Článek
Velcí dodavatelé energií v úterý jednali s vládou o kompenzačním mechanismu zastropování cen energií. Kabinet se dohodnul s obchodníky na časovém harmonogramu, podle nějž budou v blízké době postupovat během schvalování a vyplácení náhrad.
Nejprve bude stát obchodníkům s energiemi vyplácet rozdíl mezi zastropovanou cenou a zbytkem formou záloh. Na Boží hod, pokud vše půjde podle plánu, by měla být sestavena podoba toho, jak budou zálohy vypadat. Na konci prosince pak začne meziresortní připomínkové řízení k samotnému kompenzačnímu mechanismu.
Po dnešní schůzce s vládními představiteli víme, že by se měly kompenzace vyřešit definitivně na počátku měsíce ledna příštího roku.
„Návrh mechanismu má za cíl na jedné straně kompenzovat oprávněné ztráty obchodníků, ale zároveň musí hlídat peníze daňových poplatníků před případnými neoprávněnými požadavky,“ uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).
4. ledna by pak kompenzační mechanismus měla projednat vláda. „Po dnešní (středeční, pozn. red.) schůzce s vládními představiteli víme, že by se měly kompenzace vyřešit definitivně na počátku měsíce ledna příštího roku, konkrétně 4. ledna by měly vstoupit v platnost,“ potvrdil mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Poté, co dodavatelé požádají o kompenzace přes Operátora trhu s energiemi (OTE), předá OTE žádosti Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ), který je posoudí. Zatím ale čeká na definitivní nařízení vlády, které podobu mechanismu kompenzací určí. „Podle toho teprve můžeme nastavit kontroly. Pro nás to bude nová role a informace bychom proto potřebovali co nejdříve,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Je to nutnost, která pomůže obchodníkům vyrovnávat ztráty a zajistí hlavně stabilitu na trhu. Je to pro celý trh pozitivní zpráva.
Ministerstvo průmyslu a obchodu následně dodavatelům pošle peníze. Na ty dodavatelé čekají, neboť jim už od letošního listopadu zákazníci platí zálohy podle zastropovaných cen, které jsou nastaveny na 6050 Kč s DPH u silové elektřiny a na 3025 Kč včetně daně u odebraného plynu.
„Od ledna začínají platit zastropované ceny, proto vítáme, že vláda je připravena finální podobu kompenzací schválit hned po Novém roce. Je to nutnost, která pomůže obchodníkům vyrovnávat ztráty a zajistí hlavně stabilitu na trhu. Je to pro celý trh pozitivní zpráva,“ říká mluvčí společnosti innogy Martin Chalupský.
Výsledky jednání vítají i ostatní dodavatelé. „Pro ČEZ bylo naprosto klíčové zajistit dostatek energií za přijatelné ceny pro všechny zákazníky, tedy pro české domácnosti, instituce i firmy. Součástí zvoleného řešení, kterým je zastropování cen, je i toto nařízení vlády o kompenzačním mechanismu. Jsme proto rádi, že se podařilo tento mechanismus připravit,“ říká mluvčí ČEZu Roman Gazdík.
Obchodníkům zatím nezbývá než vyčkat, jestli vláda skutečně začátkem roku způsob vyplácení cenového rozdílu schválí. „Posun termínu do příštího roku není sice ideální, když zastropované ceny začnou platit 1. ledna 2023 a kompenzace zatím stále neplatí, nicméně jako silná a stabilní společnost to ustojíme a přečkáme do platného rozhodnutí,“ popisuje Holubec.
Podle něj bude systém fungovat podle původních představ, tedy že dodavatelé vykážou prodeje elektřiny a plynu za leden a kompenzace za něj zálohově obdrží na počátku února. „Tak by to mělo fungovat po celý rok s tím, že je možné podle vývoje situace na trhu podmínky v průběhu příštího roku měnit. Konečné vyúčtování roku 2023 by mělo nastat v prvních týdnech roku 2024,“ sdělil Holubec.
Od března by už kompenzace neměly být vypláceny jako zálohy, ale formou plateb, která se bude odvíjet od schváleného mechanismu.
Zatím je nejpravděpodobnější, že kompenzace budou vypláceny na základě tzv. benchmark modelu, kdy pro kompenzování cenového stropu budou mít dodavatelé nastavené limity, které vycházejí z kalkulace historických nákupních cen. Vláda má však v záloze i jiné varianty, například vyplácení rozdílu mezi cenou zastropovanou a cenou nákladovou, za níž dodavatelé energie nakoupili.
Strop platí pro domácnosti, firmy a veřejný sektor. Pro firmy je však zastropování omezeno jen na 80 procent průměrné spotřeby za posledních pět let, což by mělo motivovat k úsporám. Náklady na zastropování by se měly podle vlády vejít do 170 miliard Kč.
