rozhodnutí pak bude na vládě jako celku,“ uvedla mluvčí MF Gabriela Krušinová.

Že by windfall tax mohla skončit dříve než v prosinci 2025, připustil už dříve v rozhovoru pro SZ Byznys i ministr financí Zbyněk Stanjura: „Mnozí z nás jsme říkali, že by bylo dobré, kdyby ve střednědobém horizontu byl výnos (z mimořádné daně, pozn. red.) zhruba stejný jako mimořádné výdaje za roky 2023 a 2024. V rámci debat se svými kolegy z koalice budu navrhovat, abychom pro rok 2025 už tu daň neměli.“

Podle poslance Lukáše Vlčka (STAN) je ale s případným rušením windfall tax třeba ještě počkat pár měsíců. „Počkám na konkrétní čísla. Záleží, jak se výnos z daně bude pohybovat v letošním roce. To uvidíme na konci druhého kvartálu.“

Také podle poslance TOP 09 Miloše Nového není třeba daň na banky a energetiku vypínat dříve. „Úvahy o rušení jsou předčasné. Když nadměrných zisků nedosahujete, tak dodatečnou daň neodvádíte. Daň má v sobě efekt ‚vyšumění‘. Nestalo by se vůbec nic, kdybychom ji nechali,  jak to bylo nastavené a nekrátili ji,“ uvedl Nový.

Debaty probíhají ale i o tom, že by se windfall tax ponechala v platnosti a jen by se upravily její parametry. „K takové debatě bychom byli připraveni. Ale věřím tomu, že to odborníci z Ministerstva financí nastavili dobře,“ míní lidovec Kohajda.

Podle poslance Lukáše Vlčka ze Starostů není vyloučena ani debata o změně parametru daně, ani diskuze o případném zavedení sektorové daně. „Obě varianty jsou možné, musíme se bavit nad konkrétním návrhem.“

Windfall tax se dotkla šesti největších bank, tedy České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank, Monety a Raiffeisenbank.  Hranice pro uvalení daně byla nastavena na šest miliard korun čistého výnosu z úroků.

Z ostatních sektorů jsou mimořádně zdaněny ČEZ, EPH Daniela Křetínského a energetická skupina Sev.en Pavla Tykače. Z byznysu kolem pohonných hmot je dotčená společnost Unipetrol, která patří polské polostátní firmě PKN Orlen.