Tisíce lidí se nachytaly, i když neměly. Teď čeká „minifondy“ regulace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bující investiční kauzy, v nichž lidé přicházejí o peníze, přiměly Ministerstvo financí předložit vládě návrh změny zákona o investičních společnostech a fondech. Hlavní novinkou má být zpřísnění pravidel pro fungování takzvaných alternativních fondů fungujících bez licence České národní banky. Návrh mají ministři na programu středečního jednání kabinetu.

„Ačkoliv je nabízení veřejnosti investovat do těchto subjektů neboli takzvaných nelicencovaných správců zakázáno, jsou indikace z trhu i dohledu, že opak je pravdou. Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice,“ stojí ve zveřejněné důvodové zprávě novely.

Jednou z mála povinností těchto firem je přitom jednou za rok poslat do ČNB výkaz o výši spravovaného majetku. Žádné další kontrole již nepodléhají.

Chybějící dohled kontrastuje s objemem peněz, které těmto firmám lidé svěřili za účelem jejich zhodnocení. V součtu všechny tyto investiční firmy spravovaly na konci minulého roku peníze Čechů za více než 15 miliard korun. To je o osm procent více než předloni, a dokonce o 64 procent více než v roce 2020.

Redakce SZ Byznys popsala řadu případů těchto neregulovaných investičních firem, které neskončily dobře. Mimo jiné je to kauza investiční společnosti Diversity Capital napojené na skupinu IC Group, která v Česku vystupovala s příběhem o investicích malajsijského sultána.

Mezi další známé bankroty v této sféře patří například firmy Growing Way, WCA International nebo J. O. Investment. Varování před přibývajícími investičními kauzami již vydala také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

„Investování do těchto subjektů je dle aplikační praxe i zkušeností České národní banky mnohdy nabízeno veřejnosti, kdy jsou investoři uvedeni v omyl, že se jedná o regulované subjekty, které jsou dohlíženy ČNB,“ uvádí dále zpráva k návrhu novely předložená vládě.

Kvůli vytváření dojmu, že tento typ investičních firem spadá pod regulaci, navrhuje Ministerstvo financí v jejich případě zcela zakázat užívání slova „fond“ nebo odvozených názvů. Nezřídka bylo možné u těchto investičních společností najít označení, jako je „alternativní fond“ nebo „minifond“. Novela navíc těmto firmám nařizuje, aby součástí názvu bylo, že je to „osoba rizikového kapitálu“.

Dosavadní označení těchto společností jako „minifondy“ působilo o to pikantněji, že za splnění určitých podmínek mohly spravovat majetek až za 500 milionů eur. To je podle aktuálního kurzu zhruba 12 miliard korun.

Další novinkou u nelicencovaných správců majetku má být stanovení minimální výše investice na 125 tisíc eur, tedy přibližně na tři miliony korun.

„Z tohoto pravidla se zavádí výjimka pro rodiny a přátele, kdy společně může investovat do těchto subjektů až 20 osob, které nenaplňují podmínku minimálního vkladu. Pokud budou v rámci nelicencovaného správce investovat lidé, kteří nenaplní podmínku minimální investice, tak je limit 20 na všechny investory,“ píše Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu.

Firmy budou také muset dodávat potvrzení auditora, že ustanovení o počtu investorů dodržují. Pokud nelicencované investiční společnosti nebudou své povinnosti plnit, bude je moci ČNB vymazat z evidence, kterou spravuje.

„Celkově si myslím, že navrhovaná úprava jde dobrým směrem, protože problém okolo nelicencovaných investičních společností v posledních letech skutečně nabobtnal a myslím, že pár krachů těchto fondů zcela jistě ještě uvidíme,“ komentoval Jan Eisenreich, předseda výkonné rady Asociace pro transparentnost investičního trhu.

Podle odborníka však navzdory zpřísnění podmínek pro působení alternativních investičních firem zůstane nadále velký prostor pro další neregulované investice. Například v podobě směnek nebo půjček.

„Z mého pohledu by tedy bylo dobré se věnovat i úvahám, jak upravit odpovědnost a dohled nad onou šedou zónou zprostředkovatelů, kteří nemají žádnou licenci od ČNB, avšak zprostředkovávají investice za miliardy korun,“ uzavřel Eisenreich z Asociace pro transparentnost investičního trhu.