Článek
Odběratelé jsou o krok blíž nižším účtům za energie. Na páteční mimořádné schůzi Sněmovny poslanci jednohlasně ve stavu legislativní nouze schválili novelu energetického zákona, která umožní stanovit cenový strop u elektřiny a plynu pro maloodběratele – tedy domácnosti, živnostníky, veřejnou sféru a podnikatele. Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.
Nejprve se však ani po šesti hodinách nedostali ke schvalování novely a debata byla přerušena kvůli další mimořádné schůzi, kterou svolala opozice. Novelu ještě bude muset projednat Senát, který nad ní zasedne v úterý odpoledne. Poté poputuje na stůl k podpisu prezidentovi.
Schválená novela zákona zohledňuje aktuální mimořádnou situaci na energetickém trhu, kdy ceny elektřiny a plynu dosahují historicky nejvyšších částek. „Zákon sám neurčuje cenu, je jen rámcem. Cenu navrhne vláda na základě nařízení vlády,“ upozornil před zahájením jednání Sněmovny poslanec Ondřej Lochman (STAN).
Kolik ušetříte díky stropu na ceny energií?
Sněmovna schválila strop na energie, teď už se čeká jen na parametry od vlády. O kolik se vám můžou snížit účty za energie, ukáže orientační kalkulačka SZ Byznys:
Přesné parametry pomoci tak může vláda kdykoli měnit. To znamená, že strop může být i na jiné výši než na 6,05 Kč za kWh u elektřiny a 3,025 u kWh plynu. Kabinet rovněž může rozhodnout formou nařízení o tom, pro koho bude zastropování určeno, a také o výši spotřeby, do které bude omezení cen platit.
Cena by mohla být zastropována klidně jen na omezené množství odebrané energie, čímž by stát více motivoval k úsporám. O tom, že stát nechce podporovat například vyhřívání domácích bazénů a další způsoby vysoké spotřeby, hovořila vláda již dávno.
Nyní však žádný užší rozsah spotřeby není daný. Podle marketingového ředitele dodavatele Centropol Jiřího Matouška se tímto bodem chce vláda pojistit, kdyby žádost na dotování pouze určitého množství spotřeby přišla od Evropské unie. Evropská komise totiž tento týden navrhla, aby se všechny státy unie pokusily během špičky ušetřit 5 procent spotřeby ve snaze bojovat s energetickou krizí i nedostatkem plynu z Ruska.
Ceny energií by měly být regulovány od 1. ledna 2023, což se projeví již v listopadových zálohách spotřebitelů. O pomoc nebudou muset odběratelé žádat, dodavatelé jim nižší ceny promítnou na účty nejpozději do 30 dnů od vyhlášení novely ve sbírce zákonů.
Možnost zakázat obchodování na burzách
Rozdíl mezi stropem a cenou, za kterou obchodník energie nakoupil, dodavatelům proplatí stát. S žádostí o náhradu se mají obchodníci obracet na Operátora trhu s energiemi, který jim náklady neprodleně uhradí.
V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.
Vývoj cen energií je nyní velmi těžko předvídatelný. Jisté ale je, že budou i v příštím roce vysoko, s čímž by mělo lidem zastropování pomoci. „Občané díky tomu budou mít jasno, kolik budou za energie platit,“ uvedl v pátek ve Sněmovně ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Definitivní strop pro ceny stanovíme ihned po schválení této novely. Kromě zastropování cen energií bude vláda díky novele moci určit také další detaily. V první řadě skupinu, pro kterou bude nižší cena platit, a dále rozsah odběru, kterého se bude regulovaná cena týkat,“ uvedl Síkela.
Na zastropování cen energií podle prozatímních odhadů půjde ze státní kasy 130 miliard korun. Částka vychází z aktuálních tržních cen energií. „Ceny se samozřejmě můžou v čase změnit a v lednu můžou vypadat jinak než dnes. Dnes neexistuje asi nikdo, kdo by uměl odhadnout, jak budou vypadat za několik měsíců,“ uvedla k dotazu SZ Byznys za Ministerstvo financí Michaela Lagronová.
Politici předem předpokládali, že novela Sněmovnou projde. „Jsem přesvědčen, že to dnes schválíme. Pro ty, kterým zastropování a úsporný tarif nepomůže, je tady stále příspěvek na bydlení,“ uvedl Marek Výborný, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Průměrný příspěvek na bydlení podle něj aktuálně činí 4 500 korun a až 75 procentům žadatelů dávka dokáže zvýšené náklady na bydlení pokrýt. K hlasování se poslanci vrátí patrně v pátek večer.
Opozice pro, i když s pozměňovacími návrhy
Byť má opozice k řešení dopadu cen energií na spotřebitele řadu výhrad, pro návrh zvedla ruku. Hnutí ANO na jednání přišlo s pozměňovacími návrhy, kdy by maximální ceny energií byly stanoveny pro výrobce, nikoli distributory.
Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) vláda špatně odhadla situaci, z čehož podle něj následně vzešla i pozdní reakce. „Vláda špatně vyhodnotila energetickou situaci už v minulosti. Zaměřila se hodně na kritiku minulosti, a ne na to, co nastane, a na řešení,“ nechal se slyšet Havlíček. Vládě nevyčítal, že reaguje na rychle se měnící situaci, ale že proti vysokým cenám nezasáhla už dříve.
Současná vláda se dříve zastropování cen energií bránila. Od února připravovala pomoc formou tzv. úsporného tarifu, který schválila v srpnu. V případě, že ceny dostanou strop, bude ale tarif platit pouze letos od října do konce roku, v budoucnu pak bude zacílen jen na zranitelné domácnosti.
ANO požadovalo, aby se strop nastavil ještě níž, což pomůže i nízkopříjmovým rodinám a ocenily by to podle Havlíčka i firmy. „Vy říkáte šest, my říkáme tři (koruny za kWh elektřiny, pozn. red.). Zrušte úsporný tarif a OZE,“ navrhuje Havlíček.
Změny navrhla také SPD, podle které je strop nastaven příliš vysoko. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury je toto opatření „nedostatečné“ a jde o „výsměch občanům“, přesto bylo jeho hnutí připraveno podpořit „jakékoli snížení cen energií“.
SPD chce, aby částky byly zastropovány na hodnotě 1,50 koruny za kWh u elektřiny a jedné koruny u plynu. Vláda přitom navrhla, aby maximální cena elektřiny byla 6,05 koruny za kWh, cena plynu 3,025 koruny za kWh.
K zastropování cen energií hnutí ANO vyzývalo vládu od února. Kabinet Petra Fialy (ODS) k tomuto typu opatření přistoupil až poté, co jej k tomu přiměli hejtmani krajů a zástupci profesních svazů, a také z důvodu nečekaného růstu cen na burze, které na začátku září dosáhly 1 050 eur za MWh.
Finanční úlevu lidem přinese také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což bude znamenat úsporu až 599 Kč za každou MWh elektřiny.
Prodloužení nižší daně na naftu
Dále Sněmovna projednávala novelu zákona o spotřebních daních, která prodlouží snížení daně u nafty o 15 měsíců, tedy od října do konce příštího roku. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr Sněmovnou prošlo s podporou 144 ze 147 přítomných poslanců.
„Důvodem není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí. Vedeme jednání s Ministerstvem dopravy o konkurenceschopnosti našich dopravců. Abychom ji zachovali, chceme cenu držet nízko,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Snížení spotřební daně na naftu by však mělo dopad na státní rozpočet ve výši 12 miliard korun. „Konzervativní odhad je 9,5 miliardy v příštím roce, v tomto roce 2,5 miliardy. To není zrovna málo. O tuto částku bude státní rozpočet chudší a zaplatí to daňoví poplatníci,“ přiznal Stanjura.
„Dotkne se to nejen dopravců, ale i veřejné dopravy,“ doplnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ropa na světových trzích klesá spolu s benzinem, snižování cen nafty se ale podle Kupky zastavilo. „Pomoc dopadne hlavně na ty nejcitlivější,“ dodal.
Opozice návrh na snížení spotřební daně podpořila, přestože k němu měla poznámky. „Tato změna neurazí, ani nenadchne. (…) O tom, kdo rozpouští desítky miliard a zatěžuje budoucí generace, si promluvíme při debatě k energetickému zákonu,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
