Volkswagen vs. odbory. Firma chce propouštět, lidé chtějí přidat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ředitel společnosti Volkswagen, Oliver Blume, neměl ve středu lehký den. Automobilka ráno zveřejnila výsledky za třetí kvartál, podle nichž provozní zisk meziročně prudce klesl. Poté zasedl spolu se zbytkem vedení firmy v německém Wolfsburgu k jednání s odboráři, kteří VW uprostřed krize hrozí stávkou.

„Očekáváme, že společnost deklaruje ochotu s námi zahájit vyjednávací proces s cílem vypracovat alternativy k zavírání závodů a povinnému propouštění. To je vstupenka, kterou si Volkswagen musí koupit,“ řekl novinářům manažer svazu IG Metall Thorsten Gröger. U řečnického pultíku stál po boku generální ředitelky rady zaměstnanců Daniely Cavallové.

Podle jeho pozdějších prohlášení si vstupenku VW koupilo. Vyjednavač za firmu Arne Meiswinkel ve středu poprvé popsal konkrétní údaje o úsporných plánech firmy. Potvrdil požadavek na snížení mezd o deset procent a zmínil také například snížení počtu učňovských pracovních míst. Neposkytl ale žádné podrobnosti o možném uzavírání závodů v Německu, informovala agentura DPA. To je jedním s klíčových bodů budoucích jednání, stejně jako možné ukončení programu jistoty pracovních míst.

„Volkswagen musí počítat s tím, že zaměstnanci jsou připravení jít s námi jakoukoliv cestou, aby získali zpět kolektivní smlouvy. Zejména jistotu pracovních míst,“ řekla Cavallová. Narážela na možné ukončení programu jistoty zaměstnání, s nímž mohli lidé pracující pro Volkswagen počítat od roku 1994 a díky čemuž byli v podstatě nepropustitelní. Podle analytiků není v silách automobilky, aby dokázala současně snižovat výdaje a udržela stávající pracovní podmínky.

„Je třeba radiálních akcí. Jakkoliv chápeme, že odbory musí primárně hájit zájmy svých členů, tak v tomto případě musí být připraveny udělat v zájmu zachování rozumných objemů výroby v Německu výrazné ústupky,“ řekl pro SZ Byznys odborník na automobilový průmysl z poradenské společnosti EY Petr Knap.

Totéž si myslí i odborník na elektromobilitu a ekonom Jan Staněk. „Odbory musí vyjít vedení společnosti naproti a prokázat součinnost, jestli má být koncern do budoucna životaschopný,“ interpretuje odborník situaci.

Ukončení programu doživotního zaměstnání není jedinou cestou, kde hledá automobilka způsob, jak ušetřit. Vedení Volkswagenu už dříve popsalo plány na uzavření tří poboček v Německu, propuštění desítek tisíc zaměstnanců a zmíněné snížení mezd o 10 procent, zatímco odbory navrhovaly sedmiprocentní nárůst. Hlavní vyjednavač VW Meiswinkel během středečních jednání upozornil, že: „Situace se stále zhoršuje. To je zřejmé z našich posledních výsledků třetího čtvrtletí. Pouze zvýšením efektivity a snížením nákladů může společnost v budoucnu prosperovat. Odborům předložíme konkrétní návrhy,“ řekl hlavní vyjednávač VW.

Obě strany musí najít společnou řeč. Případná stávka, kterou by mohly odbory vyhlásit už na prvního prosince, by zhoršila ekonomický výhled VW. Nejnovější čísla firmy navíc potvrzují, že VW musí šetřit. Středeční schůzka byla dalším krokem v sérii jednání, která budou pokračovat až do začátku prosince.

„Celé skupině Volkswagen klesla meziročně provozní ziskovost. Zásadním vlivem je meziroční pokles prodejů v Číně, největším světovém trhu. Ohlášená úsporná opatření značky Volkswagen jsou rozhodně na místě. Celková zadluženost skupiny vrostla o 11 miliard eur na více než 130 miliard. Ratingová agentura Moody už jedenáctého října zhoršila výhled Volkswagenu ze stabilní na negativní, což skupině prodraží další financování,“ interpretuje kvartální výsledky firmy pro SZ Byznys Staněk.

Akcie automobilky navzdory špatným výsledkům v průběhu dne vzrostly. V devět ráno byla jejich hodnota 88,4 dolaru, odpoledne téhož dne se pohybovala lehce nad 90 dolary a ve čtvrtek ráno jejich hodnota klesla zpátky lehce nad 89 dolarů. Jako hlavní příčinu stávající situace evropského automotivu vidí odborníci i světová média konkurenci Číny především na trhu s elektromobily. Asijská velmoc vytlačuje evropské automobilky z trhu, a Volkswagen tak není jedinou společností v odvětví, která uvažuje o výrazných škrtech i propouštění.

„Německé automobilky vykazují ve třetím čtvrtletí negativní výsledky v oblasti prodejů a zisků. Rozmezí propadu prodejů se pohybovalo mezi třemi a třinácti procenty. Ještě horší výsledky jsou patrné ve zhoršení ziskovosti. Důvodů je hned několik. Evropský trh je menší o cca dva miliony vozů oproti časům před pandemií a konkurence je ostřejší. Čínský trh se dramaticky proměňuje a vytlačuje zahraniční značky svými dravými automobilkami. Po zavedení cel hrozí odvetná opatření komplikující přístup německých vozů na čínský trh,“ vysvětluje pro Byznys SZ Knap.

V úzkých je také společnost Stellantis, která v Evropě vlastní značky Opel, Fiat a Peugeot, je pod silným tlakem italských politiků a odborů, aby navzdory propadu prodeje zachovala svou nejstarší továrnu Fiat v Turíně, píše Financial Times.

Francouzské montážní linky Stellantisu se kvůli nižším nákladům přesouvají do zemí s nižšími náklady, jako je Maroko a Turecko. Začátkem tohoto měsíce protestovalo před pařížským autosalonem několik stovek francouzských zaměstnanců. Mezi nimi i lidé z dodavatelských firem včetně například Bosche. Krize dopadá na celou ekonomiku EU. Evropský automobilový průmysl totiž zaměstnává téměř 14 milionů lidí a tvoří sedm procent HDP Unie, jak uvádí zpráva bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Výrobci ze starého kontinentu se také bojí nejpřísnějších emisních limitů stanovených Evropskou komisí pro rok 2025. Od prvního ledna příštího roku každé auto jedoucí po silnicích Unie bude muset snížit svou uhlíkovou stopu z letošních 116 gramů CO2 na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to nezvládne, zaplatí výrobce za každý vůz pokutu 95 eur (tedy zhruba 2400 korun) za každý vyprodukovaný gram CO2 navíc. Ty mají z hlediska pokut dopadnout nejhůře právě na Volkswagen