Článek
Zhruba před měsícem vláda představila podobu takzvaného konsolidačního balíčku, který má jednak ušetřit a také přivést nové finance do státního rozpočtu. V seznamu opatření je ale řada kroků, které dopadnou na příjmy českých obcí a měst. Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) Radky Vladykové půjde o ztrátu v řádech desítek miliard korun za rok.
„Vyčíslit celkový dopad, to je trochu hádání z věštecké koule, už nyní ale vidíme například na výběru DPH, že se v Česku omezuje spotřeba. Nevíme, jakou budou mít spotřebu lidé v závěru roku, takže ani to, jak se nám bude plnit rozpočet. Už nyní je ale jasné, že obce a města přijdou ročně o desítky miliard korun,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitelka SMO ČR.
V současné době totiž obce dostávají do rozpočtu část z DPH, které platí podnikatelé a firmy, které v ní mají sídlo. Pokud by prošla současná podoba úsporného balíků, snížily by se právě podíly některých sdílených daní, které částečně tečou do rozpočtu státu, krajů a částečně také obcím.
Podíl DPH pro obce by se mohl ročně propadnout zhruba o tři miliardy korun.
Propad vlivem snížení podílu sdílených daní a v důsledku vyjmutí podílu obcí na dvouprocentních bodech z výnosu z daně příjmu právnických osob by stát ročně města a obce dalších 13 miliard korun.
V roce 2021 hospodařily všechny obce zhruba s 235 miliardami korun.
„Jsou to čísla, která se možná nezdají být závratná, ale když se podíváme na rozpočty měst a obcí a na to, že například stavba jedné základní školy stojí půl miliardy korun, je jasné, že města mohou jednoduše přijít o možnost do takovýchto projektů investovat,“ říká Radka Vladyková.
Dopady konsolidačního balíčku na obce a města
| Dopady konkrétních opatření | Výše dopadu na obce | ||
|---|---|---|---|
| Kofinancování výkonu přenesené státní správy | 10 mld. Kč | ||
| Propad podílu DPH pro obce a města | 3 mld. Kč | ||
| Propad vlivem ponížení podílu na sdílených daních a v důsledku vyjmutí podílu obcí na 2 p.b. u výnosu DPP | 13 mld. Kč | ||
| Zdroj: SMO ČR | |||
Daň z hazardu zůstane v obcích
Až osm miliard korun mělo stát také zrušení příjmu daně z hazardu. Dosud bylo mezi obce rozdělováno 65 % celostátního hrubého výnosu daně z takzvané technické hry v hernách a kasinech. Tento příjem se ale podle slov šéfky svazu podařilo během jednání s vládními představiteli udržet v rozpočtech měst a obcí.
„Obcím budou plynout příjmy, které budou moci využít na sanaci negativních externalit spojených s provozováním hazardních her na jejich území,“ komentuje aktuální dění kolem daně z hazardu Gabriela Krušinová, tisková mluvčí Ministerstva financí.
Vzhledem k tomu, že provoz hazardních her v hernách a kasinech je na rozdíl od internetových her koncentrován v určitých místech na území obce, je podle MF důvodné, aby obce dostávaly větší část těchto výnosů.
„Internetové provozování hazardních her je naopak z povahy věci na lokalitě nezávislé a nelze tedy určit, kde vznikají náklady spojené s provozováním online her. Proto se v balíčku nadále navrhuje, aby celostátní hrubý výnos daně ze všech online hazardních her byl od 1. ledna 2024 100% příjmem státního rozpočtu,“ dodává Gabriela Krušinová, tisková mluvčí resortu.
Problém mají obce také s chystanou změnou pro výběr daně z nemovitostí. Část jejího výnosu by měla jít nově do daňových příjmů státního rozpočtu. Ačkoliv obce na první pohled kvůli tomuto navýšení o žádné finance nepřijdou, znamenalo by pro ně výrazné omezení.
Daň z nemovitosti se totiž určuje na základě takzvaných místních koeficientů, které si obce volí podle vlastního rozhodnutí. Čím vyšší, tím také dražší daňová povinnost pro majitele nemovitostí. V případě, že by ale přibyl také státní koeficient, který by daň mohl zhruba zdvojnásobit, starostové obcí nebudou chtít přistupovat k dalšímu zatížení pro své obyvatele.
„Takže občan bude platit dvojnásobek, ale obec bude moci služby poskytovat pouze v té dosavadní poloviční výši, protože druhá půlka půjde státu,“ říká Radka Vladyková.
Hrozí finanční paralýza
Snížení příjmů měst a obcí by v konečném důsledku mohlo také negativně ovlivnit chuť investovat.
„Jedna z důležitých věcí, která ovlivňuje chování obcí, je nestabilita finančního prostředí. Starostové osobně podepisují smlouvy a osobně ručí za to, že poruší nebo neporuší rozpočtovou kázeň,“ uvádí Radka Vladyková.
„Pokud starostové nevědí, kolik přijde peněz ze státního rozpočtu a z rozpočtového určení daní, bojí se uzavírat smlouvy, vypisovat veřejné zakázky, protože jednoduše nevědí, jestli v rozpočtu budou mít peníze na to, aby pak mohli dostát svým závazkům,“ říká šéfka SMO ČR.
Podle informací svazu se navíc ze strany státu chystá další opatření, zrušení části evropského financování, které přispívalo do fondů jednotlivých regionů v Česku.
„Města a obce připravovaly své projekty, očekávaly, že je budou financovat částečně z evropských peněz a podle dohody, která vznikla asi před třemi lety, stát přidal ještě část finančních prostředků z národních dotačních zdrojů. Nyní se tato pravidla mění. V konečném důsledku mohou tato opatření zastavit celou ekonomiku měst a obcí,“ reaguje na úsporné kroky státu Vladyková.
Nastat by prý mohla doslova finanční paralýza obcí. Například pro bankovní instituce by se mohly v důsledku sníženého objemu volných zdrojů stát rizikovým klientem.
„Může se stát, že banka financování investic obcí a měst nepřipustí. Bude se bát, že obce nebudou schopny splácet. Už jsme se bavili s některými bankami. Podle nich je úsporný balíček nastaven tak, aby došlo k tomu, že dojde k dalšímu omezování finančních prostředků do municipalit,“ dodává šéfka svazu.
Omezení investic ve městech a obcích by podle jejích slov směřovalo na dvě oblasti „Škrtaly by se úkony spojené s digitalizací veřejné správy. Dále by šlo o ty investice, které dělají obec hezčí. Neprobíhala by úprava veřejných prostranství nebo veřejné zeleně. Jednoduše by se péče o obec omezila na nezbytně nutnou,“ uzavírá Radka Vladyková.
