Hlavní obsah

Na stávce giganta mohou vydělat automobilky v celé Evropě

Foto: Shutterstock.com

Sídlo automobilky Volkswagen.

Pat, v němž prohrávají obě strany. Těmito slovy lze podle expertů hodnotit pondělní protesty německých odborů proti plánovaným škrtům Volkswagenu. Šanci na řešení vidí odborníci například v ústupku EU z přísných emisních limitů.

Článek

Tisíce rozzuřených zaměstnanců v ulicích, zastavená výroba v továrnách a spor o přežití největšího německého zaměstnavatele, automobilky Volkswagen (VW). Tak lze ve zkratce shrnout pondělní dění uvnitř koncernu, který je už měsíce v klinči s tamními odborovými svazy.

Vedení VW plánuje uzavřít tři německé továrny, snížit 120 tisícům zaměstnanců značky VW výplaty o deset procent a propouštět. Odbory si naproti tomu přejí, aby automobilka lidem výplaty zvýšila.

Svazy nevidí podle svých slov důvod, proč by lidé měli trpět za chyby, které způsobil management společnosti především neúspěšnou snahou o přechod na elektromobilitu. Dosud létaly z obou stran jednacího stolu pouze výhrůžky. To se změnilo v pondělí, kdy zahájily svazy dvouhodinovou stávku v devíti německých pobočkách a slíbily vedení automobilky „nejtvrdší mzdový spor, jaký kdy Volkswagen zažil“.

„Ta situace vypadá z vnějšku strašně. Už před rokem vedení VW varovalo, že se obrazně řečeno nachází v domě s hořící střechou, a proto jsou škrty nezbytné. Odbory zase odmítají nést chybu, kterou podle nich způsobilo vedení automobilky například kauzou Dieselgate či neúspěšným pokusem o přechod na elektromobilitu. Dochází tak k nepříjemnému patu, v němž ani jedna ze stran nechce ustoupit a krize společnosti se prohlubuje,“ vysvětluje pro SZ Byznys odborník na automobilový průmysl a šéfredaktor webu Garáž.cz Martin Machala.

Dvouhodinová výstražná stávka začala v půl desáté ráno ve Zwickau, poté se postupně přidávaly další pobočky. Poslední protest zahájili odboráři ve 12:30 v Kasselu-Baunatalu a celkově se do nich aktivně zapojilo přes deset tisíc lidí. Stávkovat měly všechny směny zhruba na dvě hodiny.

„Škrty jsou moc tvrdé. Musíme myslet na to, jak uživíme své rodiny,“ řekla německému médiu Deutsche Welle jedna z protestujících. „Nejdřív dostanete strach, pak se dostaví zklamání, protože nikdy v historii společnosti k podobným škrtům nedošlo. Nyní máme vztek,“ oznámil německému webu další.

Podle bývalého předsedy Evropské asociace výrobců automobilů Ivana Hodáče dojde dříve či později ke vzájemné dohodě obou stran konfliktu částečně tím, že se odbory s vedením VW domluví na nižších škrtech. Aby se tato varianta stala pro tradiční německou značku a největšího zaměstnavatele v zemi ekonomicky únosnou, musí ke zvýšení konkurenceschopnosti upadajícího automobilového obra pomoci podle Hodáče také Brusel.

„Podle mě je v pozadí patové situace mezi odbory a managementem VW částečně taktika obou dvou aktérů, jež má dotlačit Evropskou komisi ke zmírnění emisních limitů plánovaných na roky 2025 a 2035,“ vysvětluje expert pro SZ Byznys.

„Někdo ustoupit musí, jinak může mít současné dění v evropském automotive katastrofální následky. V tomto kontextu doufám, že ustoupí Komise od přísných emisních pokut plánovaných na příští rok. Sníží tak tlak na vedení VW, a tím pádem pomůže odblokovat situaci mezi nimi a odbory,“ vysvětluje druhotné motivace aktérů Hodáč.

Emisní normy pod tlakem

Limity plánované na příští rok stanovují, že každé nové auto jedoucí po silnicích EU bude muset snížit uhlíkovou stopu z letošních 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud je výrobci aut nezvládnou naplnit, zaplatí zhruba 2400 korun za každý vyprodukovaný gram oxidu uhličitého navíc.

Evropské instituce mohou podle Hodáče pomoci nejen Volkswagenu, ale i dalším automobilkám starého kontinentu. Většina expertů se totiž shoduje, že jejich konkurenceschopnost upadá, a horší výsledky většiny společností v odvětví to jen potvrzují.

V úzkých se nachází například společnost Stellantis, která v Evropě vlastní značky Opel, FiatPeugeot a ve Spojených státech pod ni spadá Chrysler nebo Jeep. Šéf Stellantisu Carlos Tavares skončil v neděli na své pozici, protože nesouhlasí s tlakem západního světa v čele s Bruselem na elektromobilitu.

Právě neúspěšný přechod od spalovacích motorů je jedním z důvodů, proč se evropský automobilový průmysl včetně Volkswagenu nachází v krizi. Čínská konkurence společně s firmami ze Spojených států nabízejí levnější elektrovozy a tlačí v tomto ohledu tradiční evropské automobilky na druhou kolej.

Evropa navíc zápasí s vybudováním infrastruktury pro elektromobilitu a na asijskou konkurenci marně hledá odpověď. Největší výrobci vozů pak zavírají továrny, škrtají výdaje a to dopadá na zaměstnance firem. A ti se bouří, jako například během pondělních protestů v německém Volkswagenu. Na stávky navážou obě strany v dalším kole jednání, k němuž má dojít 9. prosince.

„Pokud se svazy a vedení firmy příští týden nedomluví, budou se problémy VW prohlubovat a neprospěje to dlouhodobě ani stávkujícím. Stále silnější dopad by krize v takovém případě měla i na německou politiku. Kancléř Olaf Scholz se momentálně staví spíše na stranu svazů, protože je to pro něj krátkodobě politicky výhodné. Jenže voliči ho budou posuzovat podle ekonomických výsledků země, které se při zastavené výrobě největšího zaměstnavatele ve státě časem logicky zhorší,“ předpovídá pro SZ Byznys Hodáč.

Související témata:

Doporučované