Hlavní obsah

Westinghouse se pře s vítězem jaderného tendru. Česko věří, že to stavbu neovlivní

Foto: Lukáš Lehotský, Unsplash

Jaderná elektrárna Dukovany.

Americká společnost Westinghouse vede soudní spor s jihokorejskou firmou KHNP o práva k reaktoru, jehož zmenšená podoba by měla stát v elektrárně Dukovany. Podle vlády i investora by spor neměl ovlivnit realizaci projektu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zakázka století stojí ve stínu soudního sporu vítězné společnosti Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která by měla postavit dva jaderné bloky v elektrárně Dukovany s opcí na další dva v Temelíně, s americkou společností Westinghouse, která nakonec závaznou nabídku v soutěži nepodala.

Westinghouse tvrdí, že technologie korejského reaktoru APR-1400 o výkonu 1400 MWe obsahuje její duševní vlastnictví. Reaktor má původ v konstrukci System 80+, jejíž dřívější verzi vyvinula společnost, se kterou se později Westinghouse sloučil. Američané pomohli Korejcům s počátečním vývojem reaktoru, ale KHNP argumentuje tím, že základní technologie reaktoru byla vyvinuta v Koreji, a nepodléhá tak exportním omezením USA.

Dva jaderné bloky APR-1400 by Jihokorejci měli postavit v Polsku. V Česku by však měli použít zmenšenou verzi této technologie APR-1000 o výkonu 1050 MW.

„Jejich projekt APR 1400 získal licenci v Jižní Koreji, Spojených arabských emirátech a zároveň tzv. ‚design certification‘ od jaderného dozoru USA (US NRC). Z důvodu omezení lokality Dukovan i KHNP upravila svůj projekt APR 1400 na projekt o výkonu 1000 MWe (APR 1000). Vloni získali certifikaci podle požadavků evropských provozovatelů (projekt APR 1400 tento certifikát získal již v roce 2017),“ popsal zařízení Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ, která vlastní a provozuje elektrárny Temelín a Dukovany.

Krátce po vyhlášení vítěze tendru na stavbu jaderných bloků v elektrárně Dukovany se tak Westinghouse ozval s tím, že KHNP není oprávněna tuto technologii v Česku postavit. Společnost to sdělila ČTK.

Spor mezi oběma společnostmi se táhl už v průběhu tendru. „Uchazeč KHNP si byl celou dobu vědom tohoto sporu, a aby vyjádřil důvěru ve výsledek, nabídl nám smluvní závazek odškodnění,“ dodal Kříž.

Spor by měl brzy skončit

Arbitrážní řízení proti KHNP stále probíhá a konečné rozhodnutí se očekává v roce 2025. Americký soud loni v září zamítl žalobu, kterou 21. října 2022 podala k americkému okresnímu soudu společnost Westinghouse Electric Company proti KHNP a její mateřské společnosti Korea Electric Power Corporation. Soud konstatoval, že Westinghouse není oprávněn podávat žalobu kvůli prosazování amerického nařízení o kontrole vývozu. Americká společnost se proti rozhodnutí odvolala.

Pokud by řízení dopadlo ve prospěch Američanů, KHNP by podle toho, co tvrdí Westinghouse, nemohla stavět reaktory v zahraničí bez souhlasu americké vlády.

KHNP, česká vláda i investor ČEZ ubezpečují, že spor mezi Korejci a Westinghousem stavbu jaderných projektů v Česku neohrozí.

„V tuto chvíli jde čistě o jejich byznysový rozměr a věc mezi nimi, i když Česká republika vyzvala obě strany, respektive jejich vlády, k ukončení sporu. Zároveň KHNP garantuje záruky za eventuální negativní dopady na projekt,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák.

Vývoj sporu sleduje i ČEZ. „Od uchazečů jsme požadovali a zároveň získali potvrzení o vlastnictví práv k nabízené technologii, a to jak při bezpečnostním posouzení, tak i v aktuálních nabídkách. Účastníci tendru museli doložit, že jsou vlastníky a dodavateli jaderné technologie,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

Mezi oběma společnostmi panuje rozdílný postoj, pokud jde o právo k použití technologie. „Westinghouse trvá téměř na tom samém, jako když se tendr začal realizovat. Uděláme vše pro to, aby to projekt nijak negativně neovlivnilo. Dodáme oba jaderné bloky včas a v rámci rozpočtu,“ uvedl pro SZ šéf české pobočky KHNP Minhwan Chang.

Podle Westinghouse potřebuje KHNP před prodejem bloku do zahraničních zemí souhlas americké vlády. „Ochrana a respektování práv duševního vlastnictví jsou vážnou záležitostí, protože jsou základním kamenem zdravé ekonomiky a klíčové pro podporu inovací. Chápeme, že spor o duševní vlastnictví stále probíhá u soudů jak v USA, tak v Jižní Koreji,“ uvedl mluvčí Velvyslanectví USA Don Cordell.

Americká firma již dříve uvedla, že dodávky APR-1400 mimo Korejskou republiku podléhají části ve smlouvě, která upravuje kontrolu vývozu jaderných technologií.

„V důsledku toho společnost Westinghouse dříve požádala a získala od ministerstva energetiky Spojených států zvláštní povolení, které žalovaným umožňovalo opětovný přenos technických informací týkajících se korejských konstrukcí reaktorů, včetně konkrétně technických informací o APR-1400, do Spojených arabských emirátů, kde byly postaveny čtyři reaktory APR-1400,“ uvedl dříve Westinghouse.

KHNP však namítá, že Westinghouse jakožto soukromá společnost nemá právní subjektivitu k podání žaloby vzhledem k tomu, že kontrola vývozu jaderných technologií spadá výhradně do kompetence federální vlády USA.

Doporučované