Článek
Martin Cooper stál na chodníku na šesté avenue na Manhattanu se zařízením velikosti cihly u své hlavy. Byl 3. duben 1973 a přístroj v ceně osobního auta byl tehdy ve skutečnosti první funkční mobilní telefon na světě. A komu jinému mohl volat než svému největšímu rivalovi ve vývoji tohoto zařízení. Příběh o prvním telefonátu zpracovala CNN.
„Volám vám z mobilního telefonu! Ale skutečného mobilního telefonu, osobního, kapesního, přenosného mobilního telefonu,“ řekl Cooper, tehdy inženýr ve společnosti Motorola, Joelu Engelovi, šéfovi Bellových laboratoří, které vlastnila společnost AT&T.
Ačkoli mobilní telefony budou běžným spotřebitelům dostupné až za deset let, každý, kdo šel ten den kolem Coopera po ulici, mohl na vlastní oči vidět, jak se píše historie.
Od prvního telefonátu dnes uběhlo padesát let a za tu dobu bylo obří zařízení nahrazeno širokou škálou menších, lehčích a rychlejších telefonů, které formovaly společnost tak. Mobily jsou dnes všudypřítomné, mění průmysl, kulturu i způsob, jakým se k sobě chováme, jak mezi sebou komunikujeme a jak pracujeme.
O tom, že se píše historie, ale Cooper věděl. „Nepřekvapuje mě, že každý má teď mobilní telefon,“ řekl nyní 94letý inženýr televizi CNN. „Tehdy jsme si vyprávěli, že až se jednou narodíte, bude vám přiděleno telefonní číslo. Kdybyste telefon nezvedli, zemřeli byste.“
Vzestup mobilního telefonu
Několik měsíců před oním prvním hovorem se společnost Motorola předháněla v konstrukci mobilního telefonu s Bellovými laboratořemi, legendární výzkumnou pobočkou AT&T, která vyvinula tranzistor a řadu dalších technologických komponent.
„Byla to největší společnost na světě a my jsme byli malá firma v Chicagu,“ vzpomíná Cooper. „Prostě si mysleli, že nejsme moc důležití.“ Podle jeho vzpomínek ale nebyl jeho konkurent z telefonátu vůbec nadšený.
„Bylo na mně určitě poznat, že jsem mu to chtěl natřít. On byl ke mně ale zdvořilý,“ vzpomíná Cooper. „Joel si na ten telefonát nevzpomíná a já se mu asi nedivím.“
Trvalo to ale ještě roky, než se revoluční zařízení dostalo na trh. Uvedení podle Coopera zpomalovaly především výrobní problémy a vládní regulace. Až po deseti letech se na trhu objevila verze telefonu DynaTAC (Dynamic Adaptive Total Area Coverage) za 3900 dolarů, tedy 84 tisíc Kč bez započtení inflace. Telefon vážil 2,5 kilogramu a byl asi 30 centimetrů vysoký.
V porovnání se současným iPhonem 14, který váží 170 gramů, měří 15 centimetrů a je 8 milimetrů tlustý, je rozdíl 50 let propastný. I cena prémiových iPhonů dnes začíná na 900 dolarech (v Česku stojí základní model 23 tisíc). Nemluvě o levnějších alternativách.
„Snaha zlepšit lidský užitek“
Moderní mobilní telefon se prosadil až v 90. letech minulého století, kdy se výrazně zmenšil a stal se uživatelsky mnohem přívětivějším. Podle studie Pew Research Center z roku 2021 dnes vlastní nějaký druh mobilního telefonu 97 procent Američanů.
V letech, která uplynula od tohoto prvního telefonátu, Cooper napsal knihu o transformační síle mobilního telefonu, založil několik společností a absolvoval nespočet přednášek a vystoupení v médiích. Přesto nepřijímá všechny moderní aspekty nových technologií.
„Příliš mnoho inženýrů je zahleděno do toho, čemu říkají technologie, tedy přístrojů a hardwaru. Zapomínají, že smyslem technologie je zlepšit lidem život,“ myslí si Cooper. „A já jim to musím neustále připomínat. Snažíme se zlepšit lidský užitek. O to v technologiích jde.“
Při pohledu na uplynulých 50 let však Cooper do značné míry schvaluje, kam nás mobily dovedly. Sám je uživatelem iPhonu (a předtím Samsungu) a rád používá hodinky Apple Watch ke sledování své plavecké aktivity a k propojení naslouchátek s telefonem. Celkově je podle Coopera technologie ve výsledku pozitivní pro společnost.
„Jsem optimista. Vím, že mobilní telefon má i své nevýhody. Máme lidi, kteří jsou na něm závislí. Máme lidi, kteří jdou přes ulici a mluví na mobil,“ řekl Cooper. „Celkově si ale myslím, že mobilní telefon změnil lidstvo k lepšímu a že to bude pokračovat i v budoucnu.“
