Článek
Vstupní lékařská prohlídka u málo rizikových prací by nemusela být povinná, ale jen na rozhodnutí zaměstnavatele či zaměstnance. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Počítá s tím novela zákona o specifických zdravotních službách, kterou kabinet projednal.
Zároveň ruší povinnosti živnostníků, kteří provozují například kadeřnictví nebo masáže, žádat o schválení provozního řádu hygienu. Novela ruší také další posudky či prohlídky, například pro studium nebo sportování dětí.
Vstupní prohlídky by nemusely být povinné pro práce, které řadí zákon o ochraně veřejného zdraví, do první ze čtyř kategorií zdravotního rizika. Typicky se jedná o administrativu. „Tyto prohlídky budou dobrovolné a týká se to prakticky dvou milionů pracovních míst,“ uvedl Válek.
Změna u kadeřníků, masérů a dalších
Až 150 tisíc živnostníků podle něj provozuje takzvané epidemiologicky závažné činnosti, tedy například kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solária, kosmetické nebo masérské salony. Pokud novelu schválí i poslanci a senátoři, nemuseli by nově krajskou hygienickou stanici žádat o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. „Provozní řád dále bude muset být, zkontroluje ho hygiena při standardní kontrole,“ dodal ministr.
Novela ruší rovněž povinnost předložit posudek zdravotní způsobilosti u přihlášek na středoškolské studijní obory, kde to neurčuje jiný zákon, nebo povinné sportovní prohlídky u dětí, které se nevěnují sportu na vrcholové úrovni. Změny by měly podle návrhu platit od 1. července 2025.
Upravuje také i další specifické zdravotní služby, například umělé oplodnění. Podle Válka bude nově stanoveno, že žena může darovat vajíčka maximálně šestkrát za život a také maximální odměna, kterou za to může od reprodukční kliniky dostat.
Vzniknout by také měl nový registr vzácných onemocnění, tedy údaje o počtech pacientů s jednotlivými méně častými diagnózami a jejich klinickém stavu. „Budeme moci daleko snadněji dostat do ČR klinické studie pro tyto pacienty a dostat k nim tu nejmodernější léčbu stejně rychle jako v největších zemích na světě,“ řekl Válek.
Zákon také specifikuje, jaká vyšetření jsou genetickými vyšetřeními podle zákona o zdravotních službách. Jde například o vyšetření pro určení otcovství, které nemá žádný zdravotní účel. Zároveň je v něm podrobněji definovaný rozsah činností protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. Specifikuje, že s umístěním v takovém zařízení nemusí osoba dát souhlas.
Novela také zmírňuje povinnost nemocnic aktualizovat každých pět let místní radiologické standardy pro vyšetřování přístroji způsobujícími záření. V ochranném léčení, které pachatelům může uložit soud, zákon upravuje, jak a kdy mají lékaři soudu hlásit, když se odsouzený na plánované vyšetření nedostaví.
Zároveň se ruší povinnost státu vymáhat náklady ochranného léčení po lidech, kteří nemají zdravotní pojištění. Ročně jsou jich jednotky a úspěšnost vymáhání je podle Ministerstva zdravotnictví nulová, proto tuto povinnost ruší.
