Článek
Brněnský dopravní podnik zatím nemá na příští rok zajištěnou dodávku elektřiny ani plynu. Vedení podniku zvažuje, že by elektřinu mohl koupit třeba jen na první čtvrtletí, protože by později mohla být levnější. Dodavatele elektřiny podnik má, do výběrového řízení na dodávku plynu se dvakrát nikdo nepřihlásil, proto podnik uzavřel smlouvu s burzou a komunikuje o nákupu přímo s makléřem, řekl ředitel dopravního podniku Miloš Havránek v rozhovoru s ČTK.
„Dlouhodobě se nám osvědčilo, když jsme fixovali cenu. Díky tomu teď platíme 4800 korun za jednu MWh elektřiny, některé podniky přitom nakupují za spotové ceny. Elektřinu bychom měli mít nakoupenou do 19. prosince. Bohužel současná cena neodráží tržní cenu. Jsme ve válce a trh v ní nefunguje,“ řekl Havránek.
Podle něj je třeba hledat systémové řešení na národní či evropské úrovni. Jenže jak rychlé bude řešení, je otázka, když už od 1. ledna má Česko zákon, který železničním a tramvajovým dopravcům odpouští poplatky za obnovitelné zdroje energie, ale EU jej dosud nenotifikovala. „Stojí nás to 30 milionů korun ročně a potýkáme se s úřední pomalostí,“ doplnil Havránek.
Že by brněnská MHD v lednu nevyjela, si představit neumí, ale za jakou cenu to bude, netuší. Ceny elektřiny se mění v podstatě každý den a jsou čím dál vyšší. „Počítáme rozpočet na příští rok a prostě to nevychází,“ podotkl Havránek.
Zatímco nedostatku elektřiny se neobává, plynu příští rok dostatek být nemusí, pokud Rusko bude dále omezovat jeho dodávky. Dopravní podnik přitom zhruba před deseti lety vsadil na přechod poloviny autobusů na stlačený zemní plyn. Provoz plynových autobusů byl citelně levnější než naftových, a také ekologičtější. „Věřím, že plyn nakonec bude, ale určitě za výrazně vyšší ceny. Současná situace je obrovské neštěstí. Plyn mohl ještě pár desítek let vykrývat potřeby, než se prosadí plně čistá energie. Ale situace už se asi nevrátí, takže řešíme, co s vozovým parkem,“ řekl Havránek. Prvních 12 autobusů již poměrně brzy dojezdí, ale podnik jich má 160. A je prakticky jisté, že příští rok nebude mít na investice. „Až budeme mít, asi koupíme naftové autobusy. I když existuje evropská směrnice, která nám de facto zakazuje je kupovat,“ řekl Havránek. Podnik také uvažoval o tom, že by autobusy mohly jezdit na bioplyn, ale proč nelze tuto surovinu brát z brněnské čistírny odpadních vod, Havránek neví.
Drobné úspory je podle něj možné v provozu udělat, tedy škrtnout některé méně vytížené spoje, ale to jsou v současné situaci drobné, které situaci neřeší. Stejně tak by ji neřešilo ani „kosmetické“ zvýšení jízdného. Naopak si myslí, že je potřeba mít cenově dostupnou MHD, aby ji lidé dostatečně využívali. „Pořád platí, že je ekologičtější než auto a efektivnější,“ dodal Havránek.
Řešením situace s plynem je i zavedení trolejí na některé trasy autobusových linek, aby bylo možné využít parciální trolejbusy, což je však záležitost zhruba na pět let. „Už pracujeme na dvou projektech. Trolejbus by měl jezdit Seifertovou ulicí na Majdalenky, další možnost je obsluha Průmyslové ulice na Černovické terase. A prověřujeme, jak by se daly využít manipulační tratě, možná by mohla být trolejbusová linka 67,“ řekl Havránek.
Další těžkostí, kterou vedení podniku řeší, jsou požadavky na zvýšení platů zhruba o deset procent. Peníze by podnik měl mít na pětiprocentní navýšení. „Kolektivní smlouvu máme do konce roku a věřím, že se nakonec dohodneme. Jsme si vědomi, že se o zaměstnance musíme postarat. Za výzvou ke stávce 15. září nestojí ani jedna z odborových organizací. Máme 95 procent a možná více skvělých zaměstnanců a věřím, že ti vyjedou,“ řekl Havránek. Průměrná mzda řidiče i s odměnami činí přes 40 000 korun.
