Článek
Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.
„Postupovali jsme tak, abychom zajistili obchodníkům jistotu, abychom jim kompenzovali ztrátu i přiměřený zisk. A stejně, aby měl i stát jistotu, že tyto kompenzace budou spravedlivé a pravidla budou jasně a transparentně stanovena,“ řekl po vládním brífinku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Vláda spolu s obchodníky zanalyzovala trh a na základě toho smlouvy, které obchodníci mají se zákazníky, rozdělila do osmi typů. Pro ně se stanovil mechanismus určování kompenzací a jejich vyplácení.
„Pro určení výše kompenzace se vychází z tržních cen, které jsou doplněny o přiměřenou marži. Vychází se z toho, jaký typ smlouvy má odběratel, jehož strop za energie stát kompenzuje. Kompenzace nepokrývají náklady vyplývající ze spekulativního jednání dodavatelů,“ dodal ministr.
Kabinet se už koncem prosince dohodnul s obchodníky na časovém harmonogramu, podle nějž budou v blízké době postupovat během schvalování a vyplácení náhrad. Nejprve měl stát obchodníkům s energiemi vyplácet rozdíl mezi zastropovanou cenou a zbytkem formou záloh. Od března by už kompenzace neměly být vypláceny jako zálohy, ale formou plateb, která se bude odvíjet od schváleného mechanismu.
Poté, co dodavatelé požádají o kompenzace přes Operátora trhu s energiemi (OTE), předá OTE žádosti Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ), který je posoudí. Ministerstvo průmyslu a obchodu následně dodavatelům pošle peníze.
Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
Strop platí pro domácnosti, firmy a veřejný sektor. Pro firmy je však zastropování omezeno jen na 80 procent průměrné spotřeby za posledních pět let, což by mělo motivovat k úsporám. Náklady na zastropování by se měly podle vlády vejít do 170 miliard Kč.
